Většina respiračních onemocnění je virového původu. Pro boj s nimi naše tělo potřebuje mít vybudovanou předevšímMgr. Michaela Bažantová, mluvčí České lékárnické komory a lékárnice.Mgr. Michaela Bažantová, mluvčí České lékárnické komory a lékárnice.Zdroj: se svolením České lékárnické komory nespecifickou imunitu.

„To ale chvíli trvá, zhruba tři až pět týdnů, proto bylo dobré, pokud jste začali s prevencí už na přelomu léta a podzimu, ještě před změnou počasí a před tím, než se lidé začali opět setkávat v uzavřených prostorách,“ říká mluvčí České lékárnické komory a lékárnice Michaela Bažantová.

Každopádně, podporovat imunitu se vyplatí i teď, protože období viróz je teprve na svém začátku a bude hodně dlouhé a náročné.

Podpora imunity zabere čas

Přestože pro posílení imunity postačuje podle magistry Bažantové pestrá strava, ne každý ji dodržuje. V takových případech se dá imunita podpořit i doplňky stravy.

„Imunitu posilují vitamín D, betaglukany, zinek nebo například selen. Účinek těchto látek však není okamžitý, ale projeví se po několika týdnech pravidelného užívání,“ zdůrazňuje lékárnice.

Určité druhy koření nám mohou pomoci posílit imunitu.
Třetí svetr na zahřátí? Zkuste nachlazení předejít zahřívacím kořením

V minulých letech si lidé v lékárnách opravdu hodně pořizovali vitamín D a často nakupovali také multivitamínové přípravky. Jejichž užití je ale podle lékárníků vhodné zvážit, protože ne všechny prvky obsažené v těchto přípravcích potřebují konkrétní jedinci doplňovat. Proč tedy zbytečně utrácet a polykat něco, co naše tělo nepotřebuje?

Céčka máme obvykle dost ze stravy

Stálá je mezi lidmi také obliba nákupů doplňků stravy s vitamínem C. „Ten je v dnešní době, kdy po celý rok máme k dispozici dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, přeceňovaný a jeho preventivní doplňování je v drtivé většině případů zbytečné,“ říká magistra Bažantová.

Celý život žijeme v omylu. Vitamínu C potřebujeme mnohem víc. A to o dost
Celý život žijeme v omylu. Vitamínu C lidé potřebují mnohem víc. A to o dost

Denní potřeba vitaminu C je 80 miligramů. Využití antioxidačních účinků vitamínu C má spíš smysl až při akutním nachlazení než při jeho prevenci.

Kdo jí pestrou stravu s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce, nemusí vitamin C nijak doplňovat.Kdo jí pestrou stravu s dostatkem čerstvé zeleniny a ovoce, nemusí vitamin C nijak doplňovat.Zdroj: Shutterstock

Déčko se vyplatí doplňovat

Vitamín D byl naopak u nás až do pandemie covidu opomíjeným vitamínem, přitom pouze procento populace České republiky ho přijímá v dostatečném množství ze stravy. Naše tělo si tento vitamín umí vytvořit v kůži za pomoci slunečních paprsků. Ty ale musí mít určitou vlnovou délku a na našem území takové paprsky dopadají pouze asi od dubna do října.

Na podzim se už na dostatečnou tvorbu vitaminu D v kůži působením slunce v České republice spolehnout nemůžeme. Záření je málo intenzivní.
Vitamin D zachraňuje imunitu. Jak zjistit, zda nám nechybí

Nedostatečnou produkci vitamínu D v kůži mají také starší lidé, u nichž se již některé fyziologické funkce kůže snižují či úplně ztrácejí.

„Pokud bychom tedy nějaký vitamín měli doplňovat, a nepatříme do zmiňovaného jednoho procenta obyvatel České republiky, kteří ob den konzumují ryby, ořechy či vejce v dostatečném množství, pak je to právě vitamín D,“ dodává lékárnice.

Jak to funguje

Vitamin D
Studie jednoznačně prokazují vliv jeho nedostatku na snížení obranyschopnosti organismu. Je důležitý pro aktivaci bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů, jejichž úkolem je rozeznat buňky infikované viry nebo jinými vnitrobuněčnými parazity. Denní dávka by neměla překročit 2000 IU (mezinárodních jednotek), což odpovídá 50 mikrogramům.

Betaglukany
Preventivní podávaní betaglukanů může ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh. Studie zabývající se ovlivněním fagocytózy, hladinou cytokinů (protein účastnící se v imunitní odpovědi) a reakcemi na protilátky potvrzují, že podávání betaglukanů významně snížilo příznaky chřipkové́ infekce. Je třeba dbát na dostatečnou denní dávku – doporučuje se 250–500 mg, a jejich užívání na lačno.

Zinek
Je stopový prvek se silnými antioxidačními účinky, čímž chrání lidské buňky a buněčné membrány před poškozením volnými radikály. Zinek si tělo nedokáže vyrobit, a proto jej musíme přijímat potravou. Zinek se účastní buněčných imunitních reakcí. Doporučená denní dávka je 10 mg, tuto dávku je možno krátkodobě, tedy po dobu nachlazení, navýšit na 25 mg – 50 mg denně.

Selen
Je dalším stopových prvkem, který je součástí důležitých enzymů, které zajištují vychytávání volných radikálů, které mohou poškozovat buňky lidského organismu. Kromě antioxidačního účinku působí selen pozitivně na imunitní systém. Jeho doporučená denní dávka je 50–100 mcg, není vhodné ji zvyšovat.
Zdroj: lekarnickekapky.cz

Deník proti virózámDeník proti virózámZdroj: Deník
Kýchám, smrkám, možná mám trochu teplotu. Nemoc je tady. Je to nachlazení, viróza, chřipka, nebo snad covid? Jak to poznám? A co mám dělat, aby mé tělo bylo odolnější proti podzimním nemocem? Kterých nemocí se vlastně musím opravdu bát? Existuje zaručený recept, jak neonemocnět? A jak to bude s covidem v následujících týdnech a měsících? Mám si už nakoupit roušky a antigenní testy? To vše a mnohem více o podzimních nemocech i zdraví v širším slova smyslu se dozvíte v říjnovém seriálu vydavatelství Vltava Labe Media nazvaném Deník proti virózám. Speciál pro vás připravuje naše redaktorka zdravotnictví Zdena Lacková a další kolegové.

Pokud máte zajímavé zdravotní téma, nebo ve svém okolí znáte člověka, který by mohl být inspirací pro ostatní, ať už proto, že vyhrál zápas se vzácnou nemocí, věnuje se léčbě pomocí bylinek, nebo je prostě osobností z některého ze zdravotních oborů, pošlete nám tip na zpracování tématu na e-mail: zdena.lackova@denik.cz.