Kliknutím zvětšíteNejvyšší ústavní činitel České republiky mimo jiné navrhuje přímou volbu hejtmana, respektive i pražského primátora, kdy by do funkce usedl ten politik, který by získal největší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany ve volbách.
Během návštěvy jste zmínil možnost spojení Středočeského kraje a Prahy. Proč je to pro vás atraktivní myšlenka? To byl, jak je u mě obvyklé, tak trochu bonmot a tak trochu vážně míněná idea. Proč by to bylo výhodné?
Praha je nyní hlavním městem dvou krajů, Prahy a kraje Středočeského. Abych to osvětlil, uvedl bych příklad biskupská konference nedávno vydala rozhodnutí, že církev nebude podávat žaloby na kraje, pokud jde o údajný církevní majetek. Teď jsem se ptal několika církevních představitelů, jak to bude s Prahou, protože ta je z tohoto hlediska někdy krajem a někdy městem a má celou řadu církevních objektů, kterých se žaloby týkají. Dostalo se mi šalamounské odpovědi: někdy tak a jindy onak. Abychom vyjasnili toto nejasné postavení města a současně kraje, tak by správní spojení mohlo být výhodné.
Vnímáte i nevýhody takového kroku?
Jako správný ďáblův advokát řeknu samozřejmě i protiargument. Spojením by vznikl obrovský konglomerát, který by měl ve struktuře krajských samospráv naprostou dominanci.
Když jste se dotkl církevních restitucí, čeká nás po Peroutkově „Hitler je gentleman" hledání dalšího výroku, tentokrát někdejšího kardinála Františka Tomáška ohledně vzdání se nároku na návrat majetku církvím? Narážím na vaši citaci, kterou poté arcibiskupství označilo za nepravdivou.
Zaprvé jde o publikovaný výrok Lenky Procházkové, že tento citát měl být pronesen 1. srpna 1991. Nemusíme tedy hledat žádného Peroutku, stačí najít Lenku Procházkovou, a tu už jsme našli. Zadruhé, já sám jsem byl v té době ve Federálním shromáždění jako poslanec a mimochodem jsem hlasoval pro tehdy omezený rozsah církevních restitucí. Byl jsem stejně jako jiní poslanci ujišťován, že je to poslední krok. Víte, co mě zlomilo? Kauza voršilek (restituční kauza, během které církevní řád neoprávněně získal jednu z budov Národního divadla, pozn. redakce). To byl podvod jako Brno, Brňáci prominou. Od té doby se k požadavku na restituce stavím velmi, velmi distancovaně.
Pokud se vrátíme k vaší návštěvě Středočeského kraje. Opět jste hovořil o svém „kladivu na hejtmany", tedy soupisu chátrajících památek Národního památkového ústavu. Funguje?
Ano, funguje. Někteří hejtmani si dokonce předem objednávají kopie, aby na mě byli připraveni. Příslušnou kapitolu si přečetla i paní hejtmanka Jermanová, i když musím podotknout, že Středočeský kraj má sice nejvíce kulturní památek, ale nikoli nejvíce památek zanedbaných.
Andrej Babiš se několikrát vyjádřil, že kraje jako takové jsou zbytečné a zasloužily by si zrušit. Souhlasíte s tím?
Andrej Babiš se domníval, že je třeba zrušit kraje v době, kdy neměl pět hejtmanů. Stejně tak se nyní domnívá, že je třeba zrušit Senát, protože nemá dostatek senátorů. Jinými slovy, kraje se reálně osvědčily, ostatně jsme byli téměř jedinou zemí v Evropě, která neměla regionální samosprávu. Jejím zavedením trochu ubyla centralizace pražských ministerstev, protože už se nemusí tak moc leštit kliky v Praze, i když musíme objektivně připustit, že se někdy o to více leští na krajských městech. Ale pořád to alespoň leštiči klik mají blíže, než kdyby jezdili do Prahy.
Změnil byste něco na fungování krajů? Souhlasíte například s přímou volbou nejvyšších představitelů krajů, hejtmanů?
Naprosto souhlasím, dokonce ji navrhuji, stejně jako přímou volbu starostů a primátorů. Navrhuji, aby starostou, primátorem nebo hejtmanem byl zvolen ten, kdo ve volbách dostane nejvyšší počet preferenčních hlasů na kandidátce nejúspěšnější strany. V takovém případě by třeba Kotleba nikdy nemohl být hejtmanem. Výhodou je i to, že se nemusí dělat samostatné volby, protože vítěz automaticky vyplyne z krajských či komunálních.
Bylo by v takovém případě legitimní, aby přímo volený politik mohl být odvolán zastupitelstvem? To máte podobné, jako když parlament, díky bohu, nemůže odvolat přímo voleného prezidenta. Analogicky by samozřejmě zastupitelstvo nemohlo odvolávat přímo voleného hejtmana, primátora či starostu.
Co říkáte na novou hejtmanku paní Jermanovou, jedná se vám s ní stejně dobře jako se sociálním demokratem Milošem Peterou? Paní hejtmanka se vyjadřuje přece jenom o něco pravicověji.
Obecně se řídím zásadou, že se snažím vycházet s každým hejtmanem a že stranická příslušnost není na regionální úrovni tak intenzivní, jako na té parlamentní. Uplynulé tři dny byly třemi dny přátelské spolupráce se vším, co k tomu patří. Vážím si paní hejtmanky jak pro její přehled v krajské problematice, tak i toho, že se k politice dostala z komunální úrovně, takže nepatří ke garnituře politiků, a nebudu nikoho jmenovat, kteří skočili přímo ze školních škamen do parlamentu. Velmi dobře se mi spolupracovalo i s Milošem Peterou a paní hejtmanka mi sama říkala, že i oni mají velmi dobré, kolegiální vztahy.
Jak to vypadá s čínskými investicemi v kraji, například v milovické průmyslové zóně, kam jste se při jedné z posledních návštěv zavázal zasadit o přilákání investora? Sebekriticky přiznávám, že se to zatím nepodařilo, ale abych se i pochválil, splnil jsem svůj slib ohledně letiště u Benešova, kde se začínají školit čínští piloti, podotýkám z civilních aerolinek, a má jich být několik set. Tento slib jsem učinil loni a podařilo se ho splnit za rok.
Během vaší návštěvy vyvolalo kontroverzi i prohlášení, že zvažujete omilostnění Jiřího Kajínka. Proč krok zvažujete, když nesplňuje vaše dvě podmínky pro udělení milosti, tedy špatný zdravotní stav a menší závažnost spáchaného trestného činu?
Pan Kajínek je toho času ve vězení 23 let. Existovaly pochybnosti o jeho vině, které někdy kolem roku 2001 vyjádřil i dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Já jsem navrhoval řešení v podobě takzvané obnovy řízení, kdy by jiný než plzeňský soud znovu kauzu posoudil, vzal v úvahu nové důkazy a svědectví, a pak definitivně rozhodl.
Tato možnost neprošla?
Do jisté míry jsem o ní přesvědčil paní ex-ministryni Válkovou, která ale byla bohužel odvolána, a s panem ministrem Pelikánem jsme se dosud nedohodli. A protože se chýlí ke konci moje první funkční období a říkám si, že bych měl udělat nějaký dobrý skutek, tak jsem řekl, že zvažuji udělení milosti s tím, že si ještě musím promluvit s několika lidmi a prostudovat několik dokumentů. Ale nemohu tuto možnost vyloučit.
Jakou první otázku se chystáte položit Donaldu Trumpovi na vaší plánované návštěvě Bílého domu?
Kromě obvyklých zdvořilostí se ho zeptám, jestli stále platí tvrzení, že Ivana Trumpová je jeho „most favourite ex-wife" (nejoblíbenější ex-manželka, pozn. red.). Pokud odpoví ano, tak mu zopakuji, že bych velmi uvítal, kdyby její zájem stát se velvyslankyní Spojených států v České republice podpořil.
18
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
