Aktuálně se nacházíme v pátém, tedy nejvyšším stupni protiepidemického systému PES. Kdyby platil v dubnu, přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat distanční formou. I proto, že kromě šestiletých a osmiletých gymnázií všude jinde nebude příští rok povinná jednotná přijímací zkouška. „U uchazečů o čtyřletá gymnázia a střední odborné školy si budou moci ředitelé vybrat, zda vypíšou jednotnou přijímací zkoušku zabezpečenou CERMATem, nebo udělají vlastní,“ sdělil Deníku ministr školství Robert Plaga (ANO). A tam, kde bude víc míst než zájemců, se zkouška nebude muset konat vůbec.

Co čeká budoucí středoškoláky a maturanty?Zdroj: DeníkAčkoliv pro toto rozhodnutí bylo klíčové epidemiologické hledisko, pandemie v tomto případě napomohla větší samostatnosti, po níž školy dlouhodobě volají. Ministerstvo také vzalo na vědomí kritiku z letošního jara, kdy se kvůli nákaze konal jen jeden termín přijímacích zkoušek. Příští rok budou mít děti opět možnost pokusu na dvou vybraných školách.

Velký krok k žádoucí profilaci škol znamená nová forma maturitní zkoušky. Ve stínu covidu-19 se ministru Plagovi podařilo v souladu se Strategií vzdělávací politiky 2030+ zásadním způsobem změnit její podobu. Didaktické testy z českého jazyka a matematiky či cizího jazyka ověří nezbytné penzum znalostí maturantů. Ty budou ohodnoceny procentuálně a sdělením, zda žák uspěl, či nikoliv. O tom, jak umějí psát, mluvit nebo logicky myslet, musí žáci pedagogy přesvědčit ve školní části maturity. Sloh v mateřštině bude mít nejméně 250 slov, v cizí řeči 200.

U ústní cizojazyčné zkoušky ovšem Plagův rezort narazil na nesouhlas učitelů. Těm se nelíbí, že místo pestrého dialogu budou muset žáci hovořit patnáct minut jen na jedno téma. Podle nich jde o návrat k milosti, který neprověří schopnost dětí konverzovat a prezentovat svůj obor.