Středočeši jsou celostátně na špici v produkci zvěřiny

Množství úlovků loni ve srovnání s předchozí sezonou většinou stouplo celorepublikově – neplatí to však pro veškerou zvěř, když třeba odstřel divokých prasat vykazuje meziroční propad o dvě pětiny.

Střední Čechy, v porovnání regionů sledované společně s Prahou, jsou v řadě případů na špici. Znatelně předbíhají další regiony s výraznou mysliveckou tradicí. A nejnovější data o lovu, dostupná za období od počátku loňského dubna do konce března letošního roku, potvrzují, že to platí jak v případě lovu zvěře srstnaté, tak pernaté.

V čele žebříčků odstřelu

Oblast v okolí hlavního města vévodí celorepublikovým žebříčkům třeba v odstřelu daňků a muflonů, ale i zvěře černé neboli divočáků. Také v případě bažantů je středočeský region na čele; společně s Jihomoravským krajem. Přední pozice, v celorepublikovém srovnání vyjádřené třetí příčkou, loni zaujaly i zdejší odstřely srnčí zvěře, zajíců a kachen.

Střední Čechy tak z pohledu úspěšnosti lovců představují republikovou špičku; s výrazným náskokem před Plzeňskem a jihem Čech i Moravy. Pouze v případě lovu jelení zvěře, tedy jelenů, laní a kolouchů, se kraj drží v rámci republikového srovnání uprostřed.

Zvěře je prostě hodně

Množství úlovků souvisí vysokými počty zvěře ve středních Čechách, řekl Deníku předseda Okresního mysliveckého spolku v Kolíně Jaroslav Tomášek. „Není sice nějak extra přemnožená, ale je jí hodně. A nejen v lesnatých oblastech. To, jak se dnes hospodaří – a já tomu říkám turecké hospodaření – nabízí vysokou úživnost i v nížinných regionech,“ konstatoval. S tím, že obrovské lány zajistí zvěři nejenom dostatek potravy, ale i ideální útočiště. V květnu jde do řepky, pak předchází do kukuřice, kde zůstává, i když se seká.

„Třeba stavy divokých prasat se každý snaží snižovat, ale naháňky u kukuřice jsou zbytečné. Když máte stohektarovou plochu, ze které za den zemědělci posekají 15 hektarů, jsme tam platní jako vládní vojsko v Itálii,“ odkázal na dodnes sice příslovečnou, ale mimo okruh historiků a fandů vojenství jinak poměrně málo známou dějinnou kapitolu z období let 1944 – 1945.

Žádný problém, žádný alkohol. Kontroly myslivců dopadly na jedničku

„Bachyně jsou tak vyškolené, že v noci převedou selata jinam,“ upozornil Tomášek, že prasata nejsou hloupá. „Něco jiného to bude, až budou pole do 20 hektarů, které se posekají za den,“ poznamenal k chystaným nařízením pro zemědělce.

Předseda myslivců na Kolínsku také upozornil, že dnes se hodně ukazuje na divočáky – ty ale kdysi hospodáři viděli spíš jako spojence. Prasata rozryla půdu, což pomáhalo v boji s pilořitkou (a vůbec ničit všechny škůdce). „Ale třeba daňčí zvěř, to beru, že je problém. Ničí vysázené stromky, protože okusuje jejich vrcholy,“ řekl Tomášek.

K prodeji jen po kontrole

V době podzimních honů se zvěřina také častěji než po zbytek roku objevuje na jídelníčku – jak v domácích kuchyních, tak na pultech obchodů i v restauracích. Na to, jak se s úlovkem zachází, se zaměřují kontroly veterinářů.

„Varianty, jak se může dostat zvěřina legální cestou do tržní sítě, jsou v podstatě dvě. První je prostřednictvím přímého prodeje v malém množství uživatelem honitby, druhá prostřednictvím zvěřinového závodu,“ upozornil Petr Vorlíček z centrály Státní veterinární správy ČR. Připomněl, že drobnou zvěř (jako jsou například zajíci či bažanti) je možné prodávat také na tržnicích; například v rámci farmářských trhů.

Ornitologové lákají školáky na ptačí matematiku. Spíš tedy na počty

„U obou variant musí být zvěřina před uvedením na trh prohlédnuta. V případě prodeje v malém množství je legislativa mírnější a stačí prohlídka ze strany takzvané proškolené osoby s platným osvědčením,“ doplnil s odkazem na prohlídku podle určitých znaků, jejichž vyhodnocení má upozornit na případná zdravotní rizika (a v takovém případě pak musí danou zvěřinu posoudit veterinární inspektor). Ve zvěřinových závodech zajišťují prohlídku přímo veterináři.

„Neprohlédnutý kus může konzumovat pouze účastník lovu, avšak na vlastní riziko a jen ve své domácnosti,“ upozornil Vorlíček. Neplatí to ale pokaždé. Druhy vnímavé na parazita svalovce neboli trichinelu (což se týká především divokých prasat) musí být vyšetřeny vždy – tedy i v případech, že je ulovené zvíře určeno ke spotřebě v domácnosti střelce.

Nabídka zvěřiny se má zmírnit

Myslivci nyní mohou prodat až polovinu zvěře ulovené v jedné honitbě, avšak s uplatněním dalších omezení – maximálně pět kusů velké a 35 kusů drobné zvěře týdně. Nepřekročitelný roční limit pak představuje 120 kusů velké zvěře a 400 kusů drobné.

Připravuje se však změna, která pravidla pro přímý prodej zmírní. Podle Vorlíčkových slov by novela vyhlášky měla zrušit počítání kusů; jediný limit by měla představovat polovina úlovku.

Odstřel zvěře v Praze a středních Čechách

Zdroj: Český statistický úřad

Peněz na kotlíkové dotace bude dost pro všechny, slibuje kraj