Takovou měl alespoň obžalovaný představu, když na místě zanechal vlastnoručně vyrobené letáky s údajnými muslimskými provoláními, sepsanými záměrně špatnou češtinou mající budit zdání, že pisatelem je cizinec. Hodně amatérské provedení však moc hrůzy nenahnalo – ze slov strojvedoucích, kteří u soudu vypovídali jako svědci, vyplynulo, že je bylo možno vnímat spíš jako hloupý vtip.

Letáky spílající „nevěřícím psům“ a hrozící teroristickým útokem také vyvěšoval i házel do schránek na různých místech středních Čech, v Libereckém kraji i v Praze; jeden poslal i do redakce televize Prima. Tohle vše dělal ve snaze vyvolat ve veřejnosti odpor proti migrantům muslimského vyznání. I u soudu potvrdil, že jejich očekávaný příliv považoval za ohrožení našich tradičních hodnot včetně celé naší kultury.

Snažil se proto podněcovat veřejné mínění, aby vytvořilo tlak na politiky. Burcovat chtěl podle vlastních slov proto, že mu situace v zemi připomínala „pasoucí se stádečko pokorných laněk, které se skloněnou hlavou nevnímají nebezpečí“.

Upálit se? Hloupost!

Balda, který přiznává vše, co je mu kladeno za vinu, rozhodně odmítá, že by chtěl lidem ubližovat. „Nechtěl jsem spáchat teror,“ zdůrazňoval. S tím, že stromy na koleje kácel tak, aby následky byly minimální.

O tom, že i drobnější kmínek může vést k vykolejení vlaku, neměl tušení – stejně jako nevěděl, že když strojvedoucí v nepřehledném úseku spatří překážku na trati ve stometrové vzdálenosti, nemá šanci rozjetý vlak zastavit (k tomu by podle znaleckého vyjádření potřeboval vzdálenost ještě o více než 300 metrů delší). „Co jsem dělal, jsem dělal spíš jako výstrahu,“ vysvětloval ve středu v jednací síni při své závěrečné řeči.

„Původně jsem chtěl udělat výzvu, jakou udělal Jan Palach: aby ovečky zvedly hlavy,“ uvedl Balda u soudu. V té době měl zdravotní problémy, z nichž odvodil, že mu zbývá tak měsíc dva života. Sebeupálení však zavrhl jako hloupost. „Lidé by si řekli, že mi v mém věku přeskočilo,“ vysvětloval. Rozhodl se proto vydávat za muslimského džihádistu, aby názorně ukázal hrozící nebezpečí.

Vliv poruchy osobnosti

Z dokazování před soudem vyplynulo, že jeho jednání zřejmě významně ovlivnilo i onemocnění. Znalci z oboru zdravotnictví se shodli, že se u obžalovaného ve stáří vyvinula organická porucha osobnosti mimo jiné s projevy emoční lability, výbuchy zlosti a agrese, sklony k impulzivnímu jednání, vztahovačností, podezřívavostí, paranoidním myšlením, degradací intelektu a bagatelizací následků svého jednání.

S tím souvisí i snížení rozpoznávacích i ovládacích schopností. Psychiatr Vlastimil Tichý a psycholog Jiří Klose však zdůraznili, že tyto schopnosti nebyly zcela vymizelé (což by znamenalo, že obžalovaný by pro nepříčetnost nebyl za své činy trestně odpovědný). Znalci dospěli k závěru, že rozpoznávací schopnosti zůstaly zachovány asi z 50 procent a ovládací se vytratily zhruba z 90 procent.

Svou roli zřejmě sehrály i účinky související se změnou dávkování léků na vysoký tlak, úzké kontakty s odpůrci migrace muslimů či ostrá předvolební kampaň, v níž toto téma zaznívalo.

Napravit, co spáchal

„S těma hovadinama jsem skončil,“ představil ve středu Balda své aktuální stanovisko, k němuž dospěl poté, co tři čtvrtě roku strávil v pankrácké vazební věznici, kde byl i v psychiatrické péči (ochranné léčení v ambulantní formě ostatně znalci navrhují i do budoucna, stejně jako úzkou spolupráci s rodinou, která se u soudu zavázela, že je na to připravena). „Hluboce se za to stydím – a kdyby to šlo vrátit, tak to vrátím," kál se v jednací síni.

Připomněl, že má pocit, že mu zbývají dva tři roky života – a během nich by to, co udělal, chtěl odčinit. Mimo jiné se vrátit do pracovního procesu, aby mohl splácet škody způsobené na vlacích i na tratích; naznačil také, že by mohl být prospěšný těm, kteří jsou na tom hůř než on – třeba pomáhat lidem s postižením. Představil také své ryze osobní sny: „Pracovat rukama na domečku a pochovat si vnoučka, který se má narodit.“

V případě odsouzení za terorismus by podle zákoníku připadal v úvahu trest odnětí svobody v trvání od pěti do 15 let. Státní zástupce i obhájce však navrhují zmírnění – pod spodní hranicí zákonné sazby. Obžaloba počítá s odnětím svobody na čtyři roky, obhajoba požaduje takové rozhodnutí, jež se pobytu ve vězení vyhne úplně (tedy podmínku); volá také po změně právní kvalifikace z terorismu na obecné ohrožení.

Verdikt vynese senát Jiřího Wažika v pondělí 14. ledna.

Souvislosti řešené kauzy - Hlavní polehčující okolnosti: doznání obviněného, spolupráce v průběhu trestního řízení, dosavadní řádný život; v úvahu je také třeba vzít věk obžalovaného i záruku jeho rodiny
- Hlavní přitěžující okolnosti: skutky byly spáchané po předchozím uvážení a detailním plánování, motivem se stala náboženská nenávist, trestná činnost pokračovala po delší dobu a zahrnovala více trestných činů