Co se děje s člověkem po smrti:

| Video: Youtube

Umírání patří neoddělitelně k životu. Přesto jde pochopitelně pro umírajícího i jeho okolí o velice náročné období plné strachu, bolesti či nejistoty. Zároveň je však tento čas nesmírně důležitý. Vhodný postup osnadní odchod tomu, kdo „přechází na druhý břeh“, i jeho blízkým.

Jakmile se člověk k smrti přiblíží, v jeho těle i mysli se začnou odehrávat nevratné změny. Pokud pečující osoby vědí, co v následujících dnech očekávat a jak se k umírajícímu chovat, mohou být pro všechny přítomné poslední chvíle mnohem klidnější. Jaké stavy lze těsně před smrtí u umírajícího člověka pozorovat, se dozvíte níže.

Změny v příjmu potravy

Nechuť k jídlu či snížená potřeba příjmu potravy i tekutin je u lidí, kteří se nacházejí v posledním stádiu života, běžná. Umírající se rovněž setkávají s obtížemi sousto polknout.

„Čím blíže je člověk smrti, tím pravděpodobněji bude jídlo odmítat. Jeho tělo už totiž není schopné potravu správně strávit. Proces zpracování jídla může být navíc pro organismus umírajícího člověka příliš náročný a zatěžující,“ vysvětluje zdravotnický server National Health Service.

Nutit umírajícího, aby se najedl, tedy není nutné. A vlastně ani vhodné. Skutečnost totiž bývá taková, že člověk nejí právě proto, že umírá. Nicméně potřeba tekutin může být až nečekaně velká. Čím blíže však člověk smrti je, tím i potřeba příjmu tekutin postupně klesá.

„Když už člověk nemůže pít ze sklenice, je možné mu podat do úst malé množství vlažné tekutiny čajovou lžičkou. Rovněž lze zkusit brčko, kojeneckou lahvičku či láhev od minerálky s vysouvacím uzávěrem. Pokud už umírající nemůže tekutinu polykat, je dobré zvlhčovat mu opakovaně ústa; například ledovými kostkami z vody, čaje nebo džusu,“ doporučuje informační portál pro nemocné, pečující a pozůstalé Umírání.

Změny tělesné teploty

V poslední fázi života často dochází ke změně tělesné teploty. Někdy se objevují teploty či horečky, jindy jsou v důsledku zhoršeného prokrvení pozorovány studené ruce a nohy. Pomoci mohou teplé ponožky, nahřívací podložky či láhve; nebo naopak chladné obklady na čelo i třísla. Ovšem pozor, aby nedošlo k přehřátí, popálení či podchlazení.

„Tělesná teplota se může snížit o jeden stupeň i více. Ruce nebo pokožka umírající osoby začíná být na dotek velmi chladná. U některých lidí se může vyvinout mírná horečka. Kůže na trupu i tvář pak bývají na dotek teplé až horké,“ tvrdí na svých webových stránkách Nadace amerických hospiců.

Zrychlení či zpomalení dechu

Také dušnost nebo obtížné dýchání bývají běžnou součástí posledních hodin až dnů lidského života. Někdy může umírající vydechnout tak hlasitě, až se blízkým zdá, že vydechl naposledy. Jindy mají přihlížející kvůli hromadění hlenů umírajícího pocit, že se dusí. Je však dobré vědět, že pro přítomné je tento pohled mnohem bolestivější než pro daného člověka.

„V posledních dnech života mohou nastat chvíle, kdy člověk vykazuje abnormální dechový vzorec. Dýchání může kolísat mezi hlubokými a těžkými nádechy až po mělké dýchání či jeho úplnou krátkodobou absenci,“ vysvětluje národní institut pro stárnutí National Institute on Aging.

Potřeba spánku

Pro umírající lidi je také běžné, že vykazují mnohem vyšší potřebu spánku. Dochází k pozvolnému poklesu energie, kdy na konci již nezbývá téměř žádná. Člověk tak stráví většinu času na lůžku spánkem. Někteří lidé dokonce v posledních hodinách života upadají do kómatu.

„Někdy to navenek vypadá, jako by umírající stále jen spal. Často ale v tomto čase zpracovává mnoho důležitých věcí. Zároveň je známo, že smysly zůstávají i v hlubokém bezvědomí částečně zachovány. To se týká zejména sluchu. Ten je zřejmě smyslem, který v průběhu umírání mizí jako poslední,“ vysvětluje informační portál Umírání.

I na člověka, který je v kómatu, je proto vhodné mluvit. Je to totiž poslední možnost, jak mu mohou blízcí sdělit věci, které chtějí, aby od nich před posledním vydechnutím slyšel.

Čeho lidé před smrtí nejvíce litují:

| Video: Youtube

Potřeba blízkosti

V posledních dnech života se člověk často obrací sám do sebe. Svoji mysl „zatěžuje“ otázkami typu: Kolik času mi ještě zbývá? Budu ještě dlouho trpět? Jak dlouho budu ještě všem na obtíž?

Blízká či pečující osoba by měla umírajícímu vyjádřit svou plnou podporu, pochopení a uznání jeho pocitů.

„Někdy mívají umírající potřebu cítit tělesnou blízkost jiného člověka. Například dotek ruky. Jindy pro ně ale doteky působí rušivě,“ hovoří o potřebě blízkosti web Umírání.

Umírající člověk bývá mnohdy zaměstnán sám sebou a svým životem. „Pečující osoby jej – někdy zblízka a někdy více zpovzdálí – tímto procesem provázejí. Uklidnit umírajícího může ujištění, že jsme tu pro něj rádi a zůstaneme s ním tak dlouho, jak bude potřeba,“ doplňuje informační portál Umírání.


Nahrává se anketa ...

Neklid a ztráta spojení se světem

Člověk může v posledních dnech vykazovat rovněž zvýšený neklid. Cuká sebou na lůžku, hýbe bezcílně rukama i nohama, snaží se odejít nebo posadit se.

Jeden nebo i více dní před smrtí v sobě může člověk objevit náhle obrovské, nezřídka poslední, množství sil. I přesto, že předchozí dny trávil prakticky neustále spánkem na lůžku, najednou vykazuje plné a jasné vědomí. Snaží se zapojit do života, má chuť na oblíbené jídlo nebo se pokouší naposledy posadit či postavit.

Většinou je to jasný signál, že se smrt přiblížila. Tato doba je proto vhodná ke splnění posledních přání či k důvěrnému rozhovoru a rozloučení se s blízkou osobou.

Potřeba komunikace

Před smrtí může člověk také úplně ztratit spojení s přítomností. Mluví k lidem, kteří nejsou přítomni, k Bohu nebo úplně z cesty. Důležité je ale nesnažit se umírajícímu jeho tvrzení vymlouvat nebo mu říkat, že jen blouzní. Naopak je dobré do jeho světa vstoupit a snažit se poslouchat, co říká.

„Někdy umírající potřebuje, aby jej jeho nejbližší opravdu propustili, dovolili mu odejít. V takových chvílích lze člověku říci, že jej máte rádi. Poděkovat, případně poprosit o odpuštění či odpustit. Stejně tak lze říci i to, že jej nedržíte, že může jít,“ hovoří o posledních okamžicích portál Umírání.

Ono propuštění může být pro nejbližší velmi bolestné. „Stává se však, že člověk čeká právě na ujištění, že to bez něj jeho blízcí zvládnou,“ zdůrazňuje  web Umírání s tím, že tento velice náročný a silný okamžik dopřeje umírajícímu obrovské množství klidu. A umožní mu tak snadnější odchod ze světa.

Rozloučení je zároveň nesmírně důležité i pro pozůstalé, kteří se následně s odchodem blízkého mnohem lépe vyrovnávají.