Kliknutím zvětšíteCharkov, Kyjev, Mariupol. Z nejvíc válkou zasažených oblastí podle ní pocházejí jejich ubytovaní uprchlíci. „I když brzy začne hlavní sezona vinařské turistiky, která penzion živí, musíme myslet na to, že spousta z našich Ukrajinek a dětí se nemá kam vrátit. Už teď odmítáme hosty, ale přece ty lidi nevyženeme,“ přemítá Hudeková.
Provozovatel penzionu Martin Vojtěšek má uzavřenou smlouvu s Jihomoravským krajem zatím do poloviny května. „Za stávajících podmínek ji rádi prodloužíme do konce června. Přes léto by to už pro nás bylo ekonomicky neudržitelné,“ vysvětluje.
Mladé lásky
Vesnice se zhruba 1 300 obyvateli již má svou recesistickou vinařskou Svobodnou republiku Kraví hora. Teď pod vrchem osázeným vinicemi vznikla neplánovaně ještě „Malá Ukrajina“. „Zprvu byli uprchlíci docela uzavření, brzy se ale otrkali. Téměř všichni jsou v pohodě, slušní, jen jsme měli jiné nároky na pořádek. Asi kulturní odlišnost. Vysvětlili jsme jim, jak to u nás chodí,“ povídá žena.
A dodává, že i v této komunitě se našly černé ovce, které to kazí většině. I když s opilými vinařskými turisty mají své zkušenosti, hulákání problémových žen po popíjení vodky místním neladilo. „Hádky pod vlivem alkoholu jsme zvládli. Když jsme dotyčné ženy upozornili, že pokud nebudou dodržovat pravidla, mohou brzy přespávat v méně komfortním prostředí asistenčního centra na brněnském výstavišti, jejich přístup se zlepšil,“ vysvětluje Hudeková.
Je ráda, že ukrajinské děti začaly chodit do místní školy, starší pak usedají do lavic v sousední vesnici. Dohromady jde zhruba o dvacítku školáků. Skamarádili se díky tomu s místními. „Pomohlo jim to. Dokonce se kluci scházejí s mladými Ukrajinkami po vyučování. Mluví spolu anglicky,“ směje se žena.
Pravoslavné Velikonoce
Ukrajinky si v penzionu vaří samy. V kuchyni se dovedně ohání s nožem třeba starší Ukrajinka Zoja. Ve vlasti přitom pracovala v technickém oboru.
„V Bořeticích se mi líbí. Jsem vděčná lidem, kteří nás tady tak moc podporují. Vaříme spíš naše jídla, hlavně boršč. Moc toho nesníme, kdyby tady byli i muži, asi bychom se v kuchyni nezastavily,“ usmívá se. Je křesťanka, jako pravoslavná věřící ale slavila Velikonoce až v uplynulém víkendu, o týden později než katolíci. Pravoslavný kostel jí v okolí azylu bohužel chybí.
Moravské kuchyni Ukrajinky nepřišly na chuť. „České jídlo je více masité a celkově tučnější. Mají tak svůj jídelníček národních jídel. Vyhovuje to všem stranám,“ hlásí Robert Novák, jenž má v nedalekých Hustopečích u Brna na starosti krizové řízení.
Snídaně, obědy, svačiny, večeře. V penzionu mají plný komfort. I díky provozovateli, který shání potraviny, a darům od lidí. Stále jim nosí na přilepšenou třeba buchty.
Podle Hudekové si některé Ukrajinky našly práci, třeba v dalších penzionech, jako uklízečky nebo pomáhají ve vinohradu. „Jsou ale i takové, kterým sociální dávky od státu zatím stačí a práci si stále ani nehledají,“ konstatuje.
V Jihomoravském kraji už postupně někteří hoteliéři ukončují smlouvy o poskytování ubytování uprchlíkům. Ze tří tisíc lidí zatím museli přemísťovat jen zhruba stovku. Česko dosud udělilo celkem asi 296 tisíc speciálních víz pro ukrajinské uprchlíky. Podle ministra vnitra Víta Rakušana je v zemi zhruba 300 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazí.
28
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
