Vlhko a teplo dává plísni sílu

Když zjistíme, že naše jahody napadla plíseň, musíme své rostliny hlídat, aby se nestihla rozšířit. Plíseň miluje vlhkost, takže se jí nejvíce daří v záhonech, které jsou ve vlhkém prostředí, nebo zarostlé plevelem. Její výtrusy se velmi snadno rozšiřují na další rostliny pomocí větru, ale také například při nešetrném odstraňování plesnivých plodů.

Jak vypěstovat bohatou úrodu jahod:

| Video: Youtube

„Plíseň přezimuje v rostlinných zbytcích, jako jsou odumřelé listy jahodníku nebo maliníku. Brzy na jaře se aktivuje a produkuje velké množství mikroskopických spor na povrchu starých listů,“ vysvětluje web Greenlife.

„Teploty mezi 20 až 27 stupni Celsia a vlhkost na listech z deště, rosy, mlhy nebo závlahové vody jsou ideálními podmínkami pro rozvoj onemocnění. Choroba se může vyvinout i při nižších teplotách, pokud listy zůstávají vlhké po dlouhou dobu,“ upozorňuje web Greenlife, který se specializuje na postřiky proti chorobám rostlin.

Plísňová infekce začíná jako malá hnědá léze, obvykle pod kalichem. Spory na lézích začnou růst během jednoho dne a vypadají jako šedá sametová plíseň. Léze se rychle šíří a postihují zelené i zralé bobule. Jahody se nám začnou měnit téměř před očima, plody zešednou, a pak zhnědnou.

Když má šedá plíseň k dispozici vlhkost, má i sílu. Jahoda obsahuje hodně vody, a ta celý proces ještě urychlí. Jednoduchým receptem, jak s plísní bojovat, je udržet rostliny jahodníku v suchu. To se sice snadno řekne, ale teplé počasí s dešťovými přeháňkami nebo bouřkami tento plán rychle zmaří. Co tedy pomůže?

Mulč udrží jahody v suchu

Dobrou obranou je prevence v podobě mulčování, které oddělí rostliny a plody od vlhké půdy. Pěstitelé jahod mohou volit mezi slámou, dřevovlnou z borového dřeva či netkanou textilií.


Nahrává se anketa ...

Mulčování slámou nebo senem se pro ochranu dozrávajících jahod využívá asi nejčastěji.

„Slámou jahodníky podkládáme v období květu. Tím zabráníme tomu, aby se vyvíjející plody dostaly do styku s půdou. Nejvhodnější pro mulčování jahod je sláma rozřezaná na kusy o délce 8-10 centimetrů. Po sklizni slámu co nejdříve z jahodiště odstraníme, aby mohly dobře zakořenit odnože,“ připomíná specializovaný web Zahrada - centrum.

close Jahody sbírejte často a nejlépe ráno, jakmile rostliny oschnou info Zdroj: Deník/Roman Cichocki zoom_in Jahody sbírejte často a nejlépe ráno, jakmile rostliny oschnou

Odpůrci podkládání slámou však upozorňují, že sláma drží déle vlhkost, a tak umožňuje šíření chorob, navíc se pod ní líbí hlodavcům. „Nevýhoda je, že si ve slámě libují slimáci a myši, to je hlavní důvod, proč slámu nepoužívám,“ vysvětluje autorka videa Jak pěstovat jahody z youtubového profilu Zahrada. 

Dřevovlna se vyrábí z borového dřeva. Schne rychleji než hlína, takže dává jahodníku šanci bránit se proti plísni. Je drsná, takže se přes ni nedostanou slimáci, a navíc stejně jako sláma brání růstu plevele.

„Pokud nemáte po ruce netkanou textilii, ani dřevovlnu nebo slámu, pohodlně si vystačíte s papírovými krabicemi, které by jinak putovaly do kontejneru. Krabice složte naplocho, odstraňte z nich případné plastové pásky a izolepu a obložte a vypodložte jimi jahodníky, stejně jako byste to udělali s netkanou textilií nebo slámou,“ doporučuje specializovaný web iReceptář.

Kartonový papír vykoná stejnou funkci, takže ochrání plody před přílišnou vlhkostí, zabrání růstu plevele a papír se postupně v záhonu rozloží, čímž poslouží i jako výživa pro rostliny. „Papírový karton, který jsem použila, v prvním nejdůležitějším roce potlačil plevel a v dalších letech budu počítat s pravidelnou prohlídkou a příležitostným vytrháváním plevel,“ uvádí se ve videu z youtube profilu Zahrada. 

Vysazujte jahody s rozmyslem

Odborníci radí zahradníkům, aby na boj s chorobami a obzvláště plísní šedou mysleli už při výsadbě jahod a informovali se, které odrůdy jsou vůči ní odolnější. Důležitý je i způsob výsadby.

„Sázíte-li na jistotu, sáhněte po chemickém postřiku. Můžete jej použít i v době, kdy rostlinka kvete, nebo se na ní zelenají první plody. Postřikem ošetříte celou sazenici, tedy i včetně „srdíček“. Poté nezapomeňte vyhlásit třídenní jahodové embargo. Během této doby nesmíte plody sklízet, natož konzumovat!“ radí web iReceptář.

„Zasaďte jahody na plné slunce a z jejich okolí odstraňte veškerý plevel. To pomůže zlepšit proudění vzduchu kolem rostlin, takže budou méně vlhké a tím pádem méně snadno infikovatelné,“ radí zahrádkářský web Gardener´s Path.

Snažte se sazenice sázet ve větších rozestupech, aby záhon byl vzdušnější a plíseň neměla prostor pr růst a šíření. Web Greenlife doporučuje pěstitelům, aby řádky jahodníků sázeli ve směru převládajícího větru, protože díky proudění vzduchu budou vlhké listy i plody rychleji prosychat.

Pokud své jahodníky zavlažujete, je velmi důležité používat spíše kapkovou závlahu než horní postřikovače, protože díky ní omezíte vlhkost na rostlinách.

close Sázíte-li na jistotu, sáhněte po chemickém postřiku. info Zdroj: Shutterstock zoom_in Sázíte-li na jistotu, sáhněte po chemickém postřiku.

„Na jaře nehnojte dusíkem. Riskujete, že listy porostou příliš dobře a skončíte se zastíněným, hustým a vlhkým baldachýnem, který napomůže šíření infekce. Místo toho aplikujte dusík po sklizni a poté znovu na konci léta,“ upozorňuje web Gardener´s Path.

Jahody sbírejte často a nejlépe ráno, jakmile rostliny oschnou. Vyřaďte všechny nemocné plody, ale nenechávejte je v záhonech. Nasbírané ovoce dejte chladit na teplotu 0 – 10 stupňů Celsia.

Plíseň z jahody neodřezávejte

Nasbírané jahody pečlivě kontrolujte. „Jejich plody jsou na rozdíl od jablek nebo hrušek potravinou s měkkou dužinou, proto nejde jen odříznout plesnivou část. Spory plísně se pravděpodobně už dostaly do dužiny, takže plesnivou jahodu je třeba vyhodit,“ píše web Eating Well, který se zaměřuje na správné stravování.

Je nepravděpodobné, že by vám plesnivé jahody ublížily, ale pokud jste alergičtí na plísně, mohou vám způsobit nevolnost.

„Pokud jste snědli větší množství špatných jahod, můžete mít příznaky žaludeční nevolnosti podobné mírné otravě jídlem, ale mělo by se to vyřešit samo. Není to toxické, ani zvlášť nebezpečné, jen nepříjemné,“ upozorňuje Eating Well.