Původní Dostálovo vyjádření z 8. srpna vzbouřilo emoce. Upozornil totiž, že zvířata není kam převézt; připravit jinou lokalitu by se do zimy podařilo jen stěží – a tak hrozí, že bude nutné zvířata zabít. Ohradil se v té souvislosti proti postupu krajských úředníků, kteří podle něj brzdí uzavření smlouvy o výpůjčce. Proti takovému nařčení zase ostře vystoupila hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO). S upozorněním, že představitelé kraje i jeho úředníci postupovali co nejvstřícněji a nejrychleji. Komplikaci však představovaly soudní spory s bývalým nájemcem, společností Mladá RP. Ostatně ještě letos počátkem roku dostala Česká krajina pokyn od soudu, aby na již poskytnutých pozemcích odstranila své oplocení. To nakonec nebylo nutné, protože se spory podařilo mimosoudně urovnat.

Česká krajina dosud podle Dostálova vyjádření hospodaří na 50 hektarech poskytnutých městem Milovice, 120 hektarech od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a části pozemku poskytnutého krajem, kde však zatím nejsou zvířata po celé ploše. Částečně se připravuje pro následující etapu. Jak hejtmanka uvedla na pondělní tiskové konferenci, poskytnutí tohoto pozemku nebylo ukotveno dlouhodobým smluvním závazkem. Krátkodobá výpůjčka týkající se 75 ha byla schválena pouze na dobu od 1. 12. 2017 do 27. 2. 2018 – načež jejímu prodloužení zabránily soudní spory kraje a společnosti Mladá RP.

Souhlas s řadou podmínek a kontrol

V pondělí se situace změnila. Radní kývli na výpůjčku celkem 205,6 ha (původně se jednalo o pozemcích o výměře 269,5 ha) na dobu 10 let. „To je pro nás dobrá zpráva,“ reagoval Dostál na dotaz Deníku – byť zdůraznil, že se mu těžko komentuje něco, co zatím zná pouze z doslechu. Uvítal současně slova hejtmanky, že by se mělo jednat o území směrem na Lipník a Benátky nad Jizerou.

„Teď je míč na jeho straně,“ zdůraznila Jermanová, že souhlas s výpůjčkou se váže na splnění řady podmínek. Tou nejzásadnější je předložení plánu udržitelnosti projektu včetně regulace počtu zvířat. Vychází z předpokladu, že hlavním cílem zde není chovat kopytníky (byť ti představují obrovskou turistickou, ale i vzdělávací atrakci), ale udržovat území pomocí extenzivní pastvy a přispět tak k zachování či obnově původních rostlin a živočichů. K tomu by vlastně mohla posloužit i jiná zvířata; třeba kozy či ovce. Výhodou divokých koní je lepší odolnost s možností celoročního pobytu venku, nenáročnost v potravě (spásají stařinu, nemusí se přikrmovat) či menší náročnost na veterinární péči.

Klíčové je nyní předložení dlouhodobé strategie chovu včetně pravidel regulace počtu kusů. S tím podle Dostála nebude problém, byť Deníku řekl, že o tom, že by takový dokument požadovali krajští radní už 31. května, jak na tiskovce prezentovala hejtmanka, slyší nyní poprvé. Metoda je jednoduchá: dočasně oddělovat hřebce od stáda, aby přírůstky byly jen v době, kdy pro ně bude připraveno umístění v jiné rezervaci.

Omezení kraje pro rezervaci u Milovic
- Před uzavřením smlouvy o výpůjčce pozemků musí provozovatel rezervace předložit plán udržitelnosti projektu a plán péče. Dodržování se následně bude kontrolovat – a nedodržení bez rychlé nápravy je důvodem k odstoupení od smlouvy. Totéž se týká případných negativních dopadů na předměty ochrany přírody.

- Vypůjčitel předloží kraji konečnou koncepci regulace chovu kopytníků.

- Na poskytnutých pozemcích nebude Česká krajina oprávněna provádět jakékoli stavební či jiné zásahy bez písemného souhlasu kraje. Výjimkou je budování plotů a elektrických ohradníků, kdy jsou opěrné sloupky pouze zatlučeny do podloží.

- Uplatní se i další předem daná pravidla (například vypůjčitel je povinen strpět průjezd těžké techniky potřebné pro údržbu).

- Provozovatel rezervace se bude muset nadále obejít bez krajských dotací (v jejich rámci Česká krajina v letech 2014 – 2018 získala 6,7 milionu korun). Peníze si má obstarávat z jiných zdrojů na konkrétní projekty a z dotací „na hektar“ – a z nich také zajišťovat provoz, budování oplocení i vyhlídkových věží pro návštěvníky.

Zdroj: Hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová