Pohledná, vitální seniorka, které slouží jen zbytky sluchu a po cévní mozkové příhodě už hůře komunikuje, pochází z vesnice Žireč, která je dnes součástí Dvora Králové nad Labem. V období protektorátu, protože matka byla Němka a tatínek důstojník Československé armády, kvůli nepříznivé situaci v Sudetech, se rozhodli přestěhovat do Slaného-Kvíčku ke svému známému panu Jarošovi.

Helena Šulová část života prožila s již zesnulým manželem Václavem ve Slaném. Život jim sice potomky nenadělil, i přesto se seniorka stále raduje ze života. Jak potvrzuje, život zasvětila práci a posléze péči o nemocnou maminku a také tatínka. Helena pracovala dlouhé roky ve slánském ČKD, nejdříve v technologii a potom jako účetní. Jak doplňuje pamětnice Helena, s kolegyněmi ráda jezdila na kole a do divadla na Kladno. S jednou z bývalých kolegyň se na sklonku života setkala právě ve smečenském domově, která zde rovněž bydlí. "V podniku jsme pracovaly společně řadu let a Helenka posléze přešla na pracoviště ve mzdové účtárně," potvrzuje Jiřina Motlová.

Jarmila Hubingerová
Příběhy pamětníků: Jarmila Hubingerová brala okupaci v roce 1968 jako křivdu

Její jediný bratr se v poválečné době přestěhoval do Francie. Z příbuzných už má Helena v Čechách pouze synovce Jindřicha z Holšin u Příbrami, který ji několikrát ročně i s rodinou navštěvuje, na nezájem okolí si nestěžuje. Kromě spolubydlící sedmasedmadesátileté Antonie Bezstahovské ji ve Smečně pravidelně každý týden navštěvuje rodina Frycových ze Slaného. Občas ji odvezou na návštěvu za bývalými kolegyněmi. Spřátelili se už před mnoha lety coby sousedé z činžovního domu ve Slaném ve Wilsonově ulici.

O projektu Příběhy pamětníků

Středočeský kraj.Středočeský kraj.Zdroj: Středočeský kraj

Třikrát za měsíc v rámci projektu Příběhy pamětníků Středočeského kraje přinášíme poutavá vyprávění našich babiček a dědečků. Povídání o jejich životních radostech či strastech nás mohou inspirovat, poučit, dojmout, ale i pobavit. Ve sdílených příbězích můžeme nahlédnout i do práce podniků sociálních služeb, v nichž dotyční nyní našli svůj nový domov. Tento díl seriálu i všechny předchozí naleznete také na webových stránkách vašeho deníku. Projekt vznikl za podpory Středočeského kraje.

„S paní Helenkou jsme bydleli na patře. Už jako dítě jsem si k ní chodila často hrát. Je to taková moje další babička. Máme ji oba s bráchou a rodiči moc rádi. Poté, co jí před několika lety zemřel manžel a my se z domu odstěhovali, nepřestali jsme ji navštěvovat. Zhruba do devadesáti let byla Helenka soběstačná, až později jsme jí nosili pravidelně i obědy a další věci, které byly potřeba,“ potvrzuje Natálie Frycová.

Alena Ahnelová a Ladislav Petrželka spolu bydlí v chráněném bytě v Kolíně.
Příběhy pamětníků: K manželství razítko nepotřebují

Do smečenského domova odešla paní Helenka v roce 2015, právě pro prodělání mozkové příhody, kdy už potřebovala intenzivnější péči. „Helenku jsme tehdy našli v bytě ležet na zemi. Poté, co se její zdravotní stav zhoršil, nezbylo než ji umístit do celoročního zařízení. Kdybychom měli bezbariérový dům, vezmeme ji k sobě, ale i tak máme všichni ještě pracovní povinnosti. Přesto jezdíme za Helenkou, kdy to jen jde. Snaží se komunikovat a někdy se dokonce i rozpovídá. Luštíme společně například křížovky. Zkrátka jí chceme zpříjemnit každý den jejího života,“ uzavírá Natálie.

Domov Pod Lipami Smečno.Domov Pod Lipami Smečno.Zdroj: Deník/Kateřina Nič HusárováDomov Pod Lipami Smečno je rozdělen do dvou částí. V zámku žijí klienti se speciálními potřebami. V moderním komplexu pak senioři. Ve dvoupatrovém pavilonu ve spodní části zámeckého areálu se nachází celkem 26 pokojů jednolůžkových až čtyřlůžkových a ve třípatrovém pavilonu je 49 pokojů, které jsou jednolůžkové a dvoulůžkové. Kapacita domova pro seniory je 133 míst. Ředitelem zařízení je Petr Šála.