„V době pandemie se u žen zvýšil stres, u mužů se zvýšilo altruistické chování. Vzrostl čas strávený s médii,“ konstatuje s odkazem na první výsledky studie COH-FIT, na níž ústav spolupracuje.

Vůči pánům to zní jako pochvala. Altruismem nazýváme jednání, které se zaměřuje na pomoc ostatním, jež vychází z pochopení jeho potřeb. To už není jen nesobeckost nebo ohleduplnost, ale nezištnost. A COH-FIT je mezinárodní průzkumný projekt v zemích postižených pandemií koronaviru, z něhož představené poznatky vyplývají.

Jeho označení vyplývá z označení projektu v angličtině: The Collaborative Outcomes study on Health and Functioning during Infection Times. Zapojeny jsou do něj více než dvě stovky výzkumníků – a dosud se jej zúčastnilo přes 116 tisíc lidí. Ze 150 zemí světa. A protože projekt pokračuje, nejde o číslo konečné.

Krajský úřad Středočeského kraje v Praze.
Politiku státu pro územní plánování středočeští radní odmítají

Dílčí výsledky mimo jiné naznačují, že toto období je tíživé pro mladé lidi: mladí dospělí nesou situaci hůře. Lidé ve věku mezi 18 a 39 lety ale také, alespoň v České republice, dotazník vyplňovali nejčasněji; senioři naopak nejméně. Je dále dobré brát v potaz, že žen se zapojilo několikanásobně více než mužů: bylo jich přes tři čtvrtiny, zatímco pánů nebo chlapců jen něco přes pětinu.

Přidat se stále mohou další respondenti, kteří by svými poznatky chtěli přispět k vytváření programů usnadňujících zvládání covidového období – i případných dalších pandemií v budoucnu. Do vyplňování anonymního dotazníku na www.coh-fit.com se může zapojit kdokoli. Nejvíc by vědci uvítali, kdyby se se do toho pustili dospívající i ještě mladší respondenti; dotazník přiměřený věku je určen už i dětem ve věku od šesti let.

První dílčí výsledky přinášejí poznatky o psychosociálních důsledcích pandemie – a také o strategii zvládání stresu v souvislosti se zprávami o ní, jež se přímo hrnou z médií i z dalších zdrojů, připomněla Denisa Manková, která v NUDZ působí jako koordinátorka studie. A právě ona potvrzuje, že na ženy covidová doba nepůsobí dobře.

„Zatímco téměř tři ženy z deseti uvedly výraznější zhoršení stresu, u mužů byl rozdíl nevýrazný. Zároveň ženy zaznamenaly významnější zhoršení v pocitech osamělosti a vzteku než muži,“ konstatovala psycholožka. Upozornila dále, že u pětiny zúčastněných mužů byla zaznamenána zvýšená míra altruistického chování – zatímco u žen se patrný rozdíl neprojevil.

Ilustrační foto.
Bezpečnost chce kraj zvyšovat pomocí videí pro mladé i lekcemi pro seniory

Tři pětiny odpovídajících uváděly, že v souvislosti s koronavirem tráví s médii více času než dřív. Ženy častěji než muži. U mladších dospělých byl přitom tento trend podstatně výraznější než u ostatních věkových skupin. „A v mezigeneračním porovnání byly identifikovány zhoršené pocity osamělosti u mladších dospělých více než u ostatních věkových skupin,“ poznamenala Manková.

Připomněla, že se lidé také svěřují, jak se se snaží se situací vypořádat: zejména pomáhají cvičení či chůze, koníčky, kontakt s druhými – a starší lidé zmiňovali také práci. A čas strávený na internetu? Ten oceňují všichni; i senioři.

Jak se lidé vypořádávají s nepříjemnými pocity

- Mezi nejčastější a nejefektivnější strategie řadili respondenti cvičení a chůzi, smysluplné koníčky, přímý osobní kontakt nebo interakci s druhými lidmi a trávení času na internetu, a to bez ohledu na pohlaví.

- Z hlediska věku byly stejné strategie preferovány mladšími dospělými, zatímco respondenti ve středním věku uváděli navíc práci jako jednu z nejefektivnějších strategií zvládání stresu.

- Pro seniory byl nejefektivnější přímý osobní kontakt či interakce s druhými, užívání internetu, cvičení či chůze, smysluplný koníček – a kupodivu taktéž práce z domova či z pracoviště.

Zdroj: Denisa Manková, Národní ústav duševního zdraví