Obavy z nákazy, ze ztráty zaměstnání nebo živnosti, společenská izolace i stres z rodinného života vměstnaného na několik desítek metrů čtverečních se podepsaly na psychice Čechů. Zatím nejsou k dispozici data o výskytu duševních onemocnění, ale psychiatři a psychologové už během nouzového stavu očekávali, že jejich ordinace se po skončení karantény budou plnit více než obvykle.

Stres ničí imunitu

Martin Anders, přednosta Psychiatrické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro iRozhlas.cz například uvedl, že s vážnými psychickými problémy se léčí asi deset procent Čechů, avšak jejich skutečný rozsah se odhaduje asi na třicet procent populace. To znamená, že větší část není terapeuticky ošetřena. „Je otázkou, zda nedojde k rozvoji příznaků právě u těch skrytě nemocných, na které může tato extrémní situace zapůsobit,“ sdělil.

Chřipka - Ilustrační foto
Kombinace koronaviru s chřipkou může způsobit vážné komplikace

Karanténa se ovšem podepsala i na lidech zcela zdravých, které mimořádná situace zaskočila. Podle průzkumu agentury Ipsos pro Zdravotní pojišťovnu ministerstva vnitra ji nejhůře nesly mladé ročníky.

Období koronavirové pandemie zhodnotilo jako celkově náročnější 60,7 procenta Čechů. Nejobtížněji ji snášeli lidé ve věku od 18 do 26 let (19 procent) a 27–35 let (18,3 procenta). Po nich následovala věková skupina od 54 do 65 let (16 procent).

„Trvalé napětí a stres vyvolávají v těle určitou nerovnováhu. Pokud tento stav trvá delší dobu, začíná si vybírat svou daň a tělu škodí. Výzkumy navíc ukazují, že dlouhodobý stres může tlumit i imunitní systém. Organismus je pak mnohem náchylnější k infekcím a může se hůře bránit i případným virům,“ říká psycholog Martin Pospíchal. Účinnou obranou je pravidelný denní režim, dostatek spánku a minimálně půlhodina pohybu denně.

Potřebná profese

Vzdálená výuka a nemožnost stýkat se s kamarády byly velkou zátěží i pro školáky. Do kolektivu se proto děti většinou těšily, ale návrat do tříd v jiném než obvyklém režimu, je mohl zaskočit. Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové by proto učitelé neměli překotně dohánět látku, ale hlavně si s žáky povídat.

Koronavirus SARS-CoV-2
Vakcína proti koronaviru? Nejpozději na začátku příštího roku, myslí si Dvořáček

Bezproblémový přechod z distančního do běžného vyučování se povedl hlavně tam, kde během uzavření škol pedagogové pravidelně komunikovali s rodiči a byly k dispozici konzultace s odborníky. Nouzový stav mimo jiné potvrdil důležitou roli školních psychologů, kterých je ovšem kvůli nesystémovému a nízkému finančnímu ohodnocení nedostatek.