Že Češi patří k největším pijanům světa a za levným alkoholem se do země pořádají i zájezdy z okolních zemí, není tajemství. Podle expertů z agentury PAQ Research je však zdanění alkoholu světově podprůměrné a rozpočet země kvůli tomu přichází o velké částky. „Češi vypijí nejvíce čistého alkoholu ze zemí Evropské unie a společenské náklady tohoto prvenství se odhadují na 35 až 56,6 miliard korun. To neodpovídá současnému výběru spotřební daně na alkoholické nápoje na úrovni 17,6 miliardy korun,“ řekl ekonom PAQ Research Jakub Komárek.

I proto by šel jinou cestou, než kterou navrhuje vláda v úsporném balíčku. V něm ministr financí Zbyněk Stanjura kromě vyšší daně z přidané hodnoty navrhuje zvýšit spotřební daň na líh. V příštím roce o deset procent, a v dalších dvou letech vždy o dalších pět procent. Podle Komárka to je špatně „Zdražení lihovin může motivovat rizikové konzumenty k přechodu na méně zdaněné pivo a nedaněné víno, ve kterých je čistý alkohol výrazně levnější. Vliv na celkovou spotřebu čistého alkoholu proto bude pravděpodobně minimální, neklesnou tedy ani společenské náklady,” myslí si.

I proto s kolegy doporučil upravit spotřební daň tak, aby nebyla plošná, ale zohlednila obsah alkoholu. „Daň cílená na obsah alkoholu motivuje spotřebitele, aby kupovali nápoje s nižším obsahem alkoholu. A motivuje i výrobce, aby snižovali podíl alkoholu ve svých produktech,” doplnil Komárek.

Podle něj by se navíc měla otevřít diskuze o potřebnosti takzvané minimální jednotkové ceny. V praxi by to znamenalo, že jakýkoli nápoj obsahující například deset gramů alkoholu nemůže být prodáván pod určitou maloobchodní cenou.

S nápady PAQ nesouhlasí Deníkem oslovený expert Tomáš Maier z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. „Lze to nazvat sociálním inženýrstvím, jež by mělo pouze devastující vliv na ekonomiku a veřejné rozpočty,“ řekl.

Pozastavil se například nad agenturou uvedenými propočty výběru spotřební daně. „A co třeba DPH, které odvedou hostinští za pivo, víno a kořalku? Nepochybně to budou další miliardy korun. A co pivovary, lihovary a producenti vína, co odvedou na dani z příjmu nebo na sociálním pojištění?“ propočítal Maier další výběry peněz z odvětví.

K nim připočítal i platby od zemědělců produkujících chmel, víno či ovoce na destiláty, či supermarkety, které odvedou daň z prodeje. „V takovém případě si troufnu říci, že jsme někde na sto miliardách,“ doplnil Maier.

Zdanění tichých vín? Názory se různí

PAQ Research poukazuje ještě na současnou nulovou spotřební daň na tichá vína. „Bývá vykládána jako podpora českých vinařů. Ovšem až 70 procent zdejší spotřeby dělají výrazně levnější dovozová vína. Spotřební daň je vázána na litr vína, takže její absence pomáhá nejlevnějším nekvalitním vínům,” myslí si sociolog agentury Prokop.

Jeho slova částečně potvrzuje i Maier. „Zdanit tichá vína má opravdu smysl. Ale nebuďme papežtější než papež, my si nemůžeme dovolit mít vyšší zdanění alkoholu než je v okolních státech, na tom bude rozpočet tratit,“ doplnil Maier. S výjimkou Polska se totiž v okolních státech daň na tiché víno neplatí.

Proti srsti je návrh PAQ Research prezidentovi Svazu vinařů České republiky Martinu Chladovi. „Obávám se, že mnohdy experti při návrzích od stolu vůbec netuší, kdo tuzemský vinař je, jakým způsobem funguje a jaká vína prodává. Slýchám mantru 'krabičáky', ale ty jsou nám naprosto ukradené a v reálu ani vůči našim vínům nejsou konkurencí,“ zdůraznil. Opatření by podle něj naopak podpořilo dovozová vína. Naopak by souhlasil s návrhem minimální jednotkové ceny alkoholu.

Stejný postoj má i tajemník Unie destilatérů České republiky Jakub Gottwald. „Zatímco boj se závislostí skrze spotřební daň byl a je zcela neúčinný a poškozuje výrobce, toto zní dobře. Když chce člověk do sebe dostat etanol, půjde po tom nejlevnějším, tedy hlavně k levnějšímu vínu. Tímto se to může změnit,“ uvedl Gottwald.

Deník oslovil s žádostí o reakci na návrhy agentury i ministerstvo financí. Dosud neodpovědělo. Ministr financí Stanjura tento týden na sociální síti X napsal, že souhlasí s pravidelným zvyšováním spotřební daně z lihu, což ozdravný balíček nastavuje na 4 roky. „U spotřebních daní z takzvaných neřestí ale musíme vedle maximalizace daňového inkasa sledovat i další faktory - hraniční sazbu vůči šedému trhu, míru zdanění v okolních zemích a samozřejmě zdravotní hledisko. Pokud jde o tiché víno, jeho zdanění podporuji a nevzdávám. Myslím, že se to v příštích letech podaří. Každý alkohol má být zdaněný, tím spíše že víc než dvě třetiny této daňové úlevy končí v kapsách zahraničních dovozců,” zdůraznil.