Vesnické konzumy, Jednoty i menší sídlištní prodejny potravin prohrály boj o zákazníky. Místo, kde Češi utratí nejvíc peněz za potraviny, nápoje či hygienické potřeby, se za poslední dvě desítky let extrémně změnilo.

Konkrétně: Ještě v roce 1997 nakupovalo 62 procent obyvatel nejčastěji v malých prodejnách a nově vznikající hypermarkety si ukrojily jednoprocentní podíl.

Loni už v malých prodejnách utratili Češi jen zhruba desetinu ze svých výdajů na takzvané rychloobrátkové zboží, zatímco v hypermarketech 46 procent. A dalších 27 procent peněz zůstalo v diskontech, vyplývá z údajů institutu pro spotřebitelské výzkumy GfK a projektu Česko v datech.

Hypermarket - maloobchodní prodejna s plochou větší než 2500 m2, nabízí potravinové i nepotravinové zboží.
Supermarket - prodejna s plochou do 2500 m2.
Diskont
 - maloobchodní prodejna, nabízí především potraviny. Vyznačuje se hlavně nízkými cenami, nižších nákladů dosahuje menším komfortem, zboží nabízí často na paletách. Neposkytuje zpravidla plný sortiment. Rozloha je často mezi 200 až 600 m2.
Obchodní centrum či nákupní centrum - budova nebo soustava budov, ve kterých jsou jednotlivé maloobchody, každý z nich funguje samostatně. 

Nejmenší mizí a mizí

Hypermarket je přitom v České republice poměrně mladý typ obchodu. První vznikl v roce 1996 v Brně, o dva roky později přibyl i u hlavního města v obchodní zóně Čestlice.

„Během posledních deseti let pak u nás vzniklo 239 super- a hypermarketů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních,“ komentuje čísla Petr Šlajchrt z SAS Institute.

Za stejnou dobu naopak zanikly čtyři tisícovky menších obchodů (nejen potravin a smíšeného zboží). Jen loni zavřelo 759 nejmenších prodejen o ploše do padesáti metrů čtverečních.

Nicméně i samotné hypermarkety mají to nejlepší za sebou. Loňský 46procentní podíl na nákupech rychloobrátkového zboží je o tři procentní body nižší než v rekordním roce 2016.

Pár procent meziročně naopak přidaly druhé nejoblíbenější obchody, tedy diskonty.

Megachrámy konzumu

Na území republiky stojí také 85 nákupních center – tedy megachrámů konzumu s plochou nad pět tisíc metrů čtverečních. Ty v zemi rostly především v předkrizovém období do roku 2008.

„Tehdejší velký boom nákupních center ostře kontrastuje s vývojem v některých západoevropských metropolích, kde se radnice snažily regulovat jejich výstavbu, aby byly zachovány kamenné prodejny v centrech měst,“ připomíná Ondřej Zabloudil z poradenské společnosti Deloitte.

V současnosti se otvírá tak jedno nové obchodní centrum ročně. Majitelé těch stávajících se soustřeďují spíše na jejich rozšiřování či rekonstrukce, aby odpovídaly aktuálním požadavkům zákazníků.