Knížka Život na houpačce vyšla podle přání autorky Martiny Kulhánkové přesně v den nedožitých 22. narozenin její dcery Anetky - 26. července. Při křtu Martina knížku držela celou dobu v ruce s tím, že se takto cítí bezpečně a je to takové její další dítě. Když jsem se začetla do Martinina vyprávění, které je v knížce prvním z příběhů, zpětně jsem obdivovala, že o všem dokáže mluvit vyrovnaně bez slz v očích.

Našla bezvládnou Anetku

Martina popisuje: „Otočila jsem hlavu vlevo, kde jsem letmým pohledem zaregistrovala otevřené dveře do jejího pokoje, a v tom jsem ji uviděla! Vykřikla jsem, odhodila všechny věci a běžela k ní. V polokleku visela na pásku od svého růžového froté županu, uvázaná ke stropnímu háku, který sloužil k zavěšení boxovacího pytle. Zmateně jsem ji v bláhové naději, že jí pomůžu, nadzvedla, ale pak mě napadlo, že v bytě nikdo jiný není a že ji nemůžu držet a zároveň hledat něco k přeříznutí pásku. Tak jsem ji pustila, což byl hrozný moment, a běžela k psacímu stolu pro nůžky. Žádné jsem však neviděla.“

Anetka odešla z tohoto světa dobrovolně loni v březnu. „Když se to stalo, mapovaly jsem s mou starší dcerou Nikolkou terén. Věděly jsme, že Anetka má instagramový účet, jehož prostřednictvím sdílela svůj příběh a snažila se pomáhat dalším lidem s podobnými problémy. A nám bylo líto účet úplně uzavřít. Nakonec jsme si založily nový účet, a protože já ani Nikolka hraničáři nejsme, je to účet osob blízkých, které sdílejí zkušenosti se soužitím s takto nemocným člověkem. Nazvali jsme ho Život na houpačce, protože takový život s hraničářem opravdu je.“

Není to rozmar

Během pár týdnů chodilo strašně moc ohlasů, nejdříve kondolence a vyjádření účasti. Brzy lidé Martině ale začali také svěřovat své příběhy, sdíleli své zkušenosti a chtěli poradit. Martina se snaží na každý příspěvek odpovídat, ví, jak nesmírně důležité to pro hraničáře i jejich blízké je. Když už bylo příběhů hodně, zrodil se nápad vydat je knižně.

„Napadlo mě, že by možná bylo prospěšné, kdyby se některé ‚dostaly ven‘ a poukázaly na to, že hraniční porucha osobnosti není rozmar, že je to nemoc jako každá jiná a že si všichni, kteří s ní bojují, zaslouží pozornost svých blízkých, svého okolí, ale i odborné veřejnosti. A té se jim v současné době dostává žalostně málo. Věřím, že kniha poslouží k pochopení emocí a prožívání těchto lidí a že se jim dostane péče, kterou si zaslouží,‘‘ dodává autorka.

Hraniční porucha osobnosti

Jde o typ poruchy osobnosti, při které postižený zažívá období napjaté, nestabilní nálady a chování se změněným sebehodnocením. Může dojít ke značné impulzivitě a narušení vztahů s přáteli i rodinou, narušena je schopnost zvládat každodenní život. Jedná se o závažný stav, spojený se sebepoškozovaním a pokusy o sebevraždu. Každý desátý postižený zakončí svůj život sebevraždou.

Zdroj: Lundbeck.com