Venkovu může prospět komunitní energetika

Kněžičtí za pomoci dotací vybudovali celoročně pracující bioplynovou stanici s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, kotelnu na biomasu (slámu a štěpku) fungující v topném období a rozvod centrálního zásobování teplem po celé obci. Na únor společně s partnery chystají spuštění virtuální sítě, která by, pokud se potvrdí nynější očekávání, mohla předznamenat vybudování lokální distribuční sítě elektřiny. Deníku to řekl starosta Milan Kazda (nez.). „Zatím to bude hra čísel, sběr dat – a pokud se tento model osvědčí, vybudovali bychom i fyzicky síť napájející devět obecních budov,“ plánuje. Ovšem s tím, že prozatím je třeba bez velkých investic nasbírat zkušenosti.

Aktuální pravidla jsou brzdou

Jestliže Jagoš přístup obce Kněžice k energetice dává za příklad, starosta přikyvuje: ano, vydat se obdobnou cestou by kolegům odjinud doporučil – s upozorněním, že cesta k energetické soběstačnosti musí být navázána na odpady. U takovýchto projektů vidí Kazda roli obcí jako klíčovou: jsou užitečné, nicméně jestliže návratnost přesahuje deset let, podnikatelský sektor o ně nemá zájem. „Nejlíp vychází fotovoltaika, protože je bezúdržbová – tedy pro starosty ideální a pro obec určitě přínosem,“ míní.

K tomu, aby se kněžické ESO stalo trumfem, jaký je možné vynést kdekoli, však nyní chybí vhodné podmínky. Jagoš upozornil, že v roce 2013 byla zrušena provozní podpora pro výrobu elektřiny z nových projektů obnovitelných zdrojů – včetně bioplynu – a v dnešní době tak stejný projekt již není ekonomicky životaschopný. „Návod, jak venkovským regionům finančně pomoci, je jednoduchý: umožnit obcím využívat obnovitelné zdroje podle podobných pravidel, jaká platila mezi lety 2005 a 2013,“ upozornil Jagoš, co by si zasloužilo změnu. Kněžický starosta jen přikyvuje. „Je to tak,“ řekl Kazda.

Možná by se ale mohlo blýskat na lepší časy: chystají se jednání o legislativních změnách, jež by umožnily rozvoj obecních a občanských projektů obnovitelných zdrojů energie. To podle Jagošových slov skutečně přináší užitek, jak ukazují i zahraniční zkušenosti. „Obce a regiony nemusejí spojovat svůj rozvoj pouze s turistickým ruchem nebo výrobou tradičních lokálních produktů. V případě komunitní energetiky se jedná o koncept, ve kterém projekty obnovitelných zdrojů energie vlastní a provozuje obec (případně je spoluvlastní s místními občany). Peníze utržené za prodej elektřiny či tepla zůstávají obci – a ta je může použít na financování svých dalších projektů,“ shrnul Jagoš.

Choťovická Farma prozradí víc

Kněžické zkušenosti s energetickou soběstačností představí starosta Kazda kolegům na semináři Infrastrukturní výzvy obcí 20. let Středočeského kraje, který se 13. února uskuteční na Kolínsku: v energeticky soběstačném Hotelu Na Farmě v obci Choťovice. Probírat se budou i další témata, řekl Deníku vedoucí oboru řízení dotačních projektů krajského úřadu Jaroslav Cingr: energetický management měst a obcí, úsporné budovy, odpad jako zdroj, sítě 5G i budoucí dotace na infrastrukturní projekty.

Herecký důchod jim svědčí. Berounští večerníčkoví medvědi oslavili dvacetiny

Z okolí

Policie získala prvních 500 škodovek na leasing

Z okolí