Kliknutím zvětšíteI metropole se hlásí k tomu, že zarybnění 2436 hektarů sportovních vod pražského územního svazu dosahuje částky blížící se 31 milionům. Rybářský hospodář Jindřich Vintr Deníku řekl, že do revírů, jejichž uživatelem je pražský územní svaz, bylo letos zatím vysazeno přes 400 tun ryb.
Pražští rybáři hospodaří i mimo hlavní město
Neplavou jen na území metropole: pražské revíry zasahují i do jiných krajů. „Jedná se o tok Berounky od Karlštejna až po soutok s Vltavou, Vltavu od jezu v Dolanech až k tělesu hráze údolní nádrže Kamýk nad Vltavou, tok Sázavy od soutoku s Vltavou až po Krhanice, dále úseky Sázavy v okolí Sázavy, Ledče a Světlé nad Sázavou a úsek Labe v Lysé nad Labem; to vše včetně přítoků a přilehlých tůní,“ vysvětlil Vintr. S dodatkem, že kromě tekoucích vod užívá pražský svaz téměř šest desítek nádrží, na nichž je také provozován lov ryb na udici; vedle Prahy jsou i ve středních Čechách a na Vysočině.
Mezi druhy vysazovaných ryb převažuje kapr s více než 340 tunami. Zbytek představují lín, cejn, amur, dravé ryby (štika, candát, sumec, okoun a bolen), ryby lososovité a další vedlejší druhy ryb. „Vysazování probíhá od března do května, hlavní sezona začíná ovšem až s příchodem podzimu: od poloviny září až do začátku prosince,“ připomněl Vintr, že zarybňování právě nyní vrcholí. Letos pražský územní svaz plánuje vysadit ještě zhruba deset tun.
„Každý z rybářských revírů je nasazován několikrát – podle probíhajících výlovů a dostupnosti příslušné kategorie jednotlivých druhů na trhu,“ uvedl rybářský hospodář. S tím, že místa vysazování jsou volena podle vhodnosti lokality pro vysazovaný druh, ale také podle stavu vody – a roli hraje i prostupnost terénu pro automobily, jež ryby přivážejí, v závislosti na počasí.
Podobné je to ve středních Čechách, kde se roční náklady na zarybňování šplhají na 30 milionů. Deníku to řekl předseda územního svazu Dušan Hýbner. Připomněl, že letošní rozvozy už rybáři mají prakticky hotové: „Vyřízeno je to z 99 procent.“ I ve středních Čechách převažuje kapr. Nechybí ale ani ryby dravé a ostatní; obzvlášť Hýbner upozornil na pstruha či parmu.
Deníku středočeský předseda řekl, že letošní vysazování se příliš neliší od předchozích let. „Je daný zarybňovací plán od krajského úřadu, který určuje druhovou i věkovou skladbu,“ připomněl s dodatkem, že každý rok to bývá přibližně stejné.
Jednatelka Jaroslava Fryšová upozorňuje na web územního svazu crs-sus.cz, kde zájemci najdou informace o konkrétních místech zarybňování. Z poslední doby jde třeba o vysazování pstruhů duhových do Božkova (postupně 200 + 200 kg) a vodní plochy Mlynařice 3-Dvorce (400 kg) nebo o rozvoz celkem 670 kg štik rozdělených do revírů devíti místních organizací a jednoho krajského. Kladenská organizace před týdnem zarybňovala Turyňský rybník v revíru Kačák 4: vysazeno bylo 7,1 tuny kaprů plus 310 kg bílé ryby a 170 kg amurů.
Při stíhání pytláků pomáhají i kamery
Předseda místní organizace Českého rybářského svazu v Rakovníku Pavel Hejda potvrzuje uplatňování zarybňovacího plánu. „Již řadu let ho stoprocentně plníme – stejně jako letos,“ zdůraznil. „Revírů máme šest, největší množství ryb putuje do Berounky. Většinou to jsou kapři, kterých vysadíme zhruba deset tun. Další tunu a půl tvoří cejni, líni, štiky, okouni, candáti a další ryby,“ upřesnil k poměrům na Rakovnicku.
Vedle revíru na Berounce spravuje jeho organizace ještě dva na Rakovnickém potoce, Olešnou, Lišanský potok a Bartoňský rybník. Hejda také uvedl, že běžně dochází k pytlačení: jak v chovných rybnících, tak v revírech. „Rybářská stráž to pravidelně kontroluje. Většinou se jedná o nečesky mluvící,“ konstatoval.
Problém s pytláky potvrzuje i hospodář benešovské organizace rybářského svazu Pavel Tomeš – přičemž s prohlubující se ekonomickou krizí očekává, že krádeže ryb budou ještě častější. „Cena ryb na trhu roste a obávám se, že pytlačit se bude ve velkém,“ konstatoval. Uvedl, že rybářská stráž místní organizace je kvůli tomu stále v pohotovosti.
„Jezdíme na kontroly revíru i chovných rybníků ve dne, a zejména v noci,“ dodal. Benešovská organizace má revíry na Sázavě, Konopišťském potoku a spravuje i několik rybníků. Například kapra nasazují benešovští rybáři každoročně 26 metrických centů. Dále to je sto kilogramů štiky, padesát kilogramů candáta nebo tři a půl metráku bílé ryby.
Třeba nymburští rybáři, kteří obhospodařují nejen řeky Labe, Mrlinu a jezero v Sadské, ale i Velké Valy protékající Nymburkem či menší rybníky, ročně investují do vysazení nových ryb 600 tisíc korun. Deníku to řekl jednatel místní organizace Jiří Vetešník.
„Především se jedná o kapra, v menší míře o amury a také dravé ryby. Letos se nám podařilo vysadit i štiky,“ konstatoval. I on potvrzuje problémy s pytláky, které se snaží vymýtit 22 členů rybářské stráže. Ti mají od září nové pomocníky: záznamové videokamery, na jejichž pořízení nymburští radní schválili dotaci 20 tisíc korun.
„Kamery využívají členové rybářské stráže při řešení problémů s rybáři, kteří loví bez povolení, porušují zákony a agresivně reagují. Obdobné mají k dispozici také strážníci městské policie, s nimiž rybářská stráž v některých případech spolupracuje,“ uvedla mluvčí radnice Olga Vendlová.
Vybavení rybářské stráže kamerami zaznamenávajícími průběh kontrol se postupně rozšiřuje. Třeba v Čelákovicích před pár dny předal starosta Josef Pátek (ODS) rybářům pět nově pořízených přístrojů – a kamerami je tak zde už vybaveno všech 12 členů rybářské stráže.
Někde tradiční postup, jinde experiment
Vysazování ryb se rybáři věnují intenzivně po celém kraji. Například kolínští rybáři na podzim už vypustili do vody 6,4 tuny kapra, 300 kg amura, 250 kg bílé ryby, přes 200 kg lína, 200 kg candáta a 180 kg štiky. Rozdělili je podle zarybňovacího plánu do Labe, tůní a pískoven; do Legerova ramena navíc vplulo 300 kg pstruha duhového. Mělničtí rybáři vysazovali ryby už před měsícem, uvedl Marek Macholda z jejich organizace.
„Na pískovny, Hadík, Vehlovice, Mlazice a Vltavu bylo nasazeno 2,85 tuny (asi 1320 kusů) tržních kaprů a 300 kg (asi 1100) línů. Zároveň byla rozvezena i násada štik o váze 100 kg (asi 550),“ upřesnil.
Ne všude se však jede v zajetých kolejích. Vojenské lesy a statky (VLS) se v Brdech rozhodly jít ekologicky šetrnou cestou produkce ryb na Padrťských rybnících. Po přechodu na takzvaný extenzivní chov teprve ladí ideální obsádku kapra v závislosti na množství přirozené potravy, řekl Deníku mluvčí VLS Jan Sotona.
„V lednu budeme mít výsledky studie rybářského hospodaření s údaji za tento rok, kdy se sledovala kvalita, chemismus vody a množství přirozené potravy, na základě které určíme další postup. Nyní bych tedy nerad spekuloval o konkrétních číslech. Rozhodně však chceme nadále pokračovat v hospodaření se zvýšeným nasazením dravých ryb, candáta a štiky, kvůli vyššímu výskytu planktonofágních druhů ryb, plotice a perlína, které se nám v uplynulém období podařilo snížit,“ sdělil Sotona.
13
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
