U nových vodních staveb sice nařizuje vybudování „bezpečné cesty“ pro vodní turisty, pro ty stávající , již vybudované, se nemění takřka nic.

„Povedla se změna zákona, ale realizace do praxe bude běh na strašně dlouhou dobu. Z moci úřední nikdo nemůže vlastníkovi či správci jezu nařídit, aby byl jez alespoň propustný, tedy aby se lodě daly alespoň bezpečně přenést. Takových jezů je celá řada a i když na ně upozorníme, nic se dít nebude,“ říká Petr Ptáček, předseda Asociace vodní turistiky a sportu. 

Než se staré jezy přemění na bezpečnější, může to podle Ptáčka trvat i padesát až sto let. Změny jezů se budou dělat průběžně, až při rekonstrukci.

V Česku se nachází přes 1 900 jezů. Méně než čtyřicet procent jich je ve vlastnictví státu a obhospodařují je státní podniky Povodí, zbylá část patří soukromým osobám. Ministerstvo zemědělství upozorňuje, že jezy plní celou řadu důležitých funkcí. „Jezy nejsou primárně určeny ke splouvání. Jezy jako takové nebezpečné nejsou, riziko nebezpečí vzrůstá s neadekvátním chováním lidí v jejich blízkosti,“ poznamenává Vojtěch Bílý, mluvčí ministerstva.

Pro vodáky nejvíce nebezpečné jezy se podařilo v uplynulých letech alespoň dovybavit záchrannými pomůckami. I díky nim nevyhasly na řekách desítky lidských životů. Mimo jiné pomohly i vodákovi na jezu Šternberk na řece Sázavě, který se v něm topil v pondělí 12. července, tedy den před tím, než tu tragicky zahynuli dva lidé. Naštěstí se mu podařilo včas dostat z vodního válce k žebříku a z vody vylézt. Loď se podle svědků ve vodním válci otáčela ještě dlouhou dobu.

Neničte značení!

Petr Ptáček není jen předsedou asociace, ale také správcem webu raft.cz či iniciátorem dodatečného zabezpečování jezů. Velmi se jej proto vždy dotkne, když se pomůcky sloužící k záchraně lidských životů, stanou terčem vandalů.

„Jděte si zaplavat do jezů. Ať víte, jaký je to pocit, když vás někdo může zachránit a pomůcka tam buď není, nebo je poškozená a nepoužitelná. Pak snad pochopíte, proč tam ty věci jsou,“ říká Ptáček všem vandalům.

Za posledních deset let zemřelo v českých řekách 69 lidí, 203 se jich podařilo zachránit. Nejvíce výjezdů mají hasiči k Lužnici, Sázavě a Ohři. Vyplývá to ze statistik Hasičského záchranného sboru České republiky.

Jak ale dodává mluvčí hasičů Rudolf Kramář, počty mrtvých mohou být ještě vyšší. „Počet utonulých nemusí korespondovat se skutečností. Pokud došlo k úmrtí až v nemocnici, tato informace se k nám nemusí dostat,“ upozorňuje Kramář.

Zatímco v „suchých“ rocích počítají hasiči výjezdy do deseti za rok a utonulé na jednotky, v rocích, kdy častěji prší a koryta řek jsou přeplněná, počty výjezdů stoupají přes tři desítky. A samozřejmě s tím narůstá počet lidí, jež se nepodařilo zachránit. „Je to logické. Vyšší stav vody znamená silnější proud, řeka je rychlejší. Spousta lidí nemá technické dovednosti, neumí loď v takových situacích ovládat,“ dodává Ptáček.

Co udělat pro záchranu topícího? Nutné je neprodleně přivolat pomoc prostřednictvím tísňových linek. Rozhodující je poté každá vteřina. Pomoc tonoucímu by měla probíhat prioritně ze břehu. Při záchraně lze využít házecí pytlíky, házecí podkovy, ale také navázané plovací vesty, tyče, větve, nebo kanystry na provaze a podobě.

Některé jezy jsou základními pomůckami vybavené. „Skok pro zachraňovaného je krajní řešení, při kterém riskujete svůj život! Pokud nejste pro takovou záchranu vyškoleni a vybaveni, vůbec se o ní nepokoušejte,“ varuje Rudolf Kramář.

Neštěstí na vodě

Rok Počet událostí Zachránění Mrtví
2020 31 27 11
2019 11 12 4
2018 9 12 1
2017 3 3 0
2016 16 17 6
2015 6 8 1
2014 7 4 3
2013 35 20 17
2012 15 21 4
2011 20 24 6
2010 43 55 16

Zdroj: HZS ČR