Kliknutím zvětšíteMeteorologové v noci na včerejšek naměřili poblíž šumavské Kvildy teplotu minus 31,4 stupně Celsia. Podle nich tak přišel zatím nejchladnější den letošní zimy. Lidé již obvykle na tak studené zimy zapomněli a jen těžko se s nynějšími mrazy smiřují. Podle odborníků, kteří se vývojem klimatu dlouhodobě zabývají, ale nejde o nic neobvyklého.
„Bude převládat počet teplých epizod během zimních měsíců, ale těm mrazivým se nevyhneme a vůbec není vyloučeno, že přijde opravdu tuhá zima,“ řekl Deníku klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Současnou zimu bych považoval spíše za normální než nějakou výjimečnou,“ prohlásil.
Teploty v ČeskuZkreslená představa
Podle Zahradníčka mají lidé nyní o skutečné zimě zkreslenou představu z několika minulých let. Třeba loni dokonce minimální teplota nikde v Česku neklesla pod minus 20 stupňů Celsia.„V únoru mají teploty klesat pod minus 10 stupňů Celsiaa není se ani čemu divit, když se dostanou k minus 20 stupňům Celsia,“ konstatoval Zahradníček.
Nynější studené počasí tak podle něj přesně zapadá do dnešních moderních klimatických modelů. „Teplé zimy převládají, ale budou občas vystřídány normálními či velice chladnými, ale jejich pravděpodobnost bude menší než v posledních50 letech,“ prohlásil klimatolog. Připomněl, že v lednu 2017 klesaly teploty i v nížinách pod minus 15 stupňů Celsia. „V únoru takové chladné epizody byly například v letech 2010 až 2012,“ podotkl.
Nejnižší teploty navíc bývají naměřeny pouze na několika místech v horách, kde panují specifické podmínky. „Jde například o šumavské slatě, tedy mělké kotlinky obklopené lesem. Když se ztiší vítr, tak tam za jasných nocí vzduch rychle vychladne a stéká do nižších partií,“ řekl Deníku meteorolog Petr Dvořák. Teploty pod nulou tam proto v noci naměří někdy i v létě. „Naopak jeno pár kilometrů dál ani nyní zdaleka takové teploty nebyly. Tam nyní naměřili třeba jen minus 15 stupňů Celsia, což bylo třeba i ve středních Čechách,“ vysvětlil Dvořák.
Lidé už zapomněli
Veřejnost přesto na tuhé zimy podle Dvořáka rychle zapomíná. Lidé mají s opravdu studenými zimami stále méně zkušeností. Je to nejen kvůli globálnímu oteplování, ale také vzhledem k vývoji civilizace. Například ještě před půlstoletím žilo mnohem více lidí než dnes na venkově. „Dneska ale žijí hlavně ve městech, kde mají lepší zázemí,“ uvedl Dvořák.
Nemusí se proto v kožichu vydat do přírody, ale míří za svými povinnostmi pohodlně ve vytopených tramvajích nebo autech. „Jsme civilizací trochu zhýčkáni, a proto na nebezpečí zimy zapomínáme,“ upozornil meteorolog.
Komu zima nejvíc vadí, bude si moci brzy oddechnout. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu již ve středu klesnou nejnižší noční teploty jen lehce pod nulu. Podobně mírné podmínky by měly panovat nejméně do soboty.
Meteorolog Petr Dvořák: Spíš než sníh příště v zimě čekejme déšť
Třicetistupňové mrazy jsou jen ve výjimečných lokalitách na horách, jen o pár kilometrů dál bývají poloviční. Tuhá zima bude občas, přesto s ní počítejme.
Jak zimy arktických parametrů, jakých jsme svědky právě nyní, vlastně vznikají?
Ne nadarmo se říká, že je zima jako v Rusku. Vzniká opravdu kvůli mohutné tlakové výši, která se utvoří nad evropskou nebo asijskou částí Ruska. Z této tlakové výše proudí vzduch do všech stran okolo, a doproudí také k nám do Evropy a přináší s sebou suchý arktický vzduch. Ten má vlastnost, že v noci velice rychle vychladne, a právěz něj se tyto mrazy vytvářejí.
Dá se čekat, že takové mrazy spojené se sněhem budoui v příštích letech?
Pravděpodobné to není. Kromě globálního oteplování, o kterém už všichni víme, ubývá mrazivých zim i sněhu, což pozorujeme posledních dvacet let. Minulá zima byla zářným příkladem toho, cov blízké budoucnosti bude obvyklé. Zimy budou spíš deštivé, s teplotami lehce nad nulou, kdy se jen výjimečně udělá takové studené počasí jako je teď. Toho bude stále méně.
Takže si myslíte, že děti na letošní zimu plnou sněhu, na kterém ale nemohly pořádně lyžovat, budou vzpomínat ještě po letech?
Nechci tvrdit, že by do budoucna nikdy neměly zažít nějaké takové epizody. Klidně se může stát, že za pět let bude v zimě ležet dva měsíce sněhová pokrývka. Ale takových zim bude jistě ubývat a je mnohem pravděpodobnější, že příští zimy budou zase teplejší, bez sněhu, a že sníh bude stále větší vzácností.
Co aktuální sněhová pokrývka přináší přírodě?
Pro půdu je velký mráz vždycky dobrý. Živočichové jsou potom odolnější a zahynou škůdci jako klíšťata, naopak po teplých zimách bývá více parazitů. A krajina je přikrytá sněhem, což má velký přínos v tom, že sníh působí jako jakýsi radiátor: izoluje rostlinky, které jsou pod ním, a dodává jim vláhu.
Dá se tedy očekávat, že se v letošním roce nebudeme potýkat s takovým suchem jako dříve?
Rozhodně je to lepší nežv minulých letech. Když je sníh na horách, odtává celé týdny, třeba až do začátku května, takže voda se do půdy dostává po dobu jednoho nebo dvou měsíců a je dlouhodobě zásobována vodou. Troufám si proto říci, že pokud nebude extrémně suché jaro, tak by půda měla být z hlediska vláhy v daleko lepším stavu než v předchozích letech.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
