Naznačují to alespoň poznatky z dotazníkového šetření agentury STEM/MARK, které si ke kampani Agresivita zabíjí nechala připravit České asociace pojišťoven. Plyne z nich, že středočeské řidiče – kteří jsou mimochodem v disciplíně vulgárních gest mistry republiky – nejvíce vytáčí počínání chodců (či jejich pouhý výskyt). V Praze zase šoféry dokážou extrémně namíchnout blokování „rychlých pruhů“, pomalý provoz – a kamiony.


Na první příčce v neslušnosti

I když agresivita za volantem bývá všudypřítomná, její projevy se mohou lišit. Pro Středočeský kraj je příznačný nejvyšší podíl řidičů, kteří za volantem často neslušně gestikulují. Přes pět procent přiznává, že to dělá prakticky denně – což více než dvaapůlkrát převyšuje celorepublikový průměr. A není to jediným příznakem horkých hlav na středočeských silnicích. Petra Filsaková z agentury Ewing shrnuje další poznatky: „Obecně se v tomto kraji nechá k agresivní jízdě vyprovokovat 70 procent řidičů, což se zde projevuje třeba předjížděním na poslední chvíli, kterého se dopouští více než 40 procent místních řidičů.“

Řidič rekordman boural v Tuřicích. V krvi měl skoro 5 promile.
Řidič rekordman boural v Tuřicích. V krvi měl skoro pět promile

Může to souviset s tím, že Středočeši při cestování za prací do Prahy často zůstanou trčet v kolonách. Stejně jako další přiznané chování, kdy šest z deseti řidičů někdy záměrně „tlačí“ na auto před sebou. A celorepublikově nejviditelnější je ve Středočeském kraji agresivita řidičů vůči chodcům. Zatímco celorepublikově ji vnímá sotva polovina lidí, zde jde o více než dvě třetiny. Desetina středočeských řidičů také za volantem velmi často nadává.

Tyhle poznatky sedí, přikyvuje Miroslav Polách, krajský koordinátor Besip Ministerstva dopravy ČR pro Středočeský kraj. „S charakteristikou středočeských řidičů plně souhlasím,“ konstatoval. Upozorňuje na ranní kolony ve směru do Prahy a odpoledne zpět, kde se lze s agresivním chováním řidičů setkávat pravidelně. Problém je ale i v hlavě. „Na rozdíl od západních zemí či Skandinávie u nás málokdo považuje za ‚borce‘ toho, kdo dodržuje předpisy, ale spíše toho, kdo trasu Praha–Brno zvládne pod hodinu a deset minut, tedy průměrnou rychlostí 170 km/h. To je potřeba změnit,“ zdůraznil Polách. S upozorněním, že již dnes lze vidět, jak mnoho řidičů jezdí ohleduplně a s rozvahou.

Jízda stylem dohnat a předehnat

Pro Prahu je charakteristický obzvlášť vysoký podíl řidičů, kteří si nedělají příliš těžkou hlavu s nejvyšší povolenou rychlostí: překračuje ji 83,5 procenta. A k agresivitě se zde během jízdy nechají vyprovokovat až tři čtvrtiny pražských řidičů – zejména když je popíchnou jiní účastníci provozu, kteří jízdu zpomalují; včetně kamionů.

Řidič skončil se svým vozidlem v poli. Vyhýbal se srně.
Řidič se vyhýbal srně a skončil v poli. Spolujezdec vyletěl střešním oknem

I zde regionální koordinátor Besip Jiří Polomis přitakává. Poukazuje na přetíženost dopravní sítě, což často vede ke vzniku kolon, které jsou jedním ze spouštěčů agresivního chování. „Ztrátu času se řidiči následně snaží kompenzovat na volnějších úsecích nepřiměřeně rychlou, ale také agresivní jízdou,“ řekl Polomis. S tím, že vždy doporučuje vytvořit si pro plánovanou cestu dostačenou časovou rezervu – a také zvážit vhodnou trasu.

I nevinně znějící hulvátství je nebezpečné
* Ačkoliv jsou agresivní projevy na silnicích extrémně nebezpečné, ochotu je omlouvat uvádí 46 procent dotázaných – s tím, že „okolnosti si to žádají“.
Zdroj: Jan Matoušek, výkonný ředitel České asociace pojišťoven
* Jednotlivým prohřeškům přikládají lidé různou závažnost:
- Například nedodržování bezpečné vzdálenosti, předjíždění na poslední chvíli, vybržďování či záměrné nedávání přednosti hodnotili dotazovaní jako velmi rizikové.
- Troubení, křik a agresivní gestikulaci za nebezpečné nepovažuje téměř nikdo. Nicméně i tyto zdánlivě neškodné projevy mohou mít nedozírné následky. Vytroubení může vyvést z míry nejen řidiče, kterému chcete dát najevo, že má uhnout z cesty nebo vyrazit do křižovatky, protože už blikla zelená, ale také všechny okolo. Lidé se začnou rozhlížet kolem, čímž ztratí pozornost, nebo náhle strhnou volant ke straně. To jen zvyšuje riziko, že někdo udělá fatální chybu.
Zdroj: Tomáš Neřold, vedoucí oddělení Besip Ministerstva dopravy ČR