„Zbytek bude vyplacen na začátku příštího roku, což znamená nutnost vyplatit pomoc nadvakrát,“ uvedla Miluše Trefancová z ministerstva průmyslu.

Celková pomoc slibovaná vládou pro příští topnou sezonu, tedy na období od letošního října do září příštího roku, má dosáhnout výše 66 miliard korun. Letošní rozpočet vystačí jen na 16,8 miliardy z této částky. „Zbývajících 49,2 miliardy korun tak bude rozpočtováno pro příští rok a tyto peníze bude možné čerpat od ledna 2023,“ řekl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss.

Konkrétní návrh technického řešení pomoci včetně výše a načasování kompenzací pro domácnosti by mělo obsahovat nařízení vlády. Podle Weisse má být přijato ještě v srpnu. „Jeho cílem je, aby pomoc byla co nejefektivnější a co nejméně byrokraticky náročná,“ prohlásil mluvčí.

Podle opozice ale zatím přípravy těchto opatření právě v těchto dvou směrech naprosto selhávají. „Energetický tarif je jeden velký podvod, protože slibuje něco, co se neudělá zdaleka v takové podobě, jak to slibovali,“ řekl bývalý ministr průmyslu a místopředseda ANO Karel Havlíček.

Málo a příliš pozdě, hřímá opozice

Slibovaná pomoc podle něj přichází příliš pozdě, je chaotická a zejména příliš nízká. „Občané dostanou tak malou částku, že to bude pod jejich rozlišovací schopnost,“ obává se Havlíček. Ceny energií totiž podle něj budou zřejmě nadále stoupat.

Podle úředníků mohou díky jejich tarifu některé domácnosti ušetřit i více než 16 tisíc korun. Také podle odborníků na energie je ale slibovaná pomoc příliš nízká. Kupříkladu u důchodce s nízkou spotřebou může podle analytika Ušetřeno.cz Jana Béreše celková částka na faktuře z dosavadních šesti až osmi tisícovek vzrůst na více než dvojnásobek. „Na pomoc ale dostane maximálně dva tisíce,“ konstatoval Béreš.

Právě senioři s malými důchody, kteří žijí v nájemních bytech, a početné rodiny na hranici chudoby jsou podle něj rostoucími cenami energií ohroženi nejvíce. „Určitě by byla lepší a možná i levnější adresná pomoc právě těm nejohroženějším skupinám, než to dávat úplně všem,“ míní Béreš. O mnoho lépe na tom ale podle něj nejsou ani domácnosti se středně vysokými příjmy. Těm se roční faktura za topné období může vyšplhat třeba z dosavadních 30 tisíc korun na více než sto tisíc.

I proto je nyní také podle Havlíčka lepší právě plošná pomoc. Vadí mu však, že různé typy domácností budou mít odlišné úsporné tarify. „Jde se na to mimořádně komplikovaně, takže výsledek je ten, že se v tom vůbec nikdo nevyzná,“ podotkl Havlíček.

Plánovaný úsporný tarif ministři původně charakterizovali jako jednorázový. Podle znalců však krize jen tak rychle neskončí, a je již nyní potřeba plánovat, jak nejen domácnostem v nouzi pomáhat v dalších měsících. „Vláda by se měla při domlouvání rozpočtu na příští kalendářní rok určitě dohodnout na nějaké další pomoci a na vyčlenění dalších financí na energetickou krizi,“ dodal analytik Béreš.