Jaké cíle má strana PRO, což znamená Právo Respekt Odbornost?
Jsou zahrnuty v jejím názvu, tedy ctít právo a respektovat názory ostatních lidí. V posledních letech jsme svědky škatulkování a potírání oponentních postojů. Kdo zastává jiná než oficiální stanoviska, je hned onálepkován jako dezinformátor, dezolát a podobně, což do demokratické společnosti nepatří. A za třetí je to odbornost, na kterou klademe velký důraz. Resorty mají řídit lidé, kteří tomu opravdu rozumí, nikoliv politické figury, jež si funkci stranicky vyseděly.

Ve vyspělém zahraničí je běžné, že v čele ministerstev stojí silné politické váhy bez ohledu na odbornost, ve Velké Británii to například musejí být poslanci s mandátem od voličů.
Základní odborné předpoklady by ale ministr měl mít. Ministr vnitra podle mě musí být právník, bez tohoto vzdělání lze takovou funkci zvládnout těžko.

Vy si pod pojmem respekt představujete svolání demonstrace, během níž chcete blokovat vládní budovy, pokud nebudou splněny vaše požadavky?
My jsme 7. února uspořádali tiskovou konferenci a požádali vládu, aby naše požadavky projednala. Reakce byla nulová. Proto jsme svolali na Václavské náměstí akci Česko proti bídě, kde jsme si řekli o mandát od lidí, pokud s našimi požadavky souhlasí. Přišlo jich přes sto tisíc.

Kde jste k tomu číslu přišel?
Policie snad poprvé v historii nezveřejnila oficiální odhad. Někdo řekl, že pokud je to do sta tisíc, oznamují to, když nad, tak ne. Data mobilních operátorů hovoří o 100 až 150 tisících.

A kvůli tomu by s vámi měla vláda jednat? Kdyby se scházela s představiteli všech zájmových sdružení, malých subjektů a neparlamentních stran, nedělá nic jiného.
V demokratické společnosti by měla jednat s každým, kdo reprezentuje zásadní část voličů. A sto tisíc lidí na Václavském náměstí kromě nás nedá dohromady nikdo. Náš mandát není dán politickou příslušností, ale počtem občanů, kteří souhlasí s našimi požadavky.

Na demonstrace Milionu chvilek pro demokracii přišly stovky tisíc lidí. Avšak když se chtěl Mikuláš Minář dostat do sněmovny, nesehnal pro svůj záměr dost příznivců. Takže to jsou dvě odlišné disciplíny.
Pan Minář měl jediný programový bod, a to byl Antibabiš. My nabízíme konkrétní řešení.

Čili věříte v úspěch ve volbách?
Jistě. Loni v září jsme existovali tři měsíce a získali jsme v senátních volbách dvě třetí místa, v Ostravě měla paní doktorka Zelená čtrnáct procent a v Jihlavě pan doktor Nielsen dvanáct. V mnoha obvodech jsme porazili SPD a nechali daleko za sebou kandidáty Trikolory a Svobodných.

Jindřich Rajchl na demonstraci 11. března 2023 na Václavském náměstí v Praze:

| Video: Youtube

Vaše strana PRO, stejně jako hnutí ANO, SPD, Trikolora, Přísaha či Svobodní, usiluje o naštvané voliče. Není v této části spektra příliš zahuštěno?
Naopak. Politická scéna se velmi vyprázdnila. Po zásahu Ústavního soudu, který vyložil volební zákon ve prospěch předvolebních koalic a posunul nás tím k většinovému systému, se budou strany snažit seskupovat.

Nic vám nebrání učinit totéž.
Obecně to platí, jenže my razíme program postavený na lidech, kteří mají za sebou úspěšné profesní kariéry. Máme nejen řešení, ale i řešitele. Nedefinujeme se coby čistě pravicová, ale jako občanská strana zdravého rozumu, jejímž cílem je vrátit do politiky racionalitu.

Nevidím žádné kardinální programové rozdíly mezi vámi a hnutím ANO. Zastavme se u té profesionality. Ve vašem případě se mluví o kariéře fotbalového bosse, pravé ruce Františka Chvalovského, o zastupování sázkové společnosti Bwin.com, spoluvlastnictví restaurací, advokátní dráze. Je to dobrá výbava pro to, abyste stál na pódiu a říkal, že jste proti bídě?
Bída není myšlena jako čistě ekonomický termín. Vycházíme z citátu Tomáše Bati, který říkal, že každá hospodářská krize a problémy s ní související jsou výsledkem mravní bídy lidí, kteří v zemi vládnou. Politici v České republice nedávají přednost zájmům voličů a této země, ale těm nadnárodním nebo úzké skupiny bohatých energetických korporací.

Koho máte na mysli?
Není tajemstvím, že premiér Fiala spolupracuje s panem Křetínským (Daniel Křetínský je většinovým majitelem Energetického a průmyslového holdingu nebo mediálního domu Czech News Center – pozn. red.). A všichni vidí, že česká vláda velmi dbá na to, co říká Brusel, který ale nemá totožné zájmy s Českou republikou.

Proč myslíte? V referendu občané jednoznačně schválili vstup do Evropské unie a tím jsme přijali i pravidla soužití v rámci širšího společenství.
To je v pořádku, ale pokud jste jako majitel bytu ve společenství vlastníků, jiný zájem má obyvatel podkrovního a jiný přízemního bytu.

„Kdo zastává jiná než oficiální stanoviska, je hned onálepkován jako dezinformátor, dezolát a podobně, což do demokratické společnosti nepatří.“

Přesně, v Unii stejně jako v uvedeném příkladu se musejí hledat kompromisy v zájmu celku i každého členského státu.
Neříkám, že je třeba dům zbořit, ale člověk hájící obyvatele podkrovního bytu musí prosazovat jejich zájmy, ne těch v přízemí. Nemůže říkat, že se nedají peníze na opravu střechy nebo výtahu, protože ti dole to nepotřebují. Prosazujme české národní zájmy, nikoliv destruktivním způsobem, ale klaďme na ně důraz.

Mluvíte-li o mravní bídě, zahrnujete tam i snahu části demonstrantů strhnout ukrajinskou vlajku nebo atakovat auto s ukrajinskou SPZ?
Už měsíc před tou demonstrací jsem říkal, že na ní nechci ruské prapory, neboť nejde o nějakou proruskou akci. Že nechci žádné násilí a jsem proti strhávání jakýchkoli vlajek. To je prázdné gesto, kvůli němuž tady nebudou ani vyšší důchody, ani nebude levnější elektřina. Pokud jde o to zrcátko, jevil se mi onen člověk jako opilý, ale především zásadně selhal antikonfliktní tým. Stálo tam pět jeho členů, kteří nic nedělali. K čemu tam tedy byli? Znovu opakuji, že neustále vyzývám, abychom prosazovali naše požadavky na bázi klidné síly.

Prezident Petr Pavel mi v debatě Deníku řekl, že masové demonstrace jsou podle něj zcela legitimní, neboť jde o jakýsi vzkaz vládnoucím politikům, ale něco jiného je podněcování k násilí a destrukci systému. Jste schopen tu tenkou hranici detekovat?
V našem případě rozhodně nejde o výzvu k násilí a destrukci systému. S panem prezidentem hrubě nesouhlasím, pokud s tím naši stranu spojuje. Nemůže doložit, že bychom tak kdy postupovali. Také řekl, že jsme lidmi, kteří neumějí naslouchat. Já tvrdím, že to je vládní pětikoalice, jež to neumí. My jsme připraveni jednat, projít jeden požadavek za druhým a probrat všechny protiargumenty. Oni se s námi ale nebaví.

Říkají, že máte svou sílu otestovat ve volbách.
Přece ale nesmí platit, že kdo vyhraje volby, může si čtyři roky dělat, co chce. Navíc předvolební sliby dnes neexistují, jsou roztrhané na cucky.

Neexistovala válka nedaleko našich hranic. To neberete v potaz?
Nemůžete na válku svést úplně všechno. Zastropování energií u prodejců je totální nesmysl. Stejně jako vypínání webů, to je novodobá cenzura. To jsou neférové argumenty, předtím to byl covid, teď válka. Podívejte se na srovnatelné země, kde to zvládli daleko lépe. Třeba na Maďarsko.

Tam bych se dívala a inspirovala nerada.
Fakt je, že mají sedmkrát levnější plyn, čtyřikrát levnější elektřinu a poměr důchodů k průměrné mzdě je u nás 53 procent, u nich 94.

Ale i kdyby to tak bylo, což teď neumím potvrdit či vyvrátit, za jakou cenu?
Za jakou?

Za cenu klientelistické a populistické politiky Viktora Orbána, omezování svobody médií, příchylnosti k Rusku. Jako člověk, který se vyzná ve fotbale, jistě víte, že Orbán nechal postavit ve své rodné vesnici luxusní fotbalový stadion díky štědrým vládním dotacím a podpoře svých souputníků.
Počkejte, vám by vadilo, kdyby Petr Fiala nechal v nějaké vesnici postavit stadion a důchody tady byly na úrovni 94 procent mezd?

Strašně, z principu a kvůli té mravní bídě, o níž jste mluvil.
Mně tedy ne. Pokud je někdo fotbalový fanoušek, proč by nemohl podporovat rozvoj fotbalu? Nemyslím, že by to bylo z dotací. Ale to bychom zacházeli daleko. Já jenom říkám, že Maďarsko se k energetické situaci postavilo lépe než Česká republika.

To tedy nevím. Když zastropovali ceny benzinu, došly jim zásoby, tvořily se obrovské fronty u pump, a museli to zrušit.
Kdybychom měli široko daleko nejlevnější benzin, tvořily by se fronty i u nás.

Zůstaňme u energetiky. Tvrdil jste, že když nebude Nord Streamem II proudit ruský plyn, v zimě zmrzneme a zastaví se průmysl, že se u nás bude prodávat elektřina za tisíc eur za megawatthodinu a za litr benzinu budeme platit 150 korun. Nic z toho se nepotvrdilo. Kde je ta odbornost?
Posuzujme vše podle výsledků, ne podle mediální omáčky. Srovnatelné země jsou na tom lépe než my. Česká republika je největším exportérem elektřiny v Evropě, ale máme ji nejdražší na světě. A co se týká těch prognóz, drtivá většina expertů na plyn se shodovala, že pokud přestane proudit plyn z Ruska, nemáme šanci zimní měsíce přežít. Měli jsme zaplať pánbůh štěstí, protože byla nejteplejší zima za posledních dvacet let. Teď už ale máme v zásobnících jen padesát procent a vyčerpat je můžete jen do dvaceti. Kdyby byla studenější zima, jsme bez plynu.

close Předseda strany PRO Jindřich Rajchl info Zdroj: Deník/Zbyněk Pecák zoom_in Předseda strany PRO Jindřich Rajchl při rozhovoru s reportérkou Kateřinou Perknerovou

Ale nebyla a premiér Fiala oprávněně může říkat, že situaci jeho vláda zvládla, naplnila zásobníky, zajistila terminál v Nizozemsku, zastropovala ceny energií, jejichž cena nota bene klesá. Stejně jako u pohonných hmot. Nechcete mu dát za pravdu?
Ne. K tisícovce eur za megawatthodinu jsme měli velmi blízko, jednou se toho burza i dotkla. Pak se to uklidnilo, ale dlouhodobě je situace neudržitelná. V analýze ČEPS (Česká elektroenergetická přenosová soustava – pozn. red.) se dočtete, že v roce 2025 budeme elektřinu dovážet a o sedm let později tady nebude ani dostatek elektřiny pro to, abychom mohli fungovat v nějakém nepřetržitém provozu. Dokonce se tam říká, že by se měl rozdělit pracovní týden. Trend je jasný.

Máte v programu jednoznačnou podporu jaderné energetiky. V tom se s vládou shodujete, ne?
My chceme, aby se Česká republika stala velmocí ve výrobě elektrického proudu. Když překotně odstavíme uhelné elektrárny a vsadíme na obnovitelné zdroje, nestane se to. Ty mohou být kvalitním doplňkem, ale nemůže to na nich stát. Vláda o těch jaderných blocích jen mluví, my bychom to zrealizovali.

Není to jen tak. Vy třeba píšete, že se musejí řešit jaderná úložiště. Jenže žádný starosta ho vedle své obce nechce. Jak byste to dokázali zařídit?
Pokud by to bylo jednoduché, uměl by to dělat každý hlupák. Vždycky se musí jednat. My tento postup prosazujeme ve všech případech. Třeba při jednání o míru na Ukrajině. Když se nás ptají, jak by měl vypadat, tak to se přece dopředu nedá říct. Vždy záleží na třech základních parametrech: výchozí pozici, ochotě zúčastněných stran k dialogu a síle vyjednavače.

Odmítáte nárokovou společnost neboli očekávání lidí, že stát se o jejich blahobyt postará. Proto třeba požadujete školné a vrácení peněz na studium, pokud absolvent do pěti let odejde do zahraničí, ale na druhou stranu požadujete vyšší důchody nebo sociální dávky. Jak to jde dohromady?
Investice do vzdělání něco stojí, ale my jsme si zvykli, že je to zadarmo, což není. Náš návrh je racionální. Stát stojí vysokoškolské studium nemalé peníze a není správné, že hned po získání diplomu ti lidé odcházejí do zahraničí.

Podle současné legislativy jim nelze přikázat, aby neodcházeli.
Proto bychom zákon chtěli změnit. Stát musí svoji investici dostat zpátky. Buď si ji absolvent odpracuje doma, nebo musí peníze vrátit. A co se týká péče o občany, stát má zabezpečit základní parametry lidského života.

„Už měsíc před tou demonstrací jsem říkal, že na ní nechci ruské prapory, neboť nejde o žádnou proruskou akci. Že nechci žádné násilí a jsem proti strhávání jakýchkoli vlajek.“

Třeba dostupnost zdravotní péče ve všech regionech? Vláda i hejtmani pro to dělají maximum, ale marně. Pediatry, gynekology nebo stomatology zkrátka do odlehlých míst nedostanete. Vy tvrdíte, že byste to uměli?
Alfa a omega všeho jsou peníze. Pokud nemáme srovnatelné platy s německými nebo švýcarskými, je to strašně složité. Musíte zařídit, aby tu nebyly stovky oborů, které jsou úplně k ničemu, ale podporovat ty zásadní. Hned na začátku musíte nastavit jistou preferenci. Systém odměn musí být pro jednotlivé lékaře motivační. Je to o jeho celém překopání. My dnes s penězi hospodaříme naprosto špatně.

Když jsem sledovala váš projev na pódiu, byl to takřka herecký výkon. Co vlastně chcete? Moc pro sebe, naplnění svého programu, nebo se bavit a vířit vodu?
Třetí možnost je směšná. Stojí mě to neskutečné množství času, práce a energie. To je osmnáct hodin denně. Vyrážím dvakrát třikrát týdně na setkávání s voliči. Za poslední rok jsem najel přes 70 tisíc kilometrů. Mám milou ženu a tři skvělé dcery, takže kdybych se chtěl bavit, pak s nimi, neboť je miluji. A co se týká toho projevu, jeho posouzení, že připomínal Hitlera nebo Mussoliniho, je typická sancta simplicitas (svatá prostota – pozn. red.). Když se podíváte na Giorgiu Meloniovou, je to velmi podobná rétorika a nasazení.

Kdo je Jindřich Rajchl
• Narodil se 27. září 1976 v Hradci Králové.
• Vystudoval Právnickou fakultu UK, kde také získal doktorát.
• Od roku 2001 zastupoval Františka Chvalovského,, který ho také přivedl do Blšan, kde v letech 2002 až 2005 působil jako výkonný ředitel tehdejšího prvoligového klubu. Angažoval se ve fotbalové Dukle Praha a byl místopředsedou Fotbalové asociace ČR.
• Působil jako ředitel internetové sázkové společnosti Bwin.com pro Českou republiku a Slovensko. Je provozovatelem dvou pražských restaurací.
• Byl členem hnutí Trikolora a ucházel se o předsednický post v hnutí. Na sněmu v lednu 2022 svou kandidaturu stáhl.
• V červnu 2022 založil stranu Právo Respekt Odbornost (PRO 2022) a stal se jejím předsedou. Je organizátorem protivládních demonstrací. Poslední se konala na Václavském náměstí 11. března pod názvem Česko proti bídě.

Vždyť také navazuje na Mussoliniho. V mládí vstoupila do Italského sociálního hnutí, které založili fašisti a jeho bývalí spolupracovníci.
To je jen nálepkování. Teď už je jinde. Myslím, že je to stejné, jako kdybychom teď řekli, že Petr Pavel je stále komunistický rozvědčík. Mohl bych jmenovat i další politiky, třeba Malcolma X, který byl jedním z lídrů černošského hnutí. Přirovnání k fašismu se tedy nabízí, ale tak to prostě není. Můj projev byl obsažný, nešlo o vykřikování planých hesel. Jinak mluvíte na přednášce, v televizní debatě nebo na náměstí. My už třetí rok bojujeme za právo lidí na svobodu. Bojovali jsme v covidu, kdy byla omezována práva a svobody lidí v netušeném měřítku. K takové segregaci tady nikdy předtím nedošlo, a to na základě smyšleného důvodu. Vakcíny nikdy nebyly testovány z hlediska možnosti přenosu koronaviru na další osobu, což přiznala i společnost Pfizer. Já zastupuju řadu lidí zdarma, chodím se za ně bít na úřady. Teď jsem vyhrál velkou kauzu u Nejvyššího soudu při zastupování Iva Osovského. Verdikt definuje limity svobody projevu a tato soudní instance mi dala za pravdu. Mým bytostným cílem je pomáhat lidem a této zemi. Myslím, že má obrovský potenciál, který je v současnosti naprosto nevyužitý.

Pakliže se nedostanete do sněmovny a nenajdete v ní partnery, neprosadíte demokratickou právní cestou zhola nic. Uvědomujete si to?
Vždycky je to o kompromisech a vyjednávání. Určité pilíře našeho programu jsou ovšem nepřekročitelné. Těžko ale říct, s kým bychom se mohli dohodnout, protože je ošemetné vycházet ze současného stavu. ODS v čele s Petrem Fialou je něco jiného než ODS s Tea Party, což je frakce, která jde proti jejímu současnému vedení. STAN s Vítem Rakušanem je něco úplně jiného, než kdyby ho vedl Martin Půta.

Nebavme se o lidech, nýbrž o programech.
To je ještě ošemetnější. Podíváte-li se na program ODS a na to, co reálně dělá, nenajdete tam téměř žádnou shodu. Mezi programem ODS a Pirátů přece není žádný styčný bod, a přesto jsou v koalici. Ta byla vytvořena jen za účelem udržení se u moci.

Ve druhém kole prezidentských voleb jste jednoznačně podpořil Andreje Babiše, čili s hnutím ANO by to šlo?
Tam nešlo o program, prezident v tomto směru nemůže dělat téměř nic. Já pevně věřím na dělbu moci a v současné době jsme poprvé v situaci, kdy všechny složky moci drží jedna názorová skupina. Tomu jsem chtěl zabránit, protože podle mě je pro systém zdravé, když je vyvážený. S hnutím ANO určitě najdeme programový průnik, ale to i s dalšími stranami. Klíčové je odhodlání program realizovat. Život není fotografie, ale film. Spousta věcí se do roku 2025, kdy budou volby do sněmovny, může stát. Nechci věštit z křišťálové koule, protože pak byste mě chytala za slovo, že jsem udělal nějakou predikci, která se nenaplnila.

Deník ověřuje fakta

Deník od března 2023 oživuje rozhovory s osobnostmi novou rubrikou: Deník ověřuje fakta, v níž některá tvrzení, která nemohli redaktoři v době konání rozhovoru rychle ověřit, srovnává s dostupnými daty.

Co řekl Jindřich Rajchl

1. „Poměr důchodů k průměrné mzdě je u nás 53 procent, v Maďarsku 94.“
Není pravda. Průměrný starobní důchod v Maďarsku činí 208 168 forintů (12 870 korun, nejméně ze všech středoevropských zemí). Průměrná mzda v Maďarsku činí 528 000 forintů (32 650 korun). Průměrný maďarský důchod tak představuje pouze 39 procent průměrné mzdy. Oproti tomu v ČR dosahuje průměrný důchod (před červnovou valorizací) 19 438 korun. To představuje 48 procent průměrné hrubé mzdy 40 324 korun.

Zdroje: https://www.ksh.hu/stadat_files/szo/hu/szo0034.html, https://www.ksh.hu/en/first-releases/ker/eker2301.html

2. „Kdybychom měli široko daleko nejlevnější benzin, tvořily by se fronty i u nás.“
Byla pravda, už není. Ceny pohonných hmot jsou nyní v obou zemích srovnatelné. Benzin stojí v Česku v průměru 37,09 Kč/l, v Maďarsku 37,53 Kč/l. Nafta se v Česku prodává průměrně za 35,56 Kč/l, v Maďarsku za 37,86 Kč/l. V Česku jsou pohonné hmoty druhé nejlevnější v regionu (po Polsku).

Zdroj: https://ec.europa.eu/energy/observatory/reports/latest_prices_with_taxes.pdf

3. „Česká republika je největším exportérem elektřiny v Evropě, ale máme ji nejdražší na světě.“
Částečná pravda. Poslední porovnatelná data má Eurostat k prvnímu pololetí minulého roku. Vyplývá z nich, že zatímco v Česku tehdy stála jedna kilowatthodina elektřiny 7,22 Kč, v Maďarsku jen 2,24 Kč.

Od té doby se však situace změnila, v Česku vláda zavedla cenový strop na 6 korunách za kilowatthodinu. Za kilowatthodinu plynu platili Maďaři před rokem jen 69 haléřů, Češi 2,38 koruny. I zde se mezitím situace změnila, novější srovnatelné statistiky nicméně nejsou.

Zdroj: https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Electricity_price_statistics, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Natural_gas_price_statistics

Autor: Michal Janko