Že právě tohle lze jen doporučit, zdůraznil na svém webu i Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), který sídlí v Klecanech na Praze-východ. K podpoře se v pondělí přihlásila rovněž hejtmanka Petra Pecková (za STAN), jež na twitteru ohlásila, že nad středočeskou částí této preventivně-osvětové kampaně převzala záštitu. A že se zapojila i ona sama. „Vývrtku vracím do šuplíku, zalévám si čaj "Nervy a dobrý spánek”. A co si dáte vy?“ vybídla k následování. Její tweet vyvolal velkou vlnu ohlasů. „Celý únor budu pít jen suché víno,“ zažertoval například uživatel Pavel Trojan. Hned několik hejtmančiných příznivců si také přihřálo politickou polívčičku: letos se to prý bez pití vydržet nedá – to prý až po říjnových sněmovních volbách…

Tradiční výzvu k únorové abstinenci podporoval NUDZ jako partner Suchýho února už v minulých letech – a letos se připojuje s ještě vyšší naléhavostí. Podle zjištění klecanských vědců je to totiž s konzumací alkoholu nyní horší, než bývalo. „Během pandemie covid-19 výrazně vzrostlo nárazové pití,“ varuje tým ústavu. Vlastně tím zvedá varovný prst a nabízí způsob, jak se vyhnout třeba i cestě do jiného ústavu… A že tam někteří už mají našlápnuto vcelku rázně!

Tekuté východisko není řešení

Jak se omezení přijatá v rámci opatření proti šíření koronaviru projevila, ukazují zjištění NUDZ poměrně varujícím způsobem. Hovořit o šíření pandemie pití by se sice mohlo jevit přehnané – nicméně konstatování, že alkohol v současnosti vstupuje do života milionů lidí v České republice více než dřív (a často i mnohem víc, než si oni sami uvědomují), je smutnou skutečností. Ve skleničce, sklence nebo půllitru hledá spousta lidí úlevu v době obav o zdraví, což ve spojení s ekonomickou nejistotou vytváří situaci chronického stresu. Studie týmu Petra Winklera z NUDZ ukazuje na základě zkoumání návyků 3,3 tisíce lidí, že v době pandemie se počet těch, kteří pravidelně pili nadměrné dávky alkoholu, zvýšil o 60 procent. O tři pětiny.

Ilustrační foto
Vakcína se složkou vyrobenou za Prahou má být k mání za čtvrt roku

Poznatky NUDZ současně ukazují, že výskyt poruch duševního zdraví v době loňského vrcholu koronavirové pandemie výrazně vzrostl ve srovnání s obdobím před jejím příchodem. Výskyt úzkostných poruch zvýšil na dvojnásobek, výskyt depresí se ztrojnásobil – a výrazně vzrostlo také riziko sebevražedného jednání.

Lákalo vše: pivo, víno i destiláty

Ladislav Csémy z NUDZ upozornil, že s chronickou zátěží se lidé snaží vyrovnat různě. „Mnohé strategie jsou nevhodné, neúčinné – nebo dokonce škodlivé,“ konstatoval. Zmiňuje v té souvislosti nárůst užívání antidepresiv, léků proti úzkosti i léků na spaní. A ano – rovněž stoupající oblibu alkoholu. „V době pandemie podíl osob, které pily nadměrné dávky pravidelně každý týden nebo častěji, vzrostl ze 4,07 procenta na 6,39 procenta,“ tlumočil Csémy zjištění Winklerova týmu. „Nárůst byl v podstatě stejný pro pivo, víno i destiláty,“ poznamenal.

Kůrovec napadá hlavně jehličnany.
Kůrovec řádil nejvíce v jižní části kraje. Lesníci vysadí miliony stromů

Studie Národního monitorovacího střediska navíc ukazuje další varující jev: více pít začali lidé, jejichž vztah k alkoholu se už předtím pohyboval na tenkém ledě. „Spotřeba alkoholu vzrostla zejména u těch, kdo byli před pandemií intenzivními konzumenty – zatímco umírnění konzumenti svou spotřebu v době covidu ještě snížili,“ zdůraznil Csémy. S konstatováním, že hledat úlevu od stresu na dně sklenky není dobrou cestou. „Nadměrný příjem alkoholu má negativní účinek na zdraví, výrazně ovlivňuje psychiku, zhoršuje úsudek, snižuje kontrolu chování. Můžeme se tak setkat s tím, že krátkodobou euforii a pocit zapomenutí na starosti střídá deprese nebo agresivní chování; často zaměřené na partnera,“ vypočetl Csémy.

I to je důvodem, proč ústav duševního zdraví upozorňuje na příležitost nalít si nikoli čistého vína, ale zařídit se v duchu kampaně Suchej únor. To každému nabídne možnost udělat inventuru vlastního vztahu k popíjení – a případně příležitost přemýšlet o změně.