V celorepublikovém srovnání předstihly střední Čechy kraje Zlínský, Vysočina, Jihomoravský, Královéhradecký, Jihočeský a Plzeňský. A hlavní město Praha? To se nachází ještě o šest příček níž. Na 13., předposlední pozici: mezi kraji Karlovarským a Ústeckým. Proti loňsku si nicméně Středočeský kraj mírně polepšil: v roce 2020 byl osmý. Naopak Praze přineslo vyhodnocení číselných dat sešup, když loni hlavnímu městu patřila první příčka.

V čem jsou jinde lepší? Vedoucí Zlínsko zabodovalo především nízkou kriminalitou. Nízká je i nezaměstnanost. Naopak vysoký má kraj počet lůžek v zařízeních sociálních služeb; dostatek je i lékařů a lékáren. Velmi atraktivní jsou místní vysoké školy, veřejné i soukromé – naopak zlepšit by si zasloužily kapacity základních škol.

Ilustrační foto.
Střední Čechy? Něco mezi Libereckem a Vysočinou!

I Středočeský kraj má podle hodnocení řadu plusů. „Středočeši nemají problém se zaměstnáním (míra nezaměstnanosti se v porovnání s dalšími regiony drží na velmi nízké úrovni), průměrné mzdy jsou velmi vysoké a čistý příjem na jednoho člena domácnosti stejně tak,“ připomněl Pavlát. Ocenil také, jak zde lidé myslí na ekologii: v množství recyklovaného odpadu přepočteného na obyvatele kraj vede, množství vypouštěných odpadních vod není vysoké. „Místní se zajímají o komunální politiku, alespoň o tom svědčí velmi vysoká průměrná volební účast v komunálních volbách,“ konstatoval Pavlát.

K celorepublikovém průměru se Středočeský kraj může zařadit v oblastech investic na ochranu životního prostředí, velikosti plochy bytu na jednoho obyvatele – a navzdory tomu, že řada lidí vnímá kriminalitu ve svém okolí jako problém, průměru dosahuje i přepočet trestných činu na tisíc obyvatel. K tomu analytici podotýkají, že jde o ukazatel, který by jistě bylo možné zlepšit, jestliže policistů je zde výrazně podprůměrně.

Covidová jednotka v nemocnici. Archivní foto.
Šíření covidu v kraji? Střední Čechy patří k lepším regionům

Přímo po zlepšení volají středočeské výsledky u maturitních zkoušek – a také oblast zdravotnictví. Z hlediska počtu lékařů i zubařů v přepočtu na tisíc obyvatel si střední Čechy stojí vůbec nejhůře ze všech krajů v republice. „O moc lépe na tom není region ani počtem lůžek v nemocnicích,“ poznamenal Pavlát.

Jako „místo pro život“ nicméně Středočeský kraj jednoznačně vede podle toho, co bychom mohli vnímat jako hlasování veřejnosti – či přesněji: konkrétní činy veřejnosti; lidí rozhodujících o svém vlastním životě. Právě do středních Čech se dlouhodobě a ve velkém stěhují obyvatelé jiných krajů, kteří se rozhodli spojit svůj život právě se středními Čechami. Nejnověji zveřejněné údaje Českého statistického úřadu ukazují, že jen za první pololetí letošního roku se počet obyvatel kraje díky stěhování zvýšil o 8555 osob.

K čemu hodnocení slouží

- Srovnávací výzkum Místo pro život už jedenáctým rokem mapuje kvalitu života obyvatel v jednotlivých krajích České republiky.

- Výzkum nabízí možnost dlouhodobě sledovat stav regionu a jeho vývoj. Výsledky motivují a inspirují státní správu i samosprávu, nevládní organizace, podnikatele i občany, a vedou tak ke zlepšování podmínek ovlivňujících kvalitu života.

- Posuzovaná data vycházejí z údajů ministerstev práce a vnitra, statistického úřadu, registru vozidel, monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, hydrometeorologického ústavu, Czechinvestu, agentury ochrany přírody či od provozovatelů hromadné dopravy. Autoři posuzovali 60 kritérií. Nově také hodnotili podnikatelské prostředí a přístup veřejné správy k podnikatelům, a to podle 28 kritérií.

- Mnohdy důležitější než hmotné statky je pro řadu lidí fungující občanská společnost, vzájemný mezigenerační respekt a tolerance rozdílných názorů. Organizátoři projektu Místo pro život se snaží také na tyto hodnoty poukázat a upozornit na jejich důležitost.

Zdroj: David Pavlát, Communa