Zmíněný internista reagoval na možnost práce spojenou i s nabídkou stavební parcely. A tak je obec, kde žije čtyři sta padesát pět obyvatel, stále bez lékaře. Místní musí za lékařem dojíždět do okolí. „Přitom by nám opravdu stačilo, aby sem lékař jednou týdně zajel,“ sdělil Čížek.

Řeší to, co i mnoho dalších starostů napříč republikou, neboť ročně skončí řádově desítky ordinací. Především proto, že staří lékaři odcházejí do důchodu.

Možná se blýská na lepší časy. Praktičtí lékaři se totiž s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami dohodli na další finanční podpoře nově vzniklých ordinací v odlehlých oblastech. Vnímají, že snaha starostů, kteří nabízejí pronájem ordinací za korunu, obecní byt či příspěvek na sestřičku mnohdy nezabírá.

Jak pro Deník uvedl mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob, resort aktuálně podporuje program bonifikací od největší pojišťovny VZP. Ten spočívá mimo jiné v tom, že když lékař otevře novou ordinaci v místě se zhoršenou dostupností péče, od pojišťovny získá příspěvek na rozjezd v řádu v maximální výši osm set tisíc korun (další nabídky pojišťoven v boxu pod článkem – pozn. red.).

Praxe mladých lékařů

Nejde však jen o peníze. Praktičtí lékaři vidí naději také v tom, že ministerstvo souhlasilo s jejich návrhem na navýšení počtu takzvaných rezidentských míst pro studenty medicíny a čerstvé absolventy před atestací. To znamená jejich umístění do zaběhnutých ordinací, kde získávají praxi. V Česku je takových míst zatím jen sto, přičemž lékaři doufají, že se příští rok o polovinu navýší.

Jak ale Deníku řekl praktický lékař z Kyjova a člen pracovní skupiny pro venkovské lékařství SVL ČLS JEP Dušan Zhoř, nutné je tyto mladé lidi přidělovat převážně do venkovských ordinací.

„Ze zkušeností z Francie a severských zemí víme, že je v takovém případě až o šedesát procent větší šance, že na venkově zůstanou,“ uvedl.

Ruku v ruce s tím ale musí podle něj jít také podpora vzdělávacích center, která fungují třeba v Dánsku nebo Norsku. Aby mediky proškolovali starší kolegové, kteří umí učit. „Pomohla by i vybavenost ordinace ultrazvukem či screeningovými cétéčky,“ dodal. Tyto přístroje si ale lékaři, pokud je chtějí, nyní musejí pořizovat na vlastní náklady, přičemž vyšetření poskytují zdarma.

Počet praktiků v Česku se nyní pohybuje kolem pěti tisíc. Není jich nedostatek, mladí lékaři však na venkov nechtějí například proto, že tam není práce pro jejich partnerky či partnery. „Chtějí také lepší vzdělání pro své dětí a chybí jim tam základní sociokulturní zázemí. Jestli se ale někde mohou cítit jako celebrita, tak jen tam. Lidé vás poznávají, mávají na vás, o víkendu vám píšou esemesky, že je svědí ucho,“ dodal Zhoř.

Co nabízejí pojišťovny
• Na lepší ohodnocení si od příštího roku přijdou stávající doktoři v odlehlých oblastech, kteří za nově registrovaného pacienta získají od Všeobecné zdravotní pojišťovny až tisíc tři sta korun.

• Kupříkladu od Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra dostávají tři tisíce korun za registraci a komplexní vyšetření nového pacienta.

• Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví jim zase s ohledem na geografické podmínky dorovnává pravidelné kapitační platby (za zaregistrované pacienty – pozn. red.).

• Zaměstnanecká pojišťovna Škoda se mimo jiné zapojuje do školení mladých lékařů.

• Zdravotní pojišťovna RBP odměňuje rozšiřování ordinačních hodin.