Nejvíce očkovacích dávek podle nich dostali lidé v Praze, téměř 48,6 tisíce, a Jihomoravském kraji, zhruba 25,7 tisíce. Naopak nejhůře na tom jsou v Karlovarském, přes 3,1 tisíce, a Pardubickém kraji, kde proočkovali mírně nad 3,7 tisíce vakcín.

Očkování přednostních skupin obyvatel proti koronaviru v objektu nemocniční svobodárny v Kolíně.
Vakcína proti covidu má i svá rizika: Víme, kdo by se očkování měl vyhnout

Při přepočtu na počet lidí žijících v regionu mají největší podíl očkovaných opět hlavní město, 36 vakcín na tisíc obyvatel, a Jihomoravský kraj (21 vakcín/1000 obyvatel). Nejhůře na tom jsou Ústecký, Středočeský a Pardubický kraj. Vakcínu tam dostalo pouze sedm lidí z tisíce.

V případě Karlovarského kraje se dokonce strhla přestřelka mezi tamním hejtmanem Petrem Kulhánkem a premiérem Andrejem Babišem. „Karlovarský kraj stále něco říká. Je to nejhorší kraj historicky, ve všem,“ řekl Babiš. „Má to být vzkaz obyvatelům našeho kraje, že je s námi Andrej Babiš nespokojen, a proto nad námi zlomil hůl? Poselství zdravotníkům, dobrovolníkům, kteří na hranici svých sil denně odvádějí obrovský kus práce? Chybí mi zde byť náznak sebereflexe a pokory,“ kontroval Kulhánek.

Pokud jde o tom, kolik vakcín dostaly jednotlivé věkové skupiny, tak nejvyšší podíl je u lidí mezi 30 a 49 roku věku, a to 34,8 procenta. U seniorů od osmdesáti let výše pak je to jen 20,5 procenta. Více než oni mají i lidé mezi 50 a 64 roky věku. Naopak u dětí a mladých pod osmnáct let je jen sedmdesát očkovaných.

Je to zřejmě dáno tím, že mezi prioritně očkované patří zdravotníci. Jejich podíl na celkovém počtu vakcinovaných dosahuje téměř tří pětin.

V mezinárodním srovnání si na tom Česko stojí průměrně. Vakcínu zde dostalo jen 1,45 procenta obyvatel. Například v Británii to je 7,3 procenta, ve Španělsku 2,3 procenta a v Itálii 2,1 procenta.