Kromě toho, že se lidem s vyšší tělesnou váhou hůře chodí, jsou pro ně přebytečné kilogramy i rizikovým faktorem pro vznik chronických zdravotních problémů.

„Například osteoartritidy, diabetu 2. typu nebo kardiovaskulárních onemocnění, které pak druhotně také ovlivňují pohyblivost,“ uvedl ve své analýze ústav.

Riziko covidu

O moc lepší není situace ani v případě covidu. Podle dat, která poslancům představil Ladislav Dušek, šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), je obézních nebo má nadváhu hned osmdesát procent pacientů s koronavirem hospitalizovaných v nemocnici.

Obezitu označil vedle věku za jeden z hlavních rizikových faktorů. „Bohužel Česká republika je jedním z rekordmanů Evropy a možná je i důvodem, proč sklízíme tak velkou zátěž,“ řekl Dušek.

V případě pobytu na jednotkách intenzivní péče je u covidových pacientů těžká obezita za kardiovaskulárními nemocemi hned druhou největší komplikací. Týká se v průměru dvou pětin těchto pacientů. Mají přitom BMI, tedy index tělesné hmotnosti, kdy se váha dělí druhou mocninou výšky v metrech (Kg/m²), vyšší než 30. Například dospělý člověk s váhou sedmdesát kilo a výškou 1,75 metru má BMI 22,9.

Nebezpečí úmrtí

Právě tento index je podle studie Státního zdravotního ústavu jedním z faktorů, které by lidé při vyhýbání se chorobám měli sledovat. „Nejnižší riziko úmrtí bylo zjištěno pro BMI 27–27,9 kg/m²,“ uvádí studie k vlivu váhy na ohrožení života seniorů. Naopak při vyšší obezitě toto riziko stoupá.

Zdravotní ústav v té souvislosti doporučuje například fyzickou aktivitu, a to v rozsahu minimálně třiceti minut denně po pět dnů v týdnu. „Pohybovou aktivitu střední intenzity poznáte tak, že se zvýší tepová frekvence, zrychlí dech, ale jste při ní schopni mluvit,“ konstatuje.