Letošní 14. ročník výzkumu Místo pro život odhalil, jak kvalitní život je v jednotlivých krajích po celé České republice. Data se sbírají z nezávislých zdrojů a údajů od 1600 respondentů. Středočeský kraj se umístil na 9. místě. Výzkum se zabýval celkem 14 kraji a hlavním městem.

Cílem výzkumu je dlouhodobě mapovat vývoj krajů, stejně jako motivovat a inspirovat všechny od státní správy po obyvatele ke zlepšení podmínek ovlivňujících kvalitu života.

V kategorii ekologie a životní prostředí, která mapuje podíl chráněných krajinných oblastí, biotopů, nízkou produkci odpadu a nejnižší množství vypouštěných odpadních vod, se Středočeský kraj umístil na 6. místě. První příčky obsadil Liberecký, Zlínský a Karlovarský kraj.

Co se týče péče o děti a vzdělávání, obsadil Středočeský kraj poslední místo. Nedostatky byly zaznamenány v atraktivitě vysokých škol, úspěšnosti u státních maturit a počtu gymnázií. Kraj má druhý nejvyšší počet dětí na třídu v základních školách napříč celou republikou, a to 20,8 dítěte na třídu. Na prvním místě je v tomto ohledu hlavní město. Přední příčky patřily Praze, Královéhradeckému a Zlínskému kraji.

Volnočasové aktivity a turismus rovněž nepatří mezi silné stránky regionu. V této kategorii se hodnotil počet knihoven na obyvatele, podíl členů České obce sokolské, počet sportovních oddílů a kulturních akcí. Horší výsledky získal pouze Ústecký a Moravskoslezský kraj.

Počet lékařů, zubařů, průměrná nemocnost, naděje na dožití či počet lůžek v nemocnici bylo dalším faktorem hodnocení. Zde skončil Středočeský kraj na 11. místě. Na 1000 obyvatel připadá 2,7 lékaře a 0,4 zubaře.

Fotogalerie: Místo pro život - výsledky 2024

Ani v bezpečnosti není kraj na předních příčkách. Zde se bral ohled na počet usmrcených na silnicích, míra nehodovosti, počet požárů a objasněnost trestných činů. Na 1000 obyvatel připadá 13,7 trestných činů. Nejlépe jsou na tom obyvatelé Olomouckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. Středočeský kraj je dvanáctý.

Čtvrté místo obsadil kraj za občanskou společnost a toleranci, kde se mapovala volební účast, počet cizinců a počet přistěhovalých. Volební účast je 71,4 procenta, počet cizinců na 1000 obyvatel je 110. Lépe na tom jsou už jen hlavní město, Vysočina a Jihočeský kraj.

Výsledky výzkumu Místo pro život za rok 2024 (v závorce pořadí v loňském roce):
1. (1.) Hlavní město Praha
2. (4.) Jihomoravský kraj
3. (2.) Královéhradecký kraj
4. (7.) Zlínský kraj
5. (5.) Jihočeský kraj
6. (8.) Plzeňský kraj
7. (9.) Pardubický kraj
8. (3.) Kraj Vysočina
9. (10.) Středočeský kraj
10. (6.) Liberecký kraj
11. (11.) Olomoucký kraj
12. (12.) Moravskoslezský kraj
13. (13.) Ústecký kraj
14. (14.) Karlovarský kraj

Na třetím místě se kraj umístil v rámci práce. Zasloužil se o to díky rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen, podílu nezaměstnanosti či míře ekonomické aktivity. V regionu je dokonce nejnižší podíl nezaměstnaných mužů. Průměrná mzda činí 43 536 korun. Přední příčky patří Karlovarskému a Plzeňskému kraji.

Rozvoj infrastruktury přinesl kraji 7. místo. Sledovalo se připojení ke kanalizaci, počet kilometrů železnic, kapacita čističek odpadních vod i počet dobíjecích stanic pro elektromobily. Na 100 obyvatel připadá 59 aut.

Výzkum tímto upozornil na přednosti i nedostatky Středočeského kraje. Celkově získal 54,4 procenta v rámci souhrnných výsledků a 64,6 procenta v rámci spokojenosti obyvatel. Oproti minulému roku si však o jednu příčku polepšil.