Průběžná data o obsazenosti lůžek se proto budou sbírat a sledovat i nadále. Nemocnice začnou hlásit svoji aktuální kapacitu už v průběhu příštího roku ve zkušebním režimu, a od roku 2023 povinně.  Počítá s tím návrh příslušné vyhlášky, kterou by zanedlouho měla schvalovat vláda. Chystanou změnu si chválí například záchranáři, kteří denně bojují s umisťováním pacientů do nemocnic.

Co se změní? Špitály budou sledovat a hlásit do Národního zdravotnického informačního systému nejen kapacity jednotek intenzivní péče, ale také kapacity akutní, následné či dlouhodobé lůžkové péče. Ministerstvo chce mít lepší přehled, současné registry nejsou podle něj dostatečné. „Obzvláště zkušenosti posledních měsíců při řešení epidemie onemocnění COVID 19 ukázaly nezbytnost existence údajů o obsazenosti lůžek především akutní péče,“ stojí v důvodové zprávě novely vyhlášky.

Aktualizace dat by měla probíhat v nejkratším čase poté, co ke změně počtů lůžek dojde. Podle ministerstva to ale neznamená, že by špitály hlásily změny v rámci minut či hodin. „Novela zákona o zdravotních službách stanoví lhůtu tří dnů,“ popisuje Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Údaje má do registru zadávat takzvaná zapisující osoba. Zda to bude vrchní sestra, sekretářka nebo najatá administrativní síla, vyhláška neřeší. Větší administrativní zátěž špitálů ale resort nepředpokládá. Především proto, že zadávání údajů si už vynutily covidové měsíce a zařízení se musela přizpůsobit. Nemocnice tak už dnes mají svoje informační systémy, teď je jen budou muset napojit na „centrální počítač“ ministerstva a odtud poputují dále, například záchranářům.

Výhoda ve velkých městech

To potvrzuje i prezident Asociace zdravotnických záchranných služeb ČR ČR Marek Slabý. „Určitě je to dobrá pomůcka pro běžný provoz, při jakékoli větší nehodě, kdy musíme rozhodovat kam se zraněnými pojedeme, aby pro ně byla místa a zároveň jsme nepřetěžovali třeba vytíženou krajskou nemocnici, když jsou volné kapacity v jiných blízkých zařízených,“ popisuje Slabý.

Uplatnění vidí především ve velkých městech, kde funguje několik fakultních nemocnic a specializovaných center, kam směřují těžké případy z celé republiky. Podle Slabého začnou záchranky s nemocnicemi elektronicky komunikovat mnohem dříve, než má začít ministerský předpis platit.  „Během několika málo týdnů například spustíme systém elektronické výměny informací mezi záchrankou a nemocnicemi například v Jihočeském kraji,“ dodává Slabý.

Některé špitály se na elektronizaci připravují a interní přehledy o obsazenosti lůžek už samy dokonce vedou delší dobu. Hlášení tak začnou dodávat už zanedlouho. „Od ledna by měl být v naší nemocnici implementován nový nemocniční informační systém, který vysoutěžil pro zřizované nemocnice Kraj Vysočina,“ potvrzuje Petra Černo, mluvčí nemocnice v Havlíčkově Brodě. Podle sítě nemocnic Agel budou registry zdravotnickým zařízením k užitku. „Vidíme přínos především v jejich využití pro umístění pacienta do kompetentního zařízení tak, aby nehrozilo obvyklé dlouhé a kostrbaté hledání vhodného lůžka nejen záchrankou, ale i při překladech na superspecializovaná pracoviště,“ dodává mluvčí Agelu Adam Knesl.  

Lůžek máme dost, chybí ale personál

Organizace OECD a EU vytvářejí pravidelně takzvané zdravotní profily zemí sedmadvacítky. Z nich vyplývá, že co do počtu lůžek je Česko na špici EU. Zdravotní profil z posledního zpracovaného roku 2019 udává, že v Česku je 6,6 lůžek na 1000 obyvatel. Oproti evropskému průměru pět lůžek na 1000 obyvatel. Byla by to dobrá zpráva, kdyby organizace nepřidaly i data o obslužnosti, která za průměrem EU zaostává o sedm procent.

Počty hospitalizací na lůžkových oddělení jsou v Česku jedny z nejvyšších v rámci EU. Průměr je okolo 172 na 1000 obyvatel, Česko se pohybuje okolo 200.

Podle dokumentu v roce 2019 mířilo na lůžkovou péči 26 procent veškerých výdajů směřovaných do zdravotnictví. Na ambulantní péči pak 32 procent.