Nelze doložit, ale ani vyvrátit

Slova pražské patoložky Aleny Cyprianové i Petra Hejny z královéhradecké nemocnice, který v jednací síni zastupoval kolektiv zpracovávající ústavní znalecký posudek, jednoznačně potvrdila předpoklad, že ačkoli seniorka v nemocnici zesnula, obžalovaná ji nezavraždila. Těžce nemocná pacientka, kterou po vyčerpání všech možností léčby bylo možno označit za umírající, zemřela v důsledku svých chorob. Závěry znalců lze navíc vyložit poměrně jednoznačně: nedá se ani potvrdit, že se stíhaná ošetřovatelka o vraždu vůbec pokusila. Tak se alespoň aktuální stav případu jeví z laického hlediska. A Hejna se vyjádřil srozumitelně i pro neodborníka: „Nemůžeme doložit, ale ani vyvrátit, že k podání malého množství vzduchu došlo.“ V justici přitom platí stará zásada: in dubio pro reo. V pochybnostech ve prospěch obviněného.

Případ odstartoval exmilenec

Od úterka vozí eskorta k soudu z vazební cely v ruzyňské věznici 21letou ošetřovatelku specializovaného pracoviště chirurgie mladoboleslavské nemocnice Lenku W. Státní zástupce Tomáš Milec jí klade za vinu, že loni 13. března úmyslně vpíchla 88leté pacientce vzduch do žíly – zřejmě s úmyslem pomoci jí od bolestí. Seniorka zemřela, přesto obžaloba hovoří pouze o pokusu o vraždu a nikoli o vraždě – právě s ohledem na závěry znalců, že smrt nastala v důsledku chorobných změn. Obžalovaná, která se zprvu přiznávala, u soudu vinu odmítla. Nic takového prý neudělala – a na pokoji, kde seniorka ležela, ani nebyla. 

Lenka W. připouští, že se loni v březnu na policii přiznala a vypovídala i o těch nejdetailnějších podrobnostech; nyní však tvrdí, že si vše vymyslela. Podlehla prý nátlaku jednoho z policistů. Ten jí, ještě před příchodem advokáta, měl hrozit, že pokud se nepřizná, může dostat i doživotí – a už nikdy neuvidí svého syna. To, že se po telefonu přiznala svému exmilenci, který případ ohlásil – bez jeho podnětu by se žádná kauza neprojednávala – zase obžalovaná vysvětluje tím, že se chtěla udělat zajímavou a přilákat jeho pozornost.

Důkaz se rozplynul ve vzduchu

Pacientka, která v nemocnici zemřela, se v nemocnici podrobila osteosyntéze (zpevňující operaci zlomeniny) krčku pravé stehenní kosti. Trpěla však řadou onemocnění, v jejichž důsledku se její stav i přes intenzivní léčbu jevil jako prakticky beznadějný. Jako příčinu smrti soudní lékaři určili závažné chorobné změny a progredující septický stav.

Že by úmrtí mohlo souviset se vpravením vzduchu do žíly, patologové vyloučili. Současně konstatovali, že nelze prokázat, že by k takovému vpíchnutí do žíly vůbec došlo. „Při pitvě byla zjištěna přítomnost plynu v pravé komoře srdeční,“ připomněla znalkyně Cyprianová. Odhalila to okénková vodní zkouška, při níž je srdce ponořeno do destilované vody nebo fyziologického roztoku, skalpelem se prořízne pravá srdeční stěna – plyn má totiž tendenci hromadit se v pravé srdeční komoře, až vyřadí srdce z činnosti – načež patolog pozoruje, co bude následovat. V tomto případě se objevily dvě větší bublinky a krátký řetízek malých bublinek. A protože unikly, nelze už zjistit, co vlastně bublalo.

Existuje sice metoda spojená s jímáním plynu ze srdečních oddílů, načež je možné chemická analýza, a před pitvou může být provedeno také vyšetření pomocí rentgenu nebo počítačového tomografu (na jeho záběrech by se plyn zobrazoval jako nápadná černá pole) – k tomu ale nedošlo. Test prováděný na pitevně tak umožňuje konstatovat jediné: přítomnost malého množství nějakého plynu. „Nelze prokázat, zda se jednalo o vzduch, který by byl podán injekčně do žil, nebo zda vznikl vlivem činnosti bakterií,“ prohlásila Cyprianová v jednací síni. V těle umírajících bojujících s infekcí se totiž mohou už za života vytvářet hnilobné plyny – především oxid uhličitý, sirovodík a metan.

Že nález bublinek při pitvě mohl souviset právě s tímhle jevem, dovolují podle Hejnových slov usuzovat zjištění královéhradeckého týmu pracujícího s preparáty z velkých orgánů (mozku, plic, srdce, jater i sleziny) pořízenými pitevnou na pražské Bulovce. Pod mikroskopem jsou prý zřetelně vidět opticky prázdné prostory nasvědčující tomu, že v těle probíhaly hnilobné procesy vedoucí k produkci plynu.

Cyprianová navíc uvedla, že plyn nebyl nalezen v cévách pod mozkovými plenami. Kdyby se objevil i tam, šlo by podle ní o důkaz, že se do žilního systému dostalo větší množství vzduchu. Hejna navíc doplnil, že chyběly i další typické příznaky: promodrání obličeje, změny na jazyku a očních víčkách, „zpěněná“ krev… Připomněl ještě, že v případě hypotetického použití pětikubíkové injekční stříkačky, jaké jsou na mladoboleslavském oddělení běžně dostupné, by šlo o příliš malý objem vzduchu na to, aby mohl vyvolat nějaké komplikace: muselo by se jednat o několikanásobně větší množství. Byť znalec připustil, že velmi individuální by v tomto případě byla nejen dávka, ale roli by sehrála i řada faktorů: místo podání a jeho vzdálenost od srdce, rychlost vtlačení, celkový zdravotní stav, ale třeba i poloha osoby.

Musí být vyslechnut policista 

Verdikt soudu oddálí odročení. Předseda senátu Ivo Zelinka, který původně hlavní líčení naplánoval na tři dny, Deníku vysvětlil, že musí být předvolán a vyslechnut policista, o němž obžalovaná tvrdí, že ji přiměl přiznat se k činu, který nespáchala. Státní zástupce Milec má nicméně jasno: ať už policista vypoví cokoli, stěží řekne, že stíhanou ošetřovatelku přesvědčoval, ať s neuvěřitelnými podrobnostmi do policejního protokolu popisuje, co se nestalo: jak si k pacientce přisunula židli, paní jí něco povídala, ale ona nerozuměla, jak seniorku deset minut držela za ruku a plakala, načež si musela jít zakouřit – a pak se na oddělení strhl poprask, že nastala zástava oběhu… 

Právě vzhledem ke všem těmto detailům se žalobce kloní k přesvědčení o vině. Má tudíž za to, že pravdu souzená žena mluvila loni po svém zadržení, kdy se ke vpíchnutí vzduchu do žíly přiznávala. A na to by soud měl podle něj reagovat, i když z vyjádření znalců plyne, že pokud k takovému jednání skutečně došlo, nejspíš se jednalo o množství, které nemohlo ublížit. „Připadá i v úvahu pokus nezpůsobilým prostředkem – a ani ten není beztrestný,“ míní Milec.

Nejzávažnější zdravotní obtíže zesnulé pacientky zjištěné při pitvě
- pooperační komplikace v místě chirurgického zákroku na dolní končetině v podobě velkého krevního výronu
- ateroskleróza
- chronický zánět průdušek
- stav po zánětu plic v průběhu hospitalizace
- závažná proleženina nad křížovou kostí vyžadující opakované lékařské zákroky s odstraňováním částí odumřelé tkáně, převazy a polohování
- močová infekce (zvláště v poslední fázi silně komplikující celkový stav), kterou se nedařilo zvládnout ani pomocí antibiotik
- septická aktivace sleziny – rozsev sepse krevní cestou – v souvislosti s proleženinami, močovou infekcí a zánětem plic
- zbytnění srdce – atrofie související s věkem
- otoky dolních končetin a mozku související se selháváním oběhu
- onemocnění srdce a ledvin
- v minulosti měla pacientka vývod tlustého střeva – a v místě pooperační jizvy byla zjištěna kýla
- zjištěna přítomnost menšího množství plynu v pravé komoře srdeční
- dále soudní lékaři nalezli zlomeninu hrudní kosti a několika žeber z resuscitace

Zdroj: výpověď znalkyně Aleny Cyprianové