Smlouvy Prahy i kraje s Českými drahami slibují lepší vlaky

S tím, že jde o výsledek téměř dvouletého vyjednávání výhodný pro Prahu, dopravce – a především pro cestující. Slibuje mimo jiné velkou modernizaci železničních vozidel, ale i pořízení zcela nových souprav pro kladenskou trať.

Podobnou smlouvu, která se většinou týká i stejných vlaků, jež jezdí v obou regionech, má s ČD podepsanou také Středočeský kraj. Prý je z 99 procent shodná s tou pražskou. V čem tkví rozdíl zbývajícího procenta – a čtyř měsíců příprav?

Na to, že Středočeši uzavírali smlouvu s předstihem, a to již koncem srpna, upozornil hned na úvod Petr Tomčík; ředitel pražské organizace ROPID – což je označení pro Regionálního organizátora Pražské integrované dopravy. „My jsme ten čas využili na důkladnější…“ začal Tomčík se sebechválou, již však vzápětí přerušilo to, jak se začal ošívat vedle něj sedící Michal Štěpán. Ředitel partnerské organizace IDSK ze středních Čech; Integrované dopravy Středočeského kraje. Pak již Tomčík začal představovat pražský pohled novou větou: „Možná jsme byli trošku pečlivější; otevřeli jsme ještě některé otázky.“

Hejtmanství: po změnách trasy bude D3 k Posázaví šetrnější

Rozdíly mezi Prahou a okolím

Co přesně se za těmito slovy skrývá? Co má Praha ve své smlouvě navíc – a proč to tam nemá také Středočeský kraj? Tak zněly otázky, které Deník položil v reakci na to, co zůstalo nedopovězeno. Včetně dotazu, zda s rozdíly nějak souvisí dřívější působiště nynějšího šéfa IDSK. Štěpán byl totiž pět let, až do letošního února, členem představenstva ČD zodpovědným za obchod.

Deníku řekl, že je na své tehdejší působení hrdý – stejně jako na to nynější. A možná to bylo jen zdání, ale vypadalo to, že při tom sklopil pohled na logo Středočeského kraje na klopě svého saka. Především však vysvětloval Tomčík: rozdíl spočívá třeba v dojednané míře možného otevření trhu. Obě smlouvy totiž počítají s tím, že pokud hejtmanství či magistrát nebudou se službami spokojeny, část tratí, kde mají dojednány provozování vlaků ČD, mohou objednatelé dopravy předat konkurenci. Ve středočeské smlouvě se hovoří až o pětině dopravních výkonů, o 20 procentech – a hlavní město zvažovalo vyšší podíl: dohodlo si čtvrtinu neboli 25 procent. Štěpán však Deníku vysvětlil, že tato čísla nelze vidět izolovaně a odvozovat z nich, že metropole přiměla ČD ustoupit dál; je třeba vědět, co tyto hodnoty znamenají. „My máme 20 procent, ale z 16,05 milionu ujetých kilometrů ročně, Praha 25 procent, avšak z 5,14 milionu vlakokilometrů,“ upozornil na souvislost ze středočeského pohledu.

Za devět měsíců přibylo v kraji dvanáct a čtvrt tisíce obyvatel

Delší debata zástupců Prahy s ČD se podle Tomčíkových slov také točila kolem sankcí stanovených za neplnění požadovaných standardů kvality definovaných smlouvou. Ta, mimochodem, jak v pražském, tak ve středočeském provedení není na pár listech papíru, ale má podobu poměrně tlusté knihy.

Štěpán navíc zdůraznil, že rozdíly v termínech podepsání smluv nesouvisejí s rozdílnou mírou pečlivosti při jejich přípravě. Praha má podle jeho slov jednodušší situaci v tom, že hlavní město je obklopeno pouze středočeským územím. Středočeská pozice je podle jeho slov zcela odlišná. „My máme sedm sousedů – a protože jsme chtěli kompletní integraci, aby to bylo pro cestující pohodlnější, znamenalo to uzavřít dohody se sedmi kraji,“ řekl Deníku s odkazem na smlouvy se sousedy o uznávání jízdenek v regionální dopravě (a následných vzájemných zápočtech) při přejezdu hranice kraje. Protože jednání o těchto dohodách s ostatními kraji navazovala na smlouvu uzavřenou s ČD, bylo žádoucí mít ji uzavřenou už v létě.

Smlouva už má první dodatek

V červenci podepsaná smlouva, která i pro vedení ČD byla důležitým signálem, že největší kraj s jejich službami dopravce nadále počítá, už má podle Štěpánových slov první dodatek. Souvisí jednak s takzvanou integrací přes hranice kraje (smluvně ošetřit tyto vztahy bylo třeba nejenom se sedmi sousedy, ale podle dohod uzavřených s ostatními kraji následně rovněž s ČD), jednak se spoluprací na využívání pokladen ČD jako obchodních míst pro PID Lítačku. Od února by to mělo fungovat na nádražích v Benešově, Kolíně a Nymburce – a pak se počítá s rozšiřováním. „Dalších deset míst poptáme během prvního kvartálu,“ plánuje Štěpán.

Debaty o případném otevření některých tratí konkurentům ČD by podle jeho slov mohly být aktuální v období 2021 – 2022. „Pokud budeme chtít zvýšit komfort pro cestující,“ poznamenal ředitel IDSK.

Bojovat s šířením moru včel má milion a čtvrt od kraje

Zakázka za miliardy korun

V prvním roce platnosti desetileté smlouvy kraj za regionální vlaky v závazku veřejné služby zaplatí 2,1 miliardy korun a Praha uhradí 1,015 miliardy. V hlavním městě a středních Čechách pojede celkem 2211 regionálních vlaků, osobních nebo spěšných; denně půjde v průměru o 1769 spojů. Rychlíky započteny nejsou; ty objednává stát.

Připravit Středočechy na maléry má 400 milionů