Již v listopadu vyslechl trestní senát Rudolfa Havelky čtyři z pětice mužů, kteří figurují v pozici poškozených. Měli být vybízeni k odchodu z města – a současně fackováni, biti pěstmi, kopáni (a to i ve chvíli, kdy leželi na zemi); dokonce také vyváženi za město, tam vysazeni z auta a ponecháni bez pomoci. A někdy i bez bot.

Oba obžalovaní vinu odmítají. Mimo jiné trvají na tom, že kdyby se podobných skutků skutečně dopouštěli, jistě by vzbudilo ohlas mezi přihlížejícími, o něž u podobných zákroků nebývá nouze. Prohlásili také, že zbytečně si do služebního auta bezdomovce nikdo posadit nechce. Důvody jsou dva: špína a zápach. 

Odročeno. Snad naposled

Vyslechnut byl ve čtvrtek jediný svědek – ředitel městské policie Tomáš Kypta. Tři muže z řad osob bez přístřeší se k soudu dostat nepodařilo, a tak předseda senátu Rudolf Havelka odročil hlavní líčení na neurčito; za účelem snah o zajištění účasti alespoň dvou z nich, kteří se neztratili zcela beze stop. „Dřív jak za měsíc to určitě nebude,“ konstatoval soudce.

Jedním dechem se netajil odhodláním, že případ, který se k soudu dostal loni v září a jeho projednávání začalo v listopadu, by pak už chtěl uzavřít. Zopakoval ovšem to, co ke kauze uvedl čtvrteční Boleslavský deník: ať bude mladoboleslavský rozsudek jakýkoli, konečný verdikt padne až v Praze. U krajského soudu, k němuž se jistě někdo odvolá. 

Nestalo se to, míní šéf

Svých souzených podřízených (kteří jsou již půl druhého roku kvůli stíhání postaveni mimo službu, do ulic už nevyrážejí a jako občanští zaměstnanci dohlížejí na městský kamerový systém) se ředitel Kypta zastal. Je přesvědčen, že jeho strážníci, kteří všichni musejí míst maturitu a úspěšně zvládnout psychotesty, se takových skutků nedopouštějí. 

Odmítl současně, že by boleslavští strážníci dostali úkol zaměřovat se právě na bezdomovce. Těm prý věnují speciální pozornost pouze vždy na podzim – oslovují je s upozorněním, že na zimu pro ně město staví stan. Jinak se členové hlídek dostávají do kontaktu s lidmi bez přístřeší hlavně ve chvílích, kdy je lidé volají, aby zakročili proti obtěžujícím pobudům. Což se ovšem děje každodenně; dnem i nocí.

Odplata a zájem o peníze

„Odveta, pomsta,“ nabídl Kypta ve čtvrtek vysvětlení, proč bezdomovci hovoří o opakovaných napadeních – přičemž on sám je přesvědčen, že jeho podřízení takhle nejednali. Připomněl ale, že na uniformy strážníků mají lidé bez domova pifku, protože je nenechají na pokoji: jsou to právě příslušníci městské policie, kdo vagabundy pořád odněkud vykazuje. A ještě je nutí, aby po době uklidili! „Oni se nám už smějou: tak co se mnou uděláš… Nebo někdo řekne: já mám kamarádku, ta to napíše – a vysoudím milion,“ přiblížil ředitel strážníků v soudní síni poznatky z terénu. 

Soudce Havelka ovšem zase obrátil pozornost ke skutkům, o nichž hovoří obžaloba. „Ti lidé si to všechno nemohli vymyslet; vždyť se ani neznají,“ oponoval. Připomněl také, o jakých přezdívkách souzených strážníků od bezdomovců slyšel: Čuk a Gek, Ukrajinec, Stalin. I to podle něj může o něčem vypovídat.

Problémy se opakují

Ředitel městské policie nicméně stojí na svém – a za svými lidmi. „Na autobusovém nádraží obsadí všechny lavičky v čekárně, zapáchají, jsou opilí a překážejí lidem, kteří si chtějí koupit jízdenku. Přivolaná hlídka je vykáže, oni se přestěhují na dětské hřiště za poštou. Pak volají maminky s kočárky, že tam plivou na zem a špiní lavičky. My je vykážeme – a oni se vrátí na autobusové nádraží,“ připomněl Kypta nepřetržitý kolotoč. K problémovým místům podle něj patří také pošta: její předsálí zůstává přístupné i v noci, jelikož je tam bankomat. Peníze si ale lidé stejně vybírat nemohou, protože se pod ním někdo povaluje. Jen během poslední noci strážníci z pošty vykazovali Litevku a dva Slováky. 

Firma zajišťující úklid města si zase stěžuje na pokálené lavičky. Potíže hlásí také nemocnice. Tam často bezdomovce přiveze záchranka, protože lidé přivolali pomoc, když v opilosti upadl a zranil se – a on po ošetření odmítá opustit čekárnu. Rovněž na nádraží prý pobudové navozují takový stav, že leckterý cestující si raději, než aby šel k pokladně, koupí jízdenku až ve vlaku – i když je to s přirážkou. A dokonce se stalo, že civilní spolupracovník, který působí jako asistent projektu Bezpečné město, byl poté, co bezdomovce napomenul, napaden a zraněn; případ řeší Policie ČR. 

Soudce Havelka ovšem v jednací síni neopomněl připomenout, že ani chování strážníků nevnímá bezproblémově. Někdy si prý dovolují, co by neměli. „Myslí si, že jsou plukovníci v okupovaném městě. Jak někdo někde zaparkuje, nechovají se slušně,“ poznamenal předseda senátu. 

Na ulici a bez prostředků

Problémy s bezdomovci jsou podle Kyptových slov v Mladé Boleslavi specifické. Jistou podobnost (avšak menší závažnosti) by ve středních Čechách bylo možno zaznamenat ještě v Kladně a v Příbrami. V létě prý ve městě bylo kolem 160 osob bez přístřeší; z toho po dvou desátkách Poláků a Slováků. Na zimu se jejich počet vždycky snižuje – zase se ale stahují do panelových domů, takže vyžádaných zákroků neubývá.

Svébytnost Boleslavi spočívá podle ředitele strážníků v tom, že ve městě působí 30 pracovních agentur. Ty jako budoucí zaměstnance přivážejí i lidi bez pracovních a sociálních návyků, kteří práci buď vůbec nedostanou, nebo o ni záhy přijdou. Jaké to mívá konce, doložil Kypta na čerstvém příkladu z noci na čtvrtek. O půlnoci byli strážníci voláni k osobě spící na peronu na lavičce. Ukázalo se, že jde o Poláka, kterého před pár hodinami vyhodili z práce ve výrobně komponentů pro auta, výplatu dostane až 15. února – a tak po dva týdny zůstane bez prostředků na ulici. 

Místo k soudu putoval svědek do nemocnice
Hlavní líčení soud ve čtvrtek odročil kvůli zajištění účasti dvou svědků, kteří moc podrobností ke skutkům popisovaným v obžalobě asi neuvedou. Měli by se však vyjádřit k tomu, že kdosi údajně bezdomovce obcházel s radami, jak by měli u soudu vypovídat. S účastí jednoho z těchto mužů přitom senát počítal s jistotou – místo toho však přišla zpráva, že leží na interním oddělení Klaudiánovy nemocnice se zánětem průdušek.

To, co zaznělo v jednací síni – byť s upozorněním, že nejde o ověřené údaje – působí až neuvěřitelně. Muž na vozíku byl prý původně umístěn v sociálním ústavu v České Kamenici. Ten údajně musel opustit s tím, že nejde o ošetřovatelský ústav – a byl převážen do pobočky Naděje v Mladé Boleslavi. To bylo naplánováno na úterý 30. ledna – přičemž soud marně žádal, aby se tak stalo až 1. února a byla zařazena mezizastávka v jednací síni. 

Informace zmocněnkyně poškozených hovoří o tom, že muž měl být přivezen do Boleslavi přece jen v úterý – a do střediska Naděje (které ošetřovatelskou péči také neposkytuje – nabízí přespání v noclehárně, stravu, sprchu a ošacení) se nedostal. Údajně měl zůstávat dva dny venku; nyní pobývá v nemocnici. Dopátrat se bližších souvislostí se Deníku nepodařilo.

Soud se teď bude zajímat o to, v jakém stavu dotyčný je – a hlavně kam by měl zamířit dál. Chce tak získat informace, kde ho hledat, až bude znám termín pokračování projednávání kauzy.

Po jednom z poškozených – jediném z pětice zmiňované obžalobou, který dosud nebyl vyslechnut, jehož kontakt s neziskovou organizací vlastně celou kauzu odstartoval – se nepodařilo zajít žádnou stopu. Z několika míst na rodném Slovensku, kde tento muž v minulosti pobýval, obdržel soud vyrozumění, že už ho tam dlouhé roky nikdo neviděl. Je tam o něm známo jen to, že měl namířeno do České republiky.