Akce nazvaná Ptačí hodinka, jejímž cílem je díky datům nahlášeným dobrovolnými nadšenci získat lepší přehled o přezimujícím ptactvu, se v uplynulých dvou letech setkávala ve středních Čechách se značným ohlasem, projevujícím se i početnými hlášeními. Loni se v kraji se zapojilo 4235 pozorovatelů, kteří dodali údaje o 2911 sčítáních. Mimo jiné i díky aktivitě škol – což letos bude kvůli koronavirovým omezením jinak. Doženou výpadek školních tříd pozorovatelé v rodinách?
Vědě lze pomoci z domova
Jako termín pro pozorování v rámci třetího ročníku Ptačí hodinky vyhlásili ornitologové aktuální víkend; přesněji období od pátku do neděle. Pomoci získat údaje, které jsou cenné zejména tím, že se jich v rámci tohoto projektu takzvané občanské vědy sejde velké množství, je snadné, radí koordinátorka sčítání Alena Skálová. „Každý sčítá na svém vlastním krmítku, bez nutnosti se setkávat nebo opouštět domov. Stačí jen hodinu pozorovat a výsledky odeslat ornitologům pomocí webové stránky ptacihodinka.birdlife.cz,“ připomněla, že být v užitečném kontaktu s přírodou je v tomto případě možné i bez toho, že by pozorovatel opustil teplo domova. Nebo porušil případnou karanténu.
Připojit se podle slov Dity Hořákové z ornitologické společnosti může opravdu kdokoli – i bez předchozích zkušeností s ornitologií. Základní poučení o běžných ptácích lze získat i z obrázků na webu. Samotné sčítání je přitom jednoduché: během hodinového pozorování je třeba zaznamenat, kolik jedinců každého druhu se objevilo v největším pozorovaném hejnu. Spatření ptáci se tedy nesčítají – tak by jeden jediný mohl být během hodiny být započítán třeba i patnáctkrát – ale jde o zapsání největšího počtu jedinců pozorovaných naráz. Není přitom podstatné, zda přímo přistáli na krmítku, nebo jen proletěli kolem. Počítají se také pouze kusy: bez rozlišování, zda šlo o samce, samice nebo mláďata. Vyhodnocení dat předaných jednotlivými pozorovateli ornitologům přinese jak údaje o počtech ptáků, tak o prostředí, kterému dávají přednost. Porovnání dlouhodobější časové řady také napoví, jak se stavy jednotlivých druhů vyvíjejí.
Z lidské kuchyně jen něco
Ke krmítku nejsnáze ptáky přilákají slunečnicová semena, kousky vlašských ořechy či speciální směsi určené přímo k přikrmování ptáků; mnozí opeření strávníci mají v oblibě také lojové koule (přičemž ideální jsou ty, které nemají plastové síťky). Obzvlášť v nynější době, kdy nasněžilo, lze očekávat, že krmení ptactvo přijme s povděkem. Velkou chybou však je drobit mu staré pečivo. A pokud by na něm dokonce byla sůl, je to přímo pokus o vraždu! I takové doslazované rozinky však víc uškodí než prospějí. Stejně jako zbytky z našich talířů. Do vlastní spíže můžeme bezpečně sáhnout třeba pro obilné vločky; nabídnout z lidské kuchyně však je možné i vařenou rýži nebo brambory – v obou případech nesolené – či například strouhanou mrkev.
Nejsledovanější ptáci loňského sčítání ve středních Čechách
Pořadí | Druh | Počet | V procentu sčítání | Průměrná velikost hejna |
1. | sýkora koňadra | 17 981 | 91,4 % | 6,9 |
2. | vrabec polní | 16 339 | 53,9 % | 10,7 |
3. | vrabec domácí | 11 298 | 39,9 % | 10,0 |
4. | sýkora modřinka | 6851 | 70,1 % | 3,4 |
5. | hrdlička zahradní | 6735 | 52 % | 4,6 |
6. | zvonek zelený | 4696 | 31,5 % | 5,3 |
7. | kos černý | 3509 | 57 % | 2,2 |
8. | stehlík obecný | 2979 | 14,6 % | 7,2 |
9. | brhlík lesní | 2073 | 41,9 % | 1,7 |
10. | straka obecná | 1725 | 28 % | 2,2 |
Zdroj: Česká společnost ornitologická