Kliknutím zvětšíteSucho trápí celou zemi, ovšem na Rakovnicku je situace jedna z nejkritičtějších. A vývoj klimatu za poslední roky nasvědčuje, že situace se rozhodně v dalších letech nezmění. Vláda sice odsouhlasila zahájení výstavby nádrží u obce Šanov a Senomaty a vybudování nádrže u obce Kryry s vodovodním přivaděčem do povodí Rakovnického potoka, ovšem podle zemědělců bude potřeba mnohem intenzivněji zadržovat vodu v krajině v celé zemi.
Malé nádrže
Podle Jaroslava Mikoláše by měly české zákony umožnit mnohem snadnější vybudování malých nádrží na potocích. V současné době je legislativní proces totiž velmi zdlouhavý, trvá i několik let vyřídit veškerá povolení. Přitom čas utíká a republika každým dnem vysychá.
„Neméně důležité pak bude přesvědčit ministerstvo, aby zemědělcům na výstavbu nádrží a také závlahového systému pomohlo formou dotací. Nádrže totiž nebudou sloužit jen zemědělcům, ale celkově přispějí ke stabilizaci průtoku v potocích, budou mít pozitivní vliv na mikroklima v dané oblasti, stejně tak zlepší vlhkost v půdě, zvýší se hladina spodních vod a umožní rozvoj průmyslu,“ argumentoval Jaroslav Mikoláš. Náklady se odhadem pohybují kolem 10 milionů korun.
Ve většině oblastí je již vydán zákaz čerpání vody z potoků na zavlažování. Pokud do Česka dorazí deště, ale průtok v potocích na potřebnou úroveň nezvýší, zemědělci nebudou moci dále zavlažovat. A právě toto by řešily malé nádrže. „Dvouhektarové nádrže by měly pokrýt nejkritičtější období, tedy červen a červenec, navíc by právě dokázaly zachytit přívalové deště. Voda by tak zůstala v krajině, využila by se. Nyní odtéká pryč z republiky,“ upřesnil Mikoláš.
Kapénková závlaha
Kromě výstavby vodních nádrží chce firma Lupofyt zavést systém řízení kapénkové závlahy na pěstování chmele. Na akci Země živitelka o tom bude jednat s ředitelem izraelské firmy. Právě Izraelci patří v kapénkové závlaze ve světě k absolutní špičce. Jejich technologie přesně dodává rostlinám tolik vody, kolik potřebují a nedochází tak k plýtvání, navíc rostou výnosy.
„V Izraeli mají systém řízení kapénkové závlahy pro padesát druhů rostlin, chmel mezi nimi není. Navrhovali jsme, že bychom byly pilotním podnikem, kde by se systém řízení kapénkové závlahy zpracoval na pěstování chmele. Nyní budeme jednat, jestli ta šance tady je,“ dodal Jaroslav Mikoláš.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
