Řízení s „hladinkou“ patří mezi vůbec nejnebezpečnější prohřešky na silnicích. Podle statistik každá desátá oběť nehody zemřela kvůli přítomnosti alkoholu u řidiče. A ani celková bilance není pozitivní. V loňském roce způsobili motoristé skoro 81 tisíc  nehod. Téměř osm stovek šoférů požilo před jízdou alkohol. Drtivá většina z nich, konkrétně 660 hříšníků, řídilo s více než jedním promile.

Zatímco nyní řidiči, kteří nadýchají více než 0,3 promile alkoholu, mohou počítat ve správním řízení s maximálně 20tisícovou pokutou a nanejvýš jednoročním distancem řízení, v případě schválení návrhu novely pocítí následky více. „Pokud řidič nadýchá více než 0,3 promile, hrozila by mu nově ve správním řízení pokuta v rozmezí od sedmi do 25 tisíc korun,“ říká mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta.

Novela konečně řeší i takzvanou slepou uličku v zákoně, kterou často využívají řidiči vědomi si toho, že přebrali až mnoho. Pokud nyní odmítnout dechovou zkoušku, jedná se o přestupek s maximální pokutou ve správním řízení od 25 do 50 tisíc korun a se zákazem řízení od jednoho do dvou let. To je přijatelnější trest, než kdyby dotyčný šofér nadýchal více než jedno promile. V tu chvíli se jedná o trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Za takový hrozí v případě ublížení na zdraví či způsobení větších škod až tříleté vězení, milionové pokuty a až desetiletý zákaz řízení.

Ministerstvo se proto rozhodlo postihy pro „odmítače“ zpřísnit. „Nově by tak mělo být možné dát pokutu za odmítnutí dechové zkoušky ve správním řízení až do výše 75 tisíc korun,“ podotýká Brychta.

Odborníci zpřísnění vítají

Zpřísnění sankcí za jízdu pod vlivem alkoholu odborníci vítají. Nevadí jim ani vysoké pokuty. Pro nízkopříjmové obyvatele mohou být likvidační, na druhou stranu pro majetné navýšení neznamená zásadní změnu. „Největším trestem je i u nás pro většinu řidičů ztráta řidičského oprávnění. Alkohol a návykové látky za volant zcela striktně nepatří, to si musí uvědomit každý řidič. Pokud člověk usedá za volant s alkoholem nebo návykovými látkami, činí tak s vědomím, že porušuje zákon. Proto mi diskuze nad ještě přísnějšími sankcemi přijde plně legitimní,“ myslí si prezident Autoklubu České republiky Jan Šťovíček.

V podobném duchu reagují i dopravní experti. „Pokud by se i díky tomu podařilo snížit počet řidičů pod vlivem alkoholu alespoň o 50 procent, považovala bych to za úspěch. Z osobní zkušenosti vím, že největším trestem není až tak peněžitá pokuta, ale nemožnost řídit. Spousta řidičů by dala po uvědomění si chyby cokoliv za to, aby mohla řídit. S návrhem a přísnějšími sankcemi souhlasím,“ reaguje dopravní expertka Týmu silniční bezpečnosti Stanislava Jakešová.

Jen samotné navyšování trestů však nemusí stačit. Kromě represe by se podle expertů pozornost měla ubírat i směrem k prevenci. „Jsme jedna z mála zemí Evropské unie, která nemá zavedené rehabilitační dopravně-psychologické kurzy pro řidiče. Je potřeba s těmi řidiči provinilci dále pracovat, vštěpovat jim, že jízdou pod vlivem alkoholu ohrožují i životy ostatních. Dotyčný by mohl dostat na výběr, zda absolvuje kurz, nebo dostane zákaz řízení. Bavíme se samozřejmě o řidičích s ojedinělými prohřešky,“ dodává předseda Platformy Vize 0 Roman Budský.