Obyvatel Středočeského kraje je podle nejaktuálnějších údajů Českého statistického úřadu 1 404 773. Mužů bylo k 30. červnu 695 249, žen 709 524. Za první pololetí vzrostl počet Středočechů o 6776. A je to jen a jen vlivem stěhování. Takzvanou přirozenou měnou, což je rozdíl mezi počtem narozených miminek a zesnulých, v kraji za prvních šest měsíců ubylo 1779 osob, připomněl Pavel Hájek z krajské správy statistického úřadu. Byť v meziročním srovnání přišlo na svět o 5,3 procenta dětí více, počet úmrtí se proti stejnému období loňského roku zvýšil podstatně výrazněji: o 38,1 procenta.

Vlivem stěhování se tak počet obyvatel středních Čech zvýšil dokonce o 8555 osob. Z toho ze zahraničí kraj získal 3319 nových obyvatel. „Z ostatních regionů republiky se do Středočeského kraje přistěhovalo o 5236 osob více, než kolik se z kraje vystěhovalo,“ uvedl Hájek. Ano, skutečný příliv nových sousedů je výraznější, než by naznačovaly údaje o přírůstku. Lidé totiž také odcházejí. Od ledna do června jich své středočeské bydliště opustilo 10 163. Naopak těch, kteří si za svůj nový domov zvolilo Středočeský kraj, bylo celkem 18 718.

Blízkost Prahy je pro příchozí lákadlem

S nejvýraznějším zájem – a v některých oblastech se dá říci i s náporem – nových příchozích se setkává nejbližší okolí Prahy. Okres Praha-východ zaznamenal během prvních šesti měsíců roku nárůst počtu obyvatel o 2018, Praha-západ o 1601. „Jejich podíl na celkovém přírůstku obyvatelstva kraje dosáhl 53,4 procenta; ve stejném období předchozího roku to bylo 52,2 procenta,“ uvedl Hájek. Zájem lidí odjinud o stěhování do blízkosti hlavního města je tedy dlouhodobý.

V některých případech může jít o lidi, kteří už zde nějakou dobu žijí – a jen se rozhodli stvrdit tento stav úředně: „v papírech“. Převažují nicméně skuteční noví příchozí, a to s výrazným podílem mladých rodin. Plyne to z dalších Hájkových informací: „Příznivá věková struktura přistěhovalých osob zde pozitivně ovlivňuje přirozenou měnu obyvatelstva v podobě kladných hodnot přirozeného přírůstku.“ Jinými slovy: i v tomto covidovém roce zde v prvním pololetí byl častější pláč novorozeňat než slzy pozůstalých. Jedinými dvěma okresy, kde se narodilo více dětí než kolik lidí zemřelo, byly ty v nejbližším sousedství Prahy nejenom v měřítku středočeském, ale i celorepublikovém.

I tak však celkový nárůst počtu obyvatel zaznamenaly téměř všechny středočeské okresy – s výjimkou Rakovnicka, kterému naopak 16 lidí ubylo. Okresy Rakovník a Kladno také podle statistiků vykazují nejnižší relativní celkové přírůstky. Naopak nejvyšší mají vedle „zázemí Prahy“ okresy Beroun a Kolín.

Stěhování a počty obyvatel v prvním čtvrtletí

Okres / Region  Přistěhovalí  Vystěhovalí  Přírůstek stěhováním  Celkový přírůstek  Počet obyvatel
Benešov 1195  760 435  227 99 969
Beroun  1779 882 897  837 97 240
Kladno  1964 1436 528  137  166 982
Kolín 2005  1090 915 678 104 610
Kutná Hora 978 688  290 67 76 377
Mělník  1681  1125 556 437 110 424
Mladá Boleslav 1693 1313 380 150  131 192
Nymburk 1713  1094 619 423 101 962
Praha-východ  4771  2850  1921 2018 190 957
Praha-západ  3867 2432 1435  1601 153 886
Příbram  1094  695  399  217  115 453
Rakovník 597  417  180  -16  55 721
Středočeský kraj  18 718  10 163  8555  6776 1 404 773
Hlavní město Praha 24 602  17 838 6764  6286  1 341 370
Česká republika 36 071 13 569  22 502  1165  10 702 942

Zdroj: Český statistický úřad; údaje o počtu obyvatel k 30. 6. 2021