Nárůst poptávky může souviset s končícím nouzovým ubytováním hotelového typu. Slabší nabídka pak zase se stavem pražského bytového trhu, nízkou informovaností o možnosti využití státního solidárního příspěvku, ale i obecně s poklesem vlny solidarity.

Situace v Praze a Středočeském kraji je přitom nejsložitější. Nejvíce žádostí o ubytování totiž přichází právě z hlavního města a okolí, zatímco nabídky jsou rozprostřené po republice víceméně rovnoměrně. V metropolitní oblasti navíc náporu z hlediska kapacit nečelí jen bytový fond, ale také školy a lékařské služby.

Shromáždění českých iniciativ podporujících Ukrajinu - k ukrajinskému Dni obránců, 15. října 2022, Václavské náměstí, Praha.
Na akci k podpoře Ukrajiny dorazily na Václavské náměstí stovky lidí

Majitel pražského činžovního domu David dokládá z vlastní zkušenosti, že „hostitelství“ uprchlíků z Ukrajiny může být prospěšné pro obě strany. „V březnu jsem nabídl dvě garsonky projektu Uprchlíci vítejte. Organizace mi doporučila dvě ženy s malými dětmi a následně poslala návrhy nájemních smluv. Vše bylo vyřízené rychle a bez problémů,“ zdůraznil David, který garsonky před nastěhováním Ukrajinek, navzdory jejich rozpakům, dovybavil základním nábytkem a s jeho montáží pomohli i ostatní nájemníci z domu.

Státní podpora

„Na jednu z nájemnic čerpám státní podporu, která odpovídá běžnému nájmu. U té druhé jsem nestihl podat žádost a už to neřeším. Nepovažuji se za někoho, kdo by ty ženy zachraňoval, jen jsem v rámci možností udělal, co jsem mohl, a naše cesty se sešly. Je to vlastně win win situace,“ dodal David.

Jeho přístup oceňuje Kseniya, která obývá garsonku od počátku (ve druhém případě se nájemnice z Ukrajiny vystřídaly po návratu první z nich do vlasti). „Pan David nás několikrát se synem vzal na výlet, pomohl námi s překládáním při vyřizování počátečních formalit. Pokud jde o peníze, nic po nás nechtěl a nechce, ale já jsem se rozhodla, že přes zimu mu budu přispívat alespoň na energie,“ svěřila se u matka desetiletého syna.

Trolejbusy Škoda a Tatra v pražských ulicích.
Před 50 lety dojezdily v Praze trolejbusy. Podívejte se na jejich poslední rok

„Praha nebyla naší jasnou volbou. Po začátku války jsme zkrátka vyrazili směr Polsko, kde to ale vypadalo už dost plné. Ve vlaku jsme se pak i společně se spolucestujícími rozhodovali, kde se zkusíme usadit. Pokud by se nám to zdálo příliš složité i v Česku, pokračovali bychom nejspíš do Rakouska nebo Itálie,“ vzpomínala Kseniya na dramatické chvíle před půl rokem.

Na skromné, ale komfortní bydlenív Praze narazila díky doporučení kamarádky. Začleňování do české společnosti zvládá matka se synem poměrně rychle. Chlapec začal chodit do základní školy v centru Prahy dva týdny po příjezdu z Ukrajiny a dnes chodí i do skauta. Čeština mu na rozdíl od ostatních předmětů dělá stále trochu problémy, ale rozmlouvá se, stejně jako jeho matka.

Humanitární dávka klesá

„S penězi jakž takž vycházíme. Donedávna jsme dostávali humanitární dávku deset tisíc korun měsíčně za oba (ona a syn), ta teď postupně klesá. Zároveň jsem začala pracovat v kuchyni restaurace přímo v našem domě,“ pokračovala Kseniya, která má v Kyjevě rodiče i manžela. „Vracet se tam před zimou by bylo riskantní, protože nevíme, jestli budeme mít doma teplo. Navíc ceny tam šly nahoru a platy dolů. Chtěla bych, aby syn dokončil letošní školní rok v Praze a pak se vrátíme na Ukrajinu, pokud to bude bezpečné,“ dodala někdejší manažerka prodeje z velkého podniku na zpracování dřeva. Výroba ve fabrice dnes prakticky stojí a Kseniya netuší, jestli se do ní ještě někdy vrátí.

Ilustrační foto.
Kraj nechá hloubkově prověřit práci dvou bývalých šéfů silničářů

„Hlavní prioritou projektu Uprchlíci vítejte je zajištění dlouhodobě funkčního modelu ubytování, které je bezpečné, a každá strana do něj vstupuje s předem ujasněnými očekáváními, jistotou a legálnosti celého procesu. Poskytujeme lidem, kteří se rozhodnou nabídnout ubytování asistenci, např. se vzory smluv nebo tlumočením. Každý uprchlík se pak setká se sociálním pracovníkem, který zmapuje jeho potřeby. Nabízíme pak i další služby, jako je právní, sociální nebo psychologické poradenství. Oběma stranám jsme také k dispozici pro facilitaci případných sporů,“ řekl koordinátor platformy Stepan Vashkevich, v Praze žijící Bělorus a odpůrce režimu, který vládne jeho vlasti. Stepan zdůraznil, že konfliktů mezi nájemci a pronajímateli dosud řešil minimum, což přisuzuje tomu, že projekt sází na kvalitu místo kvantity. A odkazuje zájemce na web platformy, kde se mohou noví hostitelé registrovat.

„Naše praktická zkušenost v rámci projektu ukazuje, že takové dlouhodobé a stabilní ubytování napomáhá lepšímu přístupu k trhu práce, školství nebo obecně začleňování do sítě místních komunit. Projekt Uprchlíci Vítejte poskytuje tak více než střechu nad hlavou – je vstupní branou pro zapojení nově příchozích do české společnosti a je přínosný pro obě strany,“ poznamenala Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.