Zatím poslední doložený výskyt tornáda se datuje do roku 2001, tehdy se poslední květnový den savý vír prohnal středočeským okresem Benešov a Havlíčkobrodskem na Vysočině. Zaznamenaná síla tornáda byla F3 a F2, což znamená značnou sílu a rychlost až 300 km/h. Zcela zničeno bylo několik lesů — stromy byly vykrouceny, či vylomeny nad kořenem a odhazovány, zničeno bylo několik stodol a hospodářských stavení, poničeno několik obytných domů.

Ten den se nejprve menší bouře vyskytla na jiných místech v kraji. „Zárodky první z těchto bouří vznikly kolem 11:00 v Německu v okolí Lipska, na naše území přešly přes Krušné hory a dále pokračovaly přes Chomutovsko, Lounsko, Kralupy nad Vltavou a ve slabší podobě směrem na Nymburk a Poděbrady. Na této bouři se vyskytla dvě svědecky doložená slabší tornáda," uvedl tehdy na webu Českého hydrometeorologického ústavu Martin Setvák.

„První z nich u Kralup nad Vltavou, mezi obcemi Dušníky nad Vltavou a Všestudy, v těsné blízkosti dálnice D8. Dle svědectví Rudolfa Tomse ze Všestud mělo tvar klasického trychtýře. Jeho spodní část lámala vzrostlé topoly a poničila část střechy místní sušičky chmele, chmelnice a elektrické rozvody,“ dodal Setvák.

První svědecky prokázané tornádo

Druhá bouře, jednoznačně nejsilnější toho dne na území ČR, začala svou pouť kolem 11:50 na západě Čech, prošla ještě ve slabší podobě přes Křivoklátsko a jižní okraj Prahy a nad okresem Benešov začala její „tornádická“ etapa - kromě Benešovska řádila tornáda především mezi Zručí nad Sázavou až po Světlou nad Sázavou. Bouře pak zeslábla na Havlíčkobrodsku kolem 16:00.

„První svědecky prokázané tornádo se vyskytlo na Benešovsku, mezi obcemi Kochánov a Střížkov. Jan Škvor pozoroval tornádo z Kochánova, průměr tornáda odhadl na cca 150 metrů, pozoroval jej po dobu asi tří minut, poté mu zmizelo z dohledu. Další oblastí, zasaženou tornádem, byl dlouhý pás území v okolí Sázavy, mezi Zručí nad Sázavou a Světlou nad Sázavou. Tornádo pravděpodobně vzniklo nad Milošovicemi. Toto tornádo vytvořilo stopu škod širokou cca 400 až 500 m, dlouhou kolem 4,5 km,“ popisoval tehdy Martin Setvák.

Většina stavení ve stopě tornáda přišla zcela o střešní krytinu, případně i o krovy, jejichž nosné trámy pak byly rozsety po okolí. Ovocné stromy byly vykrouceny či vytrhány z kořenů a přeneseny na větší vzdálenosti, některé byly vláčeny po zemi.

Další zaznamenaná tornáda ve středních Čechách už byla znatelně krotší. 26. dubna 2009 bylo viděno tornádo ve Slaném a škody byly minimální. 27. května pak bylo viděno tornádo u Chotětova na Maldoboleslavsku. Zaznamenán byl pouze trychtýř, vidět byl necelé tři minuty.