Kliknutím zvětšíteOsamělí rodiče pečující o nedospělé děti disponují pouze jedním příjmem, nemají často nikoho, kdo by jim pomohl s výdaji, domácností nebo péčí o děti. Nemohou pak najít nějakou dobře placenou práci, a patří proto spíše do nízkopříjmové supiny. „Domácnosti vedené samoživiteli, zejména potom rozvedenými ženami, vykazují jedny z nejnižších příjmů přepočtených na jednoho člena domácnosti. Jejich roční rozpočet je o 53 tisíc korun nižší, než kdyby vychovávali děti s partnerem,” uvádí šéf Centra ekonomických a tržních analýz Aleš Rod.
Samoživitelé proto omezují své potřeby jen na to nejnutnější a nemají žádnou finanční rezervu. Sami sebe, své zdraví a potřeby kladou až na poslední místo. Jakékoliv neočekávané výdaje nebo výpadky v příjmech mohou mít fatální důsledky. Situaci navíc často komplikují problémy s vymáháním dlužného výživného.
Pandemie a s ní spjaté lockdowny postavení samoživitelů významně zhoršily. Zavřené školky a školy ještě více omezily možnosti obživy. Místo práce se rodiče museli starat o děti. Ti, kdo pracovali na dohodu o provedení práce, pak neměli ani nárok na ošetřovné. Naopak je čekaly výdaje navíc, jako například pořízení notebooku, wifi, dat do mobilu, případně tiskárny kvůli distanční výuce ve škole. „Naše nezisková organizace eviduje zvýšený počet žádostí o finanční či materiální pomoc ze strany rodičů samoživitelů již třetím rokem, tedy od doby vypuknutí koronavirové krize,“ potvrdila ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.
Samoživitelé v České republice
Covid, růst cen i náročné Vánoce
Složitá situace rodičů samoživitelů pokračovala i v roce 2022, kdy jejich už tak dost napjaté rozpočty musely ustát prudký růst cen potravin či energií. „Za poslední půl rok jsme zaznamenali historicky největší zájem o přihlášení samoživitelek do našeho projektu. Nejčastějším důvodem byly právě vnější faktory jako zdražování a energetická krize,“ sdělila Žaneta Slámová, spoluzakladatelka projektu Fandi mámám, který se již několik let zabývá materiální pomocí a poradenstvím matkám samoživitelkám.
Seriál Deníku.cz vniká ve spolupráci se stejnojmenným projektem Neviditelní. Ten si klade za cíl upozornit na skupiny obyvatel neviditelně propadávajících sociálním systémem pomoci a pokusit se pro ně hledat řešení, jak zlepšit jejich životní podmínky.
„Loni jsme zaznamenali vůbec největší nárůst. Předběžně vyčíslená pomoc naší organizace přesáhla za minulý rok rekordních 11,5 milionu korun,“ potvrdila tento trend také Pavlousková. Klub svobodných matek na stále se zhoršující situaci neúplných rodin reagoval tím, že navýšil svou částku finanční pomoci. Snaží se přispívat až patnácti tisíci korunami na nájem a energie nebo až pěti tisíci na potraviny. Zavedl také novinku, že samoživitelé v nouzi mohou o pomoc žádat opakovaně, nejdříve ovšem tři měsíce od poslední poskytnuté pomoci.
Jak popsala Žaneta Slámová, počet žádajících o pomoc se ještě zvýšil před Vánocemi. Maminky řešily, z čeho budou tyto svátky financovat. A to nejen dárky pro děti, ale i třeba suroviny na cukroví nebo jídlo na štědrovečerní stůl. „Samoživitelky často vyčerpaly své finanční rezervy už v průběhu covidu. Příchod další ekonomické krize je dostal až na hranici chudoby, ačkoliv svou situaci do té doby zvládaly,“ pokračovala Slámová.
Rodiče pod velkým tlakem
Jak připomněli experti z projektu Neviditelní, finanční nejistota není to jediné, co singl rodiče trápí. K finančním problémům se totiž přidává i citové strádání, způsobené stresem, zvýšeným tlakem na jednotlivce, nedostatkem odpočinku a také chybějícími zdroji, jimiž by si rodiče zlepšili kvalitu života. Samoživitelky většinou nejezdí s dětmi na víkendy, na dovolenou či nevyrážejí na kulturní a společenské akce. „Zažívají pocity viny a životního selhání. Za svou situaci se mnohdy stydí. Nemají odvahu říct si o pomoc anebo to neumí, a tak se raději snaží s problémy vypořádat sami,” říká psycholožka Kateřina Brikciová.
Jednorázová materiální a finanční podpora jim pomůže jen překlenout obzvláště složitý okamžik, nevyřeší však jejich potíže dlouhodobě. Podle spoluzakladatelky projektu Fandi mámám Žanety Slámové by dlouhodobě pomohlo podpořit zaměstnávání samoživitelek a jejich zvýhodnění u zaměstnavatelů, stejně jako zajistit jim hlídání dětí, dostupné nejen finančně, ale i regionálně, v místě bydliště.
„Také bychom vítali změnu v možnosti zaměstnávání samoživitelek, které například pobírají hmotnou nouzi a nemohou si přivydělat, jinak by o tuto dávku přišly. Systém státní podpory nám přijde zacyklený, nedává maminkám moc šanci odrazit se ode dna, začít pracovat a stát se ekonomicky soběstačnými,“ doplnila. Přimlouvala by se i za větší tlak na neplatiče alimentů.
Pomůže flexibilní úvazek i rozšířená doba školek
Ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková zmiňuje jako dlouhodobou účinnou pomoc více pracovních příležitostí na zkrácený či flexibilní úvazek a také rozšíření pracovní doby u školek a školních družin. Mnohé totiž končí kolem šestnácté či sedmnácté hodiny, takže nepokryjí odpolední či večerní směny.
Mnohé maminky by potřebovaly i tzv. noční školku, ale těch existují v Česku jednotky. „Zjednodušeně jde o to, aby rodič samoživitel našel takovou práci, kterou bude schopný skloubit s péčí o děti, o něž musí být postaráno během jeho pracovní doby,“ dodala Pavlousková.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se chce v roce 2023 zaměřit mimo jiné právě na podporu zkrácených úvazků či home office, což by výrazně pomohlo nejen samoživitelkám, ale i matkám na mateřské dovolené, handicapovaným či zaměstnancům v důchodovém a předdůchodovém věku.
„Pro samoživitelky a samoživitele může být obtížné pracovat na plný pracovní úvazek. Proto se zaměřujeme na vytváření pracovních příležitostí i pro tuto cílovou skupinu, a to především podporou vytváření flexibilních a zkrácených pracovních úvazků,“ uvedl Jakub Augusta, šéf tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Od 1. února 2023 budou mít zaměstnavatelé možnost využít slevy na sociálním pojištění, pokud zaměstnají pracovníky, kteří jsou mladší 21 let, studují, jsou starší 55 let, pečují o dítě do deseti let, jsou zdravotně postižení, případně čerstvě absolvovali rekvalifikaci. Sleva se bude vztahovat na zaměstnance, kteří pracují 8 až 30 hodin týdně. Odečítá se od sociálního pojištění hrazeného zaměstnavatelem, a to ve výši 5 procent z vyměřovacího základu zaměstnance.
Vláda také projedná novelu zákoníku práce, jež by měla usnadnit přístup některých zaměstnanců k výkonu práce z domova. Týká se to těhotných zaměstnankyň, dále lidí, kteří pečují o dítě do devíti let, případně o osobu závislou na péči jiné fyzické osoby ve stupni II až IV. Usnadnit se má také povinnost zaměstnavatelů nést náklady za práci doma. Zaměstnanci budou mít za každou hodinu odpracovanou na home-office nárok na paušál, který pokryje jejich náklady, především za energie. Na podporu zaměstnávání osob, které z různých důvodů nemohou pracovat na plný pracovní úvazek, se také zaměřuje projekt Flexi realizovaný úřadem práce. „Jeho cílem je podpořit vyšší soulad mezi rodinným a pracovním životem a také usnadnit vstup na trh práce i osobám pečujícím o malé děti,“ dodal Augusta.
Pomoc v hmotné nouzi
Systém pomoci v hmotné nouzi má podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) motivovat k aktivní snaze zlepšit svou situaci a zvýšit si příjem primárně vlastní prací. „Zákon o pomoci v hmotné nouzi proto některé druhy příjmů nezahrnuje v jejich celkové výši. Jedná se zejména o příjmy ze závislé činnosti, které jsou započítány pouze ze sedmdesáti procent podobně jako příjmy z důchodů. Vychází se z principu, že kdo pracuje, měl by se mít lépe, než kdyby byl nezaměstnaný,“ uvedl mluvčí MPSV Jakub Augusta s tím, že se jednotlivé případy posuzují vždy individuálně. Účelem dávek pomoci v hmotné nouzi je dle jeho slov „pomoc se zajištěním základních životních potřeb v situacích, kdy jiné řešení není možné“.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
