Pikýrování majoránky:

| Video: Youtube

Majoránka léčí neduhy a posiluje lásku

Majoránka pochází z oblasti Středomoří. Její keříky rostly na území Malé Asie. Znali a používali ji už staří Egypťané, Řekové i Římané. Pěstovala ji prý sama bohyně krásy a lásky Afrodita.

Lidé ji používali k léčení neduhů, ale také jako afrodisiakum nebo k obřadním účelům. Například při svatbách se nosily věnce z majoránky, protože se věřilo, že posiluje lásku.

Dodnes se má za to, že když si mladá žena položí majoránku pod polštář, její budoucí manžel se jí objeví ve snu.

„Namočte bylinku do svého oblíbeného vína a podělte se o ni se svým partnerem, abyste zvýšili lásku ve vašem vztahu,“ radí ezoterický web Plentiful Earth.


Nahrává se anketa ...

Do Evropy se majoránka dostala díky křižáckým výpravám do Svaté země. Dnes se nejčastěji pěstuje v Egyptě a jižní Evropě. Je blízkou příbuznou dalších aromatických rostlin – oregana, dobromysli, tymiánu a mateřídoušky.

Proč je dobré mít majoránku po ruce

Mateřídouška má přímou lodyhu, drobné oválné lístky a drobné bílé kvítky. Kvete v létě a začátkem podzimu a její květy přitahují včely a další opylující hmyz. Svou vůní naopak odhání mnoho zahradních škůdců.

Majoránka je posilující a povzbuzující bylina. Obsahuje bílkoviny, sacharidy, vlákninu, třísloviny, hořčiny a silice, železo, vápník, hořčík, měď, sodík, vitaminy A, B, C, E a K. 

U nás dorůstá do výšky 20 až 60 centimetrů. Celá rostlina příjemně voní. „Majoránka obsahuje asi dvě procenta éterického oleje, jehož hlavními složkami jsou terpinen a terpineol,“ uvádí Encyclopedia Britannica.

Majoránku známe hlavně jako koření, ale má i léčivé schopnosti: zlepšuje trávení, povzbuzuje činnost žlučníku, uvolňuje křeče hladkého svalstva a působí proti nadýmání, průjmu či střevní kolice.

Navíc pomáhá při nachlazení, zahání bolest hlavy, uklidňuje mysl a zlepšuje náladu. Proto je dobré mít majoránku vždycky po ruce.

Na záhon může, když nehrozí mráz

Pěstování majoránky je vcelku snadné: nemá velké nároky na péči. Preferuje slunné místo, ale snese i polostín. Pokud ji pěstujete v květináči, dejte pozor na to, aby měla dostatek prostoru pro kořeny.

close Pokud majoránku pěstujete v květináči, dejte pozor, aby měla dostatek prostoru pro kořeny. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Pokud majoránku pěstujete v květináči, dejte pozor, aby měla dostatek prostoru pro kořeny. Majoránka není příliš náročná na živiny, ale má nároky na půdní podmínky. Nemá ráda písčité nebo těžké hlinité půdy a přemokření. „Je důležité zasadit majoránku do volně propustné půdy, abyste se vyhnuli problémům s hnilobou kořenů ve vlhkých podmínkách,“ radí zahradnický web Gardening Know How.

Přestože jsou rostliny majoránky trvalky, obvykle se s nimi zachází jako s letničkami, protože mrazy způsobí rostlinám vážnou újmu, nebo je rovnou zahubí.

Majoránka se dá pěstovat nejen na zahradě v záhoně, ale také na balkonu v truhlíku či v květináči za oknem. Můžeme si pořídit sazenice, nebo ji vysít.

„Při pěstování rostlin majoránky je obecně nejlepší začít během pozdní zimy nebo časného jara vypěstovat si doma rostlinky ze semínek. Semena zatlačte těsně pod povrch půdy,“ píše Gardening Know How.

Semínka majoránky jsou malá a jemná, takže je někdo ani nezasypává zeminou a nechává je klíčit na povrchu půdy. Pokud budou mít v substrátu dostatek vláhy a k dispozici teplotu asi 20 stupňů Celsia, mohou už po týdnu začít klíčit.

Do volné půdy můžete semínka zasít na konci dubna, tak vzejdou zhruba v polovině května, kdy už by nemělo mrznout.

„Ven můžeme sazenice přesadit, jakmile pominou všechny hrozby mrazů,“ píše Gardening Know How. Do půdy přimíchejte několik centimetrů kompostu. Sazeničky vysoké pět až osm centimetrů dávejte do záhonu s patnácticentimetrovými mezerami. Rostlinky se totiž záhy rozrostou do šířky.

Každých pár dní kontrolujte vlhkost půdy. Zalévejte, když horní tři centimetry půdy vyschnou. Jakmile dobře zakoření, dobře snáší sucho.

Pokud majoránku pěstujete doma v květináči, starejte se o ni jako o pokojové rostliny.

Jak na výsev majoránky:

Majoránku sklízejte po ránu

Lístky majoránky můžete sklízet asi pět až šest týdnů po výsadbě. Nejlepší je bylinku sklízet před rozkvětem, kdy je její aroma nejsilnější.

Rostliny sestřihneme asi na pěticentimetrovou výšku, aby mohly znovu obrazit. Za sezonu můžeme majoránku sklízet dvakrát až třikrát.

„Nejlepší čas pro sklizeň majoránky je slunečné ráno, kdy jsou listy plné esenciálních olejů  Odstraňte některé květy dříve, než rozkvetou, abyste získali voňavější a kvalitnější listy, ale nechte dostatek květů, aby poskytovaly potravu pro opylující hmyz,“ doporučuje zahradnický web Gardeners´ World Magazine.

Na podzim před příchodem mrazíků rostliny vytrháme a usušíme zavěšené ve svazečcích v tmavé, ale dobře větrané místnosti, například na půdě. Pár rostlin také můžete přesadit do květináče a dát do domu.

Když majoránku necháte kvést, potřebuje průběžné odstraňování odkvetlých květů, aby se stimulovalo další kvetení.

Pokud chcete zajistit, aby vaše majoránka byla silná a zdravá, můžete ji pravidelně prořezávat. Tím totiž nejen podpoříte její růst, ale navíc získáte čerstvou bylinu do své kuchyně.

Jestliže pěstujete majoránku v nádobách, tedy v květináči nebo truhlíku, můžete ji během zimy udržovat při životě doma za oknem. Dopřejte jí o něco nižší teplotu a zalévejte ji jen tak, aby nevyschla.