Kliknutím zvětšítePozemek pořizoval už s cílem, že bude sloužit hvězdářským pozorováním. Slouží dodnes. Frič tak splnil sen nejen svůj, ale i svého bratra Jana; dřívějšího spolupracovníka, který nečekaně podlehl vážné nemoci.
Areál slouží vědcům i veřejnosti
Nyní zde působí Astronomický ústav Akademie věd ČR, jehož pracovníci dávají svými úspěchy o Ondřejovu vědět i v mezinárodní vědecké komunitě. Zabývají se pozorováním Slunce i dalších hvězd, meziplanetární hmoty, ale i vysokoenergetických objektů ve vesmíru. „Myslím, že by na nás byl zakladatel ondřejovské hvězdárny pyšný,“ zhodnotil ředitel ústavu Vladimír Karas práci ondřejovských astronomů, kteří nevzhlížejí k nebi jen ze své základny. „Jsme začleněni do nejvýznamnějších evropských struktur, především do Evropské jižní observatoře a Evropské kosmické agentury,“ konstatoval. Připomněl, že součástí hvězdárny jsou čtyři oddělení: Sluneční, Stelární, Oddělení meziplanetární hmoty a Oddělení galaxií a planetárních systémů.
Jak volně přístupný areál upravený jako arboretum s pozoruhodnými stromy a keři i řadou plastik, tak i samotné budovy s vybavením ovšem využívá také veřejnost. Hvězdárnu je možné navštívit od května do září každý víkend; skupinové prohlídky si lze domluvit na všední dny dokonce od dubna do září. Otevřeno bývá také o státních svátcích.
Naposledy zde velkou akci s mimořádnými prohlídkami uspořádali 28. října – a 28. října bude jistě v Ondřejově živo i letos: na další zdejší kulatiny. Toto datum je totiž rovněž milníkem v historii observatoře. Při desátém výročí vzniku samostatného Československa Frič předal svoji soukromou hvězdárnu státu. Mimochodem – i když zrestaurované historické kopule fungují jako muzea a vědecká pracoviště hvězdárny se mohou pochlubit moderním vybavením – mají zde i největší český dalekohled se zrcadlem o dvoumetrovém průměru – k pozorování slunečních skvrn stále slouží i více než 150 let stará optika z původního Fričova dalekohledu.
Na počátku byly jen nadšení a elán
Bratři Fričové byli nejen pozorovateli, ale také na svou dobu špičkovými výrobci přístrojů. Když se nadchli pro astronomii, nedostupnost drahých přístrojů vyřešili založením vlastní mechanicko-optické dílny. A výroba přesných astronomických a měřicích přístrojů přinášela slušné živobytí. Bratři získali i prostředky na realizaci svých plánů, připomněl v pátek Pavel Suchan z astronomického ústavu. „Jan vybudoval v podkroví společné dílny hvězdárničku, kde umístil i malý astrograf vlastní výroby. Tímto přístrojem získali řadu úspěšných snímků komet. Později Jan zhotovil plány na větší astrograf s patnácticentimetrovým Petzvalovým objektivem. Ale dříve, než se mohli pustit do práce, Jan vážně onemocněl – a po čtyřech dnech zemřel,“ uvedl Suchan.
Stavbu brzdil nedostatek peněz
Společné sny o vybudování české observatoře se podařilo naplnit jeho bratrovi. Ten také vystupoval pod jménem Josef Jan Frič. Zrod hvězdárny nicméně vůbec nebyl rychlý a prostý nesnází. První pozorovatelnou zde byla dřevěná bouda v ohradě na svahu Mandy za zahradou vily Eleonory Ehrenbergrové – a další práce postupovaly pozvolna v závislosti na tom, jak to dovolovaly výnosy dílny vyrábějící přístroje jemné mechaniky. Později došlo na odkoupení vily. Se stavbou nejstarších částí nynější observatoře Frič začal až v roce 1905. Postupně byly vybudovány vybudovat centrální budova, zahradníkův domek, studovna a pozorovací domky vybavené přístroji. Západní kopuli se podařilo postavit v roce 1911 a o rok později byla dokončena centrální kopule. Práce pokračovaly i nadále; přerušila je první světová válka. Stojí za připomenutí, že v roce 1913 se součástí observatoře stala první rádiová stanice pro příjem časových signálů v Čechách.
Po převzetí areálu státem bylo ondřejovské pracoviště pojmenováno Žalov, hvězdárna bratří Josefa a Jana Friče při Universitě Karlově. „Od roku 1929 začala hvězdárna pracovat celoročně, avšak se skromným personálem a slabým materiálním a finančním zajištěním,“ nechává Suchan nahlédnout do historie. „18. listopadu 1942 převzali hvězdárnu hitlerovští okupanti do své správy pro potřeby „německé Karlovy university“. Hvězdárna se tak stala výhodným útočištěm před frontou pro profesora astronomie na německé universitě doktora Schauba. Z okupace vyvázlo zařízení hvězdárny poměrně dobře, a to i přesto, že podle vojenského rozkazu jí v poslední fázi války hrozilo zničení,“ doplnil.
Dostavba před desítkami let
Stát následně hvězdárnu provozoval od roku 1945 do roku 1952, kdy byla převedena do správy nově ustavené Československé akademie věd. Akademickým pracovištěm zůstává dodnes. Významné rozšíření přinesly v letech 1952–1955 výstavba nové sluneční laboratoře s kopulí, vybudování nových mechanických dílen (1963) – a v roce 1967 byla otevřena dvacetimetrová kopule. Právě v ní je umístěn unikátní ondřejovský „dvoumetr“, dnes pojmenovaný jako Perkův dalekohled, využívaný pro spektroskopii. Úctyhodné jsou nejen jeho optické parametry, ale i hmotnost: 80 tun.
28
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
