Udržování není záležitostí snadnou ani lacinou, byť jsou značkaři dobrovolníky. Potvrzuje to předseda Rady značení Klubu českých turistů Pavel Přílepek. „Údržbu značení dělají bez nároku na mzdu, ve svém volném čase a pouze za úhradu cestovních nákladů a náhrad,“ konstatoval. Připomněl, že jejich činnost ocení nejen organizovaní turisté, ale při trávení volného času v přírodě z ní mají užitek všichni.

Přikyvuje i krajský radní pro oblast regionálního rozvoje, cestovního ruchu a sportu Martin Draxler (ANO). „Jde o službu veřejnosti pro rozvoj cestovního ruchu,“ zdůraznil. S tím, že trasy slouží nejen domácím, ale i zahraničním návštěvníkům – a jejich návštěvnost se mimo jiné promítá do příjmů podnikatelů v cestovním ruchu. „Kvalitní značení tras je samozřejmě důležité i pro spokojené a bezpečné trávení volného času těch, kteří rádi poznávají krásy našeho kraje pěšky nebo na kole,“ ocenil Draxler práci Klubu českých turistů.

Tisíce kilometrů tras

Aktuálně je ve středních Čechách vyznačeno přes šest tisíc kilometrů tras pro pěší (jež mimochodem nevytyčují jen dobře známé barevné pruhy, ale je na nich i sedm tisíc směrovek a tabulek) a více než čtyři tisíce kilometrů cyklotras (přičemž v jejich případě nejde jen o dobře známé značky; uplatňuje se i pásové značení, a to zvlášť v okolí metropole). Turisté se především zaměřují na udržování již existující a osvědčené sítě – ovšem s drobnými úpravami, protože krajina se mění víc, než by jeden předpokládal. Nově většinou přibývá pár desítek kilometrů ročně s mírnou převahou cyklotras. Výjimkou se v uplynulých třech letech stalo nové značení v Brdech po zpřístupnění tamějšího vojenského újezdu, kde své půvaby nabídly veřejnosti dosud zapovězené lokality.

Ilustrační foto.
Největší koncentrace tragédií je na dálnicích

Podobně jako v uplynulých letech by práci značkařů měla podpořit dotace od kraje ve výši 600 tisíc korun. Její poskytnutí doporučují středočeští radní zastupitelům s tím, že polovina by měla posloužit na obnovu a doplnění značení pěších tras a zbývajících tři sta tisíc má být určeno na značky podél cyklotras.

Údržba není snadná

Celá síť cyklotras se kontroluje každoročně, na obnovu konkrétní pěší trasy dojde jednou za tři roky. Nejedná přitom jen o nápravu škod způsobených vandaly a případné doplnění, vysvětlil Deníku Přílepek. Na pěších trasách se v rámci obnovy značky očistí, tedy seškrábnou – a namalují nové. „Buď na stejný strom, nebo na jiný – či na nějaký vhodný objekt,“ konstatoval šéf značkařů, podle jehož slov je třeba reagovat na to, jak se terén vyvíjí. Součástí práce je i ostříhání větví náletových stromů nebo prořezání křoví, aby značka byla dobře viditelná – a pochopitelně i kontrola směrovek, zda je nepoškodili nenechavci.

Komplikací je v poslední době kůrovcová kalamita, kvůli níž na místě někdejších porostů, pokud se jednalo o smrkové monokultury, vznikají holiny. Pak se uplatňují třeba značkařské kolíky, čnící půl druhého metru nad zem, plechové značky na pařezech či tam, kde je to možné, se malují značky na kamenech; jejich okolí se však musí prosekávat, aby nezarůstaly travou. Naštěstí však kůrovec ve středních Čechách neudeřil s takovou intenzitou, jako na severu Moravy, na Olomoucku či na Vysočině.

Ilustrační foto.
Knihovny půjčují i komiksy. Zájem o ně u mladších čtenářů roste

Podobným způsobem jako Středočeši podporují práci turistických značkařů i ostatní kraje. Částky se liší v závislosti na rozloze sítě tras a náročnosti značení; podle Přílepkových slov se pohybují od 300 po 600 až 700 tisíc. Další dotace získávají turisté ještě od ministerstva pro místní rozvoj a rozvíjí se i spolupráce s Lesy ČR.

Navigace není tabu

Popularitu hojně využívaného značení v terénu neohrozily ani mobily s navigační funkcí či samostatné navigace. Ovšem – ani samotní turisté se jejich používání nevyhýbají, potvrdila Deníku sekretářka středočeské oblasti klubu Jaroslava Darebná. „Když jdu jen tak, abych se kochala, buď jdu podle značení, nebo nábližkama; podle toho, jak to tam znám. Kde není značení, jdu podle mapy. Ale když hledám nějaký cíl, tak proč ne – i podle navigace,“ svěřila se. A to se, prosím, nerozpakovala označit za starší dámu. „Mám 69 roků,“ řekla Deníku.

Ilustrační foto.
Děti často netuší, že na internetu není dovoleno vše