Navzdory aprílovému datu zveřejnění nejde o pobídku k ničení chráněných prvosenek, jak by se snad někomu mohlo na první pohled zdát. Jedná se o výzvu, k níž se připojuje i ředitel Českého svazu ochránců přírody Petr Stýblo. A řeč je o projektu občanské vědy, kdy odborníci spoléhají na pomoc laiků. Podobně jako třeba v lednu ornitologové, pro něž lidé sčítali ptáky na krmítkách.

Tentokrát jde o hromadné zkoumání prvosenek jarních – a stejně jako v případě zmiňovaného pozorování ptáků v rámci mezinárodní kampaně; ta petrklíčová odstartovala předloni v Estonsku. Nese název Honba za petrklíči – a jde o zkoumání květů prvosenky. Nebo také bukvice či byliny svatého Petra, jak někteří slýchávali od svých babiček.

Pozorování lidé nahlásí vědcům

Stačí laické oko, jehož pozorování může přinést cenné vědecké poznatky, připomněla Hana Pánková z oddělení populační ekologie průhonického ústavu, která koordinuje českou část projektu. Zdůrazňuje, že účast na tomto vědeckém výzkumu je jednoduchá, zábavná, vhodná pro každého – a nejsou potřebné jakékoli zvláštní vědomosti či vzdělání. „Sběr dat v přírodě je poměrně jednoduchý – při nalezení žlutého kvítku petrklíče neboli prvosenky jarní se opatrně bez utrhnutí prozkoumá její květ a výsledek pozorování společně s několika fotkami zašle vědcům prostřednictvím webové stránky www.cowslip.science,“ vysvětlila Pánková.

Tak. A v této chvíli mohou ti, kteří se rozhodnou zapojit, znejistět podruhé. Opravdu to není aprílový žert? Grafika stránky napovídá, že skutečně jde o zkoumání petrklíčů – ale ta písmenka… Jde o stránky mezinárodního projektu, které jsou v angličtině, již lze voličem v horní části stránky přepnout do češtiny. Pak není problém. Zírat však může ten, kdo používá internetový prohlížeč, který cizojazyčné texty překládá automaticky. Pak se dočte ledacos; pro strojový překlad je anglický název prvosenky (cowslip) oříškem. Překladač pak vypráví o „největším pozorování kravského skotu“, o „průzkumu kravského skluzu“, o výskytu „kravat“ či kvetoucích „kravičkách“. O fór ale nejde. I takto pocuchanou stránku si lze přepnout do bezvadné češtiny – nebo si českou verzi zvolit rovnou: nurmenukk.ee/cs.

Zdroj: Youtube

Není petrklíč jako petrklíč

Poznatky, které lidé vědcům prostřednictvím tohoto webu nahlásí, jsou důležité pro lepší poznání nejen prvosenek, ale i obdobných druhů,“ připomněla ve čtvrtek Dvořáková. „Na jejich základě mohou vědci hodnotit vliv změn v krajině na biodiverzitu,“ konstatovala. S tím, že kromě místa nálezu a počtu rostlin je pro výzkum klíčový typ květu jednotlivých rostlin. Ten se dělí na typ S (short – s krátkou čnělkou) nebo L (long – s dlouhou čnělkou). Tyto dvě formy květů zabraňují tomu, aby prvosenka opylila sebe sama: podmínkou úspěšného rozmnožování je přenos pylových zrn z jedné formy květu na druhou.

„Když pak doba květu skončí, vědci zaslaná data zanalyzují, shrnou – a následně poskytnou všem účastníkům zpětnou vazbu,“ slibuje koordinátorka Pánková z Botanického ústavu AV ČR, která projekt v ČR koordinuje, že se každý dozví, k jakým zjištěním jeho pozorování přispělo. Prozatím estonské poznatky napovídají, že krátkočnělečné rostliny výrazně převažují – avšak u jednotlivých stanovišť lze odhalit značné rozdíly.

Kam se vydat za petrklíči
- Prvosenky jsou charakteristickým jarním druhem doubrav, dubohabřin, květnatých bučin, suťových lesů a některých trávníků.
- Tato stanoviště jsou ovlivněna současným způsobem hospodaření. To může vést ke zmenšení velikosti populací prvosenek, poměru zastoupení S a L typu – a tím ke zhoršení možnosti opylení.
- Při svém pozorování by lidé neměli zapomínat, že prvosenka jarní figuruje na Červeném seznamu ohrožených druhů – tedy v žádném případě rostliny netrhat; pouze šetrně prozkoumat květy.
Zdroj: Petr Stýblo, Český svaz ochránců přírody