Podle nového výzkumu, zveřejného odborným titulem The Lancet Microbe, si bakterie vyvolávající břišní tyfus vyvíjejí rozsáhlou rezistenci vůči lékům a rychle nahrazují kmeny, které nejsou odolné. Antibiotika jsou přitom jediným způsobem, jak se dá tyfus úspěšně léčit. V posledních třech desítkách let však odolnost tyfové bakterie Salmonella enterica serovar Typhi (S Typhi) vůči ústně podávaným antibiotikům roste. 

Při sekvenování genomů 3489 kmenů S Typhi, které v letech 2014 až 2019 vyvolaly šíření nákazy v Nepálu, Bangladéši, Pákistánu a Indii, zjistili vědci nedávný nárůst kmenů, u nichž se rozšiřuje odolnost vůči léků. Tyto kmeny označili jako XDR Typhi.

Kmen tohoto typu odolává nejenom antibiotikům první linie, jako je ampicilin, chloramfenikol a trimethoprim/sulfamethoxazol, ale roste také jeho schopnost vzdorovat novějším antibiotikům, jako jsou fluorochinolony a cefalosporiny třetí generace. „Ještě horší je, že se tyto kmeny rychlým tempem globálně šíří,“ podotýká k tomu web Science Alert, který informoval o výzkumu.

Odolné kmeny si razí cestu světem

Většina případů XDR Typhi pocházela z jižní Asie, ale od roku 1990 vědci identifikovali téměř 200 případů, kdy se tyto kmeny začaly šířit mezinárodně. Zejména do jihovýchodní Asie a východní a jižní Afriky, ale objevily se také ve Spojeném království, Spojených státech a Kanadě.

„Rychlost, s jakou se v posledních letech rozšířily vysoce odolné kmeny S Typhi, je skutečným důvodem k obavám. Je zřejmé, že je potřeba urychleně rozšířit preventivní opatření, zejména v zemích s největším rizikem,“ říká specialista na infekční choroby Jason Andrews ze Stanfordské univerzity.

Před tím, že tyfus je odolný vůči lékům, varují lékaři už léta, nový výzkum je však výjimečný tím, že představuje dosud největší analýzu genomu této bakterie.

V roce 2016 byl v Pákistánu identifikován první kmen XDR tyfu. Do roku 2019 se stal dominantním genotypem v zemi.

Historicky se proti většině kmenů tyfu XDR bojovalo pomocí antimikrobiálních látek třetí generace, jako jsou chinolony, cefalosporiny a makrolidy. Ale na počátku 21. století představovaly mutace, zajišťující odolnost vůči chinolonům, více než 85 procent všech případů v Bangladéši, Indii, Pákistánu, Nepálu a Singapuru. Současně s tím převládala i odolnost vůči cefalosporinu.

Podle vědců dnes zbývá pouze jedno perorální (ústně podávané) antibiotikum, na které tyfus nestačí: makrolid azithromycin. Ale ani tento lék nemusí fungovat věčně. Nová studie zjistila, že už se šíří i mutace, které zajišťují bakteriím vůči azithromycinu rezistenci, a tyto mutace ohrožují podle vědců účinnost všech perorálních antimikrobiálních látek pro léčbu tyfu.

Je čas na očkování 

Pokud se tyto mutace zmocní kmenů XDR S Typhi, pak to bude podle vědců vážný problém: při neléčeném tyfu umírá v průměru každý pátý pacient a v současnosti je ve světě 11 milionů případů tyfové nákazy ročně. „Budoucím epidemiím lze do určité míry zabránit spojenými vakcínami proti tyfu, ale pokud se přístup k těmto injekcím nerozšíří globálně, může mít svět brzy na krku další zdravotní krizi,“ varují autoři studie.

„Opatření jsou potřebná zejména v zemích, kde je mezi kmeny S typhi vysoká pravděpodobnost výskytu antimikrobiální odolnosti, ale protože tyto kmeny vykazují sklon k mezinárodnímu šíření, neměla by se potřebná opatření vztahovat jen na tyto země,“ dodávají.

Sedmdesát procent všech případů výskytu břišního tyfu dnes představuje Jižní Asie, která je tak zřejmě hlavním ohniskem, ale poučením z covidové nákazy je podle vědců to, že v moderním globalizovaném světě se varianty nemocí šíří snadno.

Má-li se tomu zabránit, pak musí státy podle zdravotních expertů rozšířit přístup k očkování proti tyfu a investovat do nového výzkumu antibiotik. Podle odhadu jedné nedávné studie z Indie by očkování dětí v městských oblastech proti tyfu mohlo zabránit až v 36 procentech případů úmrtí na tyfus.

Podle Science Alert zatím na této frontě vede Pákistán coby první země na světě, nabízející rutinní očkování proti tyfu. V loňském roce zde byly oočkovány miliony dětí a podle zdravotních specialistů by měly tento příklad následovat i další země.

Odolnost virů a bakterií vůči antibiotikům je podle Science Alert jednou z hlavních příčin úmrtí na světě, která má na svědomí více životů než HIV/AIDS nebo malárie. „Jsou-li k dispozici, představují vakcíny jeden z nejlepších nástrojů, který máme, jehož pomocí můžeme předejít budoucí katastrofě. Neztrácejme čas,“ uzavírá Science Alert.