S hepatitidou C má zkušenost už z dřívějška. Od puberty si píchala drogy, na nichž se stala závislou – a to je k nákaze jen krůček. To, že má žloutenku, zjistili lékaři, když se snažila závislosti zbavit. Dopadlo to příznivě: úspěšně se vyléčila. Jenže – v těhotenství se ukázalo, že má žloutenku zas. Nakazila se podruhé; od svého partnera.

„Vůbec mě nenapadlo, že mám žloutenku C znova; myslela jsem si, že jsou to jen protilátky po té nemoci z minulosti, takže jsem to moc neřešila,“ přiznává. S tím, že nyní, kdy je synovi sedm měsíců, opět zahajuje léčbu. Ta je totiž možná až po porodu a ukončení kojení. Jejího chlapečka budou lékaři testovat později. U dětí je infekci možné léčit až od tří let věku. I testování je možné spolehlivě provést nejdříve v 18 měsících – až vymizí přenesené mateřské protilátky (a tím i riziko falešné pozitivity).

Testování je snadné. Ale nedělá se

Na zmiňovaný příběh a jeho souvislosti upozornila za IKEM Barbora Brunclíková. Připomíná, že testování hepatitidy C v těhotenství je cestou k vyléčení na celý život. Plošný screening HCV infekce se u nás neprovádí – a povinný zatím není ani u budoucích maminek. Změnu však doporučují hepatologové i infekcionisté; už v prvním trimestru těhotenství. Podle lékařských poznatků přibližně v pěti procentech případů dochází k přenosu hepatitidy C z matky na dítě. Lékařka Anna Brandejsová z Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí proto testování jednoznačně fandí.

Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.

Nejde o nic náročného či obzvlášť zatěžujícího. K odhalení infekce virem hepatitidy C stačí odběr krve – a jak připomíná odborný garant Centra pro léčbu virových hepatitid na Klinice hepatogastroenterologie IKEM Jan Šperl, k dispozici už je i test z kapky krve z prstu nebo ze slin. V případě pozitivity dojde na léčbu v některém z 20 specializovaných center působících po celé republice. Léčba, která trvá osm až dvanáct týdnů a neprovázejí ji vážnější nežádoucí účinky, zbaví infekce 99 pacientů ze sta.

Lepší léčba „před“ než „potom“

Chronická virová hepatitida typu C není u nás tak výjimečná, jak by leckdo předpokládal. Žloutenkou typu C v České republice trpí asi půl procenta populace. Dvě třetiny infikovaných o nákaze nemají ponětí, připomněla Soňa Fraňková z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM.

I proto ženám, které plánují miminko, doporučuje test na protilátky a případnou léčbu ještě před otěhotněním. Zvlášť těm, které vědí, že mají za sebou něco, co patří k rizikovému chování. Typicky jde o užívání drog – klidně to mohlo být i hlouběji v minulosti a stačilo i jediné píchnutí – ale i promiskuita nebo tetování provedené v podmínkách ne zrovna sterilních či amatérsky provedený piercing. Test tedy lékaři doporučují i ženám, které nemají drogovou minulost.

Jednoznačně nejčastěji uváděným zdrojem infekce je ale nitrožilní aplikace drog. Počet infikovaných tak stoupá zejména v populaci mladých. A i zde lze hledat důvod, proč žloutenka typu C patří v západních zemích k nejčastějším příčinám chronického onemocnění jater.

Léčbu si „zaslouží“ i drogově závislí

- Epidemiologická studie popisující výskyt chronické infekce virem hepatitidy u nás uvádí, že v populaci je asi 40–60 tisíc osob infikovaných virem hepatitidy C: většinou ve věku 20 až 40 let. Přibližně třetina z nich je mezi aktivními injekčními uživateli drog.

- Podle vedoucího Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti při Úřadu vlády ČR Viktora Mravčíka se počet injekčních uživatelů drog odhaduje na 40 tisíc – přičemž přibližně třetina z nich hepatitidu C někdy prodělala (a u velké části z nich infekce přešla do chronického stadia). Odhadem deset tisíc aktivních uživatelů drog tak může potřebovat léčbu. Další tisíce jsou zřejmě mezi lidmi, kteří si drogy píchali v minulosti.

- Testování na přítomnost infekce u osob, které jsou v kontaktu s adiktologickými službami nebo podstupují léčbu drogové závislosti, by mělo být standardní – a léčba hepatitidy C součástí poskytovaných služeb. Pokud se včas nevyléčí, s infekcí zestárnou a hrozí jim závažná jaterní choroba s řadou komplikací. Navíc by mohli během let infikovat své děti i blízké osoby.

- Námitky, že drogově závislí si léčbu nezaslouží, nespolupracují, neužívají léky a infekci chytnou znovu, vyvrací nová studie Soni Fraňkové z Kliniky hepatogastroenterologie IKEM: účinnost protivirové léčby byla stejná u těch, kteří infekci získali nitrožilním užíváním drog, jako u osob, které se nakazily jiným způsobem.

- Očkování „proti žloutence“ se provádí od roku 2001 – jde však o hepatitidu B. Proti takzvaném „Céčku“ očkování neexistuje. Již od roku 2014 je však k dispozici účinná protivirová léčba – a to bez ohledu na věk a přidružené choroby.

Zdroj: Veronika Zachariášová, IKEM