Jejich zločiny ostatně připomíná i expozice Památníku národního útlaku a odboje v tamějším Horním zámku, na jejíž prohlídku (včetně aktuální výstavy obrazů Alby Bedřichové připomínající osud ženy, která se s traumatem pobytu v koncentračním táboře vyrovnávala ve svém dalším životě malováním) hosta v úterý pozval středočeský radní pro oblast kultury a památkové péče Karel Horčička (ČSSD). Podnětem se podle Horčičkových slov stal velvyslancův intenzivní zájem o židovské památky ve středních Čechách.

Osud konkrétní židovské rodiny připomíná panenskobřežanský Dolní zámek, který za první republiky vlastnil a využíval jako letní sídlo cukrovarník, velkostatkář a finančník Ferdinand Bloch-Bauer. Ten musel kvůli svému původu odejít na podzim 1938 do exilu ve Švýcarsku – a v jeho někdejší nemovitosti se posléze zabydlel Heydrich s rodinou. Jeden z hlavních strůjců plánu masového vyvražďování, který vešel do dějin pod označením „konečné řešení židovské otázky“, jenž právě odsud vyjel v roce 1942 vstříc atentátu…

„Velmi si ceníme toho, že pan velvyslanec ocenil vznik památníku – a že ho podoba zdejší expozice zaujala,“ uvedl radní Horčička.