Upozorněním, že už velmi brzy by mohlo být nezbytné část zvířat vybít, aby ta zbývající nehladověla, šokoval Dostál před necelými dvěma týdny. S tím, že pokud se plochu pastvin nepodaří rozšířit, musí do konce srpna pryč 31 velkých kopytníků. Co s nimi? Evakuovat, tedy převézt jinam – nebo utratit. „Nic jiného by nám nezbylo; současné pastviny stáda v zimě neuživí,“ zopakoval i nyní.

Rezervace zůstala menší

Rezervaci aktuálně obývá přes stovku velkých zvířat; přes 70 z nich je divokých koní. Už při jejím vzniku v roce 2015 byla stáda zakládána s tím, že se počítalo s využitím velké plochy někdejšího vojenského výcvikového prostoru ve vlastnictví Středočeského kraje. Kraj však vedl spory s někdejším dlouhodobým nájemcem, provázené i řadou žalob z obou stran – a rezervace se tak začala rozvíjet na pozemcích města Milovice a Agentury ochrany přírody a krajiny. Že se možnost plánovaného rozšíření protáhne a rezervace zůstane na polovině plánované rozlohy, nikdo nepředpokládal.

Na milovických pastvinách žije až půlka druhů všech u nás se vyskytujících motýlů.
V Milovicích se snaží zabránit úbytku hmyzu

Handrkování hejtmanství se společností Mladá RP se po dlouhých vyjednáváních urovnalo alespoň do té míry, že kraj může s pozemky dále nakládat, teprve před třemi měsíci. Následovaly další nezbytné kroky včetně povinného zveřejnění záměru pozemky pronajmout – a nyní věci spějí do finále. „O návrhu na bezplatnou výpůjčku pozemků budou krajští radní rozhodovat 2. září,“ uvedl náměstek hejtmanky Miloš Petera (ČSSD), který má v kompetenci oblast životního prostředí a zemědělství. Upozornil zároveň, že bezplatné poskytnutí 270 hektarů pozemků, které jsou způsobilé pro čerpání zemědělských dotací, a to na dobu deseti let, nemusí být samozřejmostí.

Do počátku září ortel počká

„K termínu 2. září nyní upíráme všechny naděje,“ řekl Deníku ředitel České krajiny Dostál. Alternativa, že by se část zvířat podařilo převézt jinam, se nejeví reálně. Není zodpovězena otázka kam – a i kdyby byla lokalita známa už dnes, pravděpodobnost, že by se ji podařilo připravit během několika týdnů, je mizivá. „Požádali jsme vedení kraje, zda by bylo možno postup maximálně urychlit, aby na soudní tahanice spojené se zpožděním, za které nemůžeme ani my ani vedení kraje, nedoplatila zvířata,“ konstatoval Dostál.

Pastva divokých koní a také zubrů a praturů vytváří na rozsáhlých plochách milovické rezervace vhodné podmínky pro život původních druhů včel.
Symbolem kraje je pratur Karlík. Měl by snad jít na porážku?

V případě, že by krajští radní na poskytnutí pozemků pro rozšíření rezervace kývli, čekalo by Českou krajinu ještě martyrium s vyřizováním nejrůznějších stanovisek. Vedení společnosti očekává, že zkušenosti z dřívějška, kdy to zabralo několik týdnů, nyní pomohou proces zrychlit. Na samotné rozšiřování rezervace o další plochy určené ke spásání, což by obnášelo především budování oplocení, by pak mohlo dojít i během podzimních měsíců nebo v zimě – byť počasí pracovníkům nejspíš připraví bahnité pasti. „Bude to složitější,“ připouští Dostál. „Ale v každém případě se budeme snažit, abychom to zajistili.“

Čtyři pohledy na možná řešení
- Možnost přikrmovat zvířata senem není řešením – a to nejen kvůli finanční zátěži. Zvířata, především ta mladá, by si uvykla na „lepší“ stravu – a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Navíc by se chovala nepřirozeně, protože by ztrácela respekt před člověkem. Mimo to jsou místa, kde se zvířata přikrmují, významným zdrojem infekcí.
Miloslav Jirků, Biologické centrum Akademie věd ČR

- Ministerstvo životního prostředí spor mezi Středočeským krajem a sdružením Česká krajina sleduje, nicméně nemá právní nástroje, jak do něj vstoupit. Každopádně po prozkoumání situace, o které jsme se dověděli z médií, se budeme se snažit pomoci rychlému řešení tohoto problému.
Ondřej Charvát, ministerstvo životního prostředí

- Krajská veterinární správa eviduje v uvedeném místě schválený chov praturů a zubrů coby takzvaných druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči a také chov koní evidovaný jako zájmový chov. Například, pokud jde o chov zubrů, uskutečnila krajská veterinární správa začátkem tohoto měsíce kontrolu. V rezervaci se nacházelo celkem 24 zubrů evropských a nebyla zjištěna žádná závada. Pokud jde o jednání ve věci možného rozšíření rezervace, je to čistě mezi chovateli a krajem a nám nepřísluší cokoliv z tohoto pohledu komentovat.
- Pokud jde o to, co říká obecně na možné usmrcení zmíněných druhů zvířat legislativa: podle definice se můžou považovat buď za „domácí kopytníky“ nebo je možné je považovat za „farmovou zvěř“ (což jsou všichni suchozemští savci, kteří nejsou považováni za domácí kopytníky). Pokud jsou ke zvířatům k dispozici všechny informace o léčení, zdravotním stavu a nákazovém stavu, je možná jejich porážka na jatkách. U farmové zvěře je umožněna také porážka zastřelením přímo na hospodářství. Vše samozřejmě musí proběhnout v souladu s příslušnou legislativou, zejména zákonem na ochranu zvířat proti týrání.
- Jedním z možných důvodů usmrcení zvířete je regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat. Regulováním populace zvířat se rozumí soubor soustavně prováděných preventivních opatření, která mají přispět k udržení populace v určité zdravotní a genetické kvalitě, zejména omezením nepřirozené nabídky potravních zdrojů a možností rozmnožování populace, a jejichž cílem je omezit rizika, která mohou vzniknout nárůstem populace v jejím teritoriu nebo rizika ohrožení populací volně žijících zvířat, a zabránit vzniku utrpení zvířat a nadměrných škod, zejména šíření nákaz nebo jiných nežádoucích vlivů.
Petr Majer, Státní veterinární správa

- Česká inspekce životního prostředí tuto záležitost systematicky nesleduje. Neexistuje nějaký konkrétní problém z hlediska ochrany přírody, ať už z pohledu chovaných druhů, nebo z pohledu území, na kterém jsou pro management využíváni. Jedná se o druhy (respektive ve všech případech spíše o křížence či potomka domestikovaných forem), které nepodléhají žádné ochraně dle zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, který je Česká inspekce životního prostředí kompetentní kontrolovat. Regulace stavu kopytníků usmrcováním podléhá zákonu na ochranu zvířat proti týrání, což je věcí veterinární správy. V tomto případě nemá Česká inspekce žádné kompetence.
Jana Jandová, Česká inspekce životního prostředí

Sportovní hala Dolní Břežany.
Pozoruhodné stavby v kraji mohou ocenit i laici