„Dva studenti vysoké školy si chtěli během odpoledne v polovině měsíce května vypůjčit ze stavby ohradníky na víkendovou party, které měli v úmyslu po akci opět vrátit zpět na staveniště,“ přiblížila Hašlová zjištění o okolnostech události.
Mládenci se však během příprav zřejmě zamysleli nad okřídlenými slovy „kdo se moc ptá, moc se dozví“ – a tak se rozhodli raději nikoho nežádat o svolení. Co, proč a jak měli v úmyslu, jen sepsali do dopisu. A aby při vlastní akci byli nenápadní a nebudili pozornost, vybavili se na ni reflexními vestami a přilbami. Právě ty bývají samozřejmostí u skutečných pracovníků stavby.
Tenhle trik ale nevyšel. Opravdoví stavbaři si jejich počínání všimli – a při odjezdu je zastavili. Pak už se společně čekalo na příjezd přivolaných policistů.
„Po zjištění všech okolností a prošetření případu byl skutek kvalifikován jako přestupek, který policisté oznámili správnímu orgánu k dalšímu projednání,“ konstatovala Hašlová.
Upozornila, že v daném případě sice nebyly naplněny všechny znaky skutkové podstaty trestného činu – na podobné jednání však pamatuje i trestní zákoník. Konkrétně v paragrafu 207 – neoprávněné užívání cizí věci. Ten pro toho, kdo se zmocní cizí věci nikoli malé hodnoty nebo motorového vozidla v úmyslu je přechodně užívat, stanoví až dvouletý trest odnětí svobody – přičemž v případech, že šlo o jednání organizované skupiny nebo byla způsobena značná škoda (tedy převyšující půl milionu korun), se sankce může zvýšit až na tři roky v chládku. A dokonce až na pět let by se mohla vyšplhat v případě způsobení škody velkého rozsahu (nad pět milionů).