„Momentálně jsme firmám, kterých se to týká, předávali informaci, že se na generálním konzulátu ve Lvově pozastavilo vyřizování veškerých žádostí o vydávání dlouhodobých víz v rámci PKZ, tedy Programu kvalifikovaný zaměstnanec,“ konstatovala. S upřesněním, nové žádosti se dál budou přijímat a evidovat, avšak proces jejich dalšího řešení se zatím zastavil.

Kde podnikatelé najdou rady?

Středočeská ředitelka dále upozorňuje na řadu aktivit, na nichž se s vládou domlouvá vedení Hospodářské komory ČR. Podle slov jejího prezidenta Vladimíra Dlouhého přitom nejsou nyní aktuální jen problémy týkající se nejistoty kolem dalšího působení ukrajinských zaměstnanců pracujících v České republice, nárůst inflace ani otázka připravenosti na případný příliv migrantů z východní Evropy. Dlouhý upozorňuje také na hrozbu rozsáhlejšího válečného konfliktu, který by mohl zasáhnout i území České republiky. „Je nezbytné vůči hrozícímu agresorovi použít všechny diplomatické, ekonomické i vojenské prostředky. Ekonomická prosperita Evropy i světa není slučitelná s tolerancí putinovského Ruska,“ prohlásil Dlouhý.

Oblastní nemocnice v Kolíně.
Odchod všech ukrajinských zaměstnanců by pro nemocnici znamenal problém

Hospodářská komora mimo jiné žádá vládu o pomoc pro případ, že by zde pracující Ukrajinci měli zájem o slučování rodin – tedy by si chtěli přivézt své nejbližší. Hospodářská komora také zřídila e-mail, jehož prostřednictvím mohou podnikatelé nabízet pomoc pro ukrajinské firmy i občany, pokud její zprostředkování umožní vyhrocená situace: ozvat se je možné na adresu ukrajina@komora.cz. K dispozici jsou v rámci podnikatelské poradny – v tomto případě prostřednictvím odkazu poradnapropodnikatele.komora.cz – také třeba odpovědi na dotazy k různým souvislostem zaměstnávání ukrajinských pracovníků.

Zaměstnavatelé se bojí odchodů

Aktuální v souvislosti s konfliktem na Ukrajině není jen řešení příchodu tamních obyvatel, ale i možných odchodů zaměstnanců pocházejících z Ukrajiny. Deník v té souvislosti zaznamenal, že se vedení některých středočeských firem, zdravotnických zařízení, ale i veřejných institucí začíná intenzivněji zajímat, kolik Ukrajinců vlastně u nich pracuje. Přičemž první poznatky naznačují jak překvapivě vysoká čísla, tak nesnadnou zastupitelnost pozic, které kolegové původem z Ukrajiny zastávají: opravdu nejde jen o stavební a zemědělské dělníky, sanitáře, uklízečky či řidiče (ostatně najít náhradu zrovna za vyjmenované profese je velmi, velmi nesnadné). Mnozí Ukrajinci by středočeské ekonomice chyběli opravdu citelně.

Zaměstnavatelé se přitom netají tím, že vývoj kolem konfliktu sledují s obavami: ze dne na den by mohli odejít nejen muži, kteří obdrží povolávací rozkaz; první rozhovory naznačují, že chtít se vrátit domů by mohli i další. Nejen ti, kteří potřebuje jejich vlast, ale i ti, jež to táhne zpět, aby se v těžké době postarali o své nejbližší. Nebo podpořili rodiny, kde někdo narukoval.