Sestra otci doporučila kontaktovat sociální pracovníky a policisty. Řekla mu také, ať kvůli zápisu do dokumentace vše nahlásí i dětské obvodní lékařce. Takto rychle sestra na pohotovosti reagovala díky takzvané Kartě identifikace špatného zacházení s dětmi (KID). Jde o papírovou skládanku, kterou připravila Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV) a v pilotní fázi projektu nazvaném Signály ji odborníci rozdali mezi zdravotníky, sociální pracovníky či učitele v severních Čechách.

Díky kartě mohou lidé snadněji rozpoznat děti týrané, zneužívané, zanedbávané nebo ty, které dlouhodobě žijí v „toxickém“ domácím prostředí. Dále děti se zdravotním postižením či problémy s komunikací. A karta se osvědčila hned v prvních měsících, kdy ji od listopadu 2021 do ledna 2022 odborníci otestovali v Mostě. Nechybí na ní ani lokální kontakty na neziskové organizace nebo orgán sociálně právní ochrany dětí.
„Do té doby o některých organizacích působících v regionu zdravotníci ani jiní odborníci nevěděli,“ řekla Deníku manažerka projektu Signály Tereza Svačinová. V září odborníci kartu rozšíří po celé republice.
Kontakty pomohly
Podle mostecké pediatričky Veroniky Dobiášové, která se spolu s dalšími odborníky podílela na konečné podobě karty, lékaři díky papírové skládance vědí, kde zažádat o pomoc nebo jaký kontakt předat rodičům. „Ti s námi totiž řeší plno věcí, nejen zdravotní stav dítěte. Jsme jako součást rodiny,“ řekla Deníku.
Ve zmíněném Mostě kartu využili třeba na dětské pohotovosti v nemocnici nebo v záchranářském sboru. Pomohla též dětské lékařce, která často řeší problémy náctiletých dívek se sebepoškozováním a poruchami příjmu potravy. „Tyto dívky lékařka díky informacím na kartě odeslala na konkrétní pracoviště,“ popsala Svačinová.

Vhod skládanka přišla i tehdy, když se jedna z pediatriček snažila pomoci středoškolačce, kterou nechce matka ani otec. Žije u staré nemocné babičky a sama chce do dětského domova, kde by byla alespoň materiálně zabezpečená. Lékařka situaci dívky z Ústí nad Labem řešila s mosteckými i ústeckými sociálními pracovníky, ale bez úspěchu. Pomohlo až ústecké krizové centrum pro děti Triangl, které bylo mezi kontakty na kartě.
Kartu kromě ČOSIV pomáhala vytvořit ministerstva zdravotnictví, školství, resort vnitra a také práce a sociálních věcí. Podílel se na ní také tým psychologa Radka Ptáčka.